103 VSPH 813/2017-45
č. j. 53 ICm 2183/2017 103 VSPH 813/2017-45 (KSPA 44 INS 18397/2014)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců Mgr. Věry Modlitbové a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem Kostěnice 11, 530 02 Kostěnice o žalobě odvolaného insolvenčního správce: JUDr. Martin Litvan, LL.M., Ph.D., sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2 pro zmatečnost usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. KSPA 44 INS 18397/2014, 2 VSPH 2407/2016-B-83 ze dne 13. ledna 2017 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. KSPA 44 INS 18397/2014-B-60 ze dne 30. června 2016 o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. 53 ICm 2183/2017-15 ze dne 13. července 2017

takto: Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. 53 ICm 2183/2017-15 ze dne 13. července 2017 se potvrzuje.

Odůvodnění: 1. Krajský soud v Hradci Králové-pobočkou v Pardubicích (dále též jen insolvenční soud, soud prvního stupně) ve výroku tohoto rozhodnutí označeným usnesením zamítl návrh odvolaného insolvenčního správce JUDr. Martina Litvana, LL.M., Ph.D. (dále též jen žalobce) na odklad právní moci a vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. KSPA 44 INS 18397/2014, 2 VSPH 2407/2016-B-83 ze dne 13. 1. 2017 (dále též jen Usnesení VS) a usnesení insolvenčního soudu č. j. KSPA 44 INS 18397/2014-B-60 ze dne 30. 6. 2016 (dále též jen Usnesení KS). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobou pro zmatečnost ze dne 27. 4. 2017 doplněnou dne 24. 5. 2017 se žalobce domáhá zrušení Usnesení VS a Usnesení KS (dále též jen Usnesení), jimiž mu byla odňata možnost jednat před soudem, neboť jeho odvolání bylo odmítnuto. Současně navrhl odklad právní moci a vykonatelnosti Usnesení s odůvodněním, že mu hrozí závažná újma, jelikož dojde ke zmaření účelu všech řízení, neboť v důsledku vyznačení právní moci a vykonatelnosti Usnesení dojde k výplatě prostředků, jež nebude lze vymoci zpět. Popsav skutečnosti o dosavadním průběhu insolvenčního řízení dlužníka Petra Vaňáska (dále jen Dlužník) plynoucí ze spisu vedeného pod značkou KSPA 44 INS 18397/2014, cituje § 90 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále též jen IZ), insolvenční soud uzavřel, že v situaci, kdy žaloba směřuje proti rozhodnutím vydaným v insolvenčním řízení, se uplatní speciální úprava institutu odkladu vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí obsažená v IZ, jež má přednost před obecnou úpravou zakotvenou v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o.s.ř.). Z uvedeného důvodu bylo namístě žalobcův návrh jako nepřípustný zamítnout. Nadto shledal obavu žalobce o zmaření účelu řízení nedůvodnou s poukazem na zjištění týkající se dosavadního postupu při rozhodování o odměně insolvenčních správců činných v projednávaném insolvenčním řízení a možnosti jejího krytí zálohou na náklady tohoto řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. isir.justi ce.cz 53 ICm 2183/2017 (KSPA 44 INS 18397/2014)

3. Proti tomuto usnesení se žalobce včas odvolal a navrhl je zrušit a vrátit věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně, jemuž vytkl nesprávný postup v rozporu s platnou právní úpravou. Argumentuje obsáhle důvody podání žaloby pro zmatečnost, zdůraznil potřebu řešení sporných otázek v jednotlivých fázích insolvenčního řízení-zde odměnu insolvenčního správce v souvislosti s vydáním výtěžku zpeněžení majetku sloužícího k zajištění zajištěnému věřiteli, -jež nelze odkládat na fázi projednávání konečné zprávy. Namítnuv rozpor Usnesení se zákonem, představující porušení elementárních principů úpadkového práva, zákonem stanovených vztahů mezi subjekty daného řízení a jejich práv a povinností , akcentoval důvodnost žaloby pro zmatečnost, jakož i hrozby závažné újmy, jež může vzniknout v souvislosti se zmařením účelu řízení a výplatou prostředků, které nebude lze vymoci zpět. Dodal, že nelze zaměňovat a směšovat řízení o žalobě pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o.s.ř. s insolvenčním řízením. 4. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, jež předcházelo jeho vydání, dle § 212 a § 212a o.s.ř., a aniž dle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno. 5. Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 6. Vztah občanského soudního řádu a dalších procesních předpisů k insolvenčnímu zákonu je vztahem zákona obecného k zákonu speciálnímu. Právní úprava občanského soudního řádu a dalších procesních předpisů se použije, pokud insolvenční zákon neobsahuje úpravu vlastní (speciální). Neobsahuje-li insolvenční zákon vlastní procesní úpravu, je v insolvenčním řízení přímo použita úprava občanského soudního řádu a dalších procesních předpisů, pokud toto přímé užití nevyvolá rozpor se zásadami, na nichž insolvenční řízení spočívá. Byl-li by důsledkem přímé aplikace občanského soudního řádu a dalších procesních předpisů rozpor se zásadami insolvenčního řízení, soud vyloží a užije úpravu obsaženou v občanském soudním řádu tak, aby k takovémuto rozporu nedocházelo. Přitom je povinen postupovat cestou co možná nejširšího respektování úpravy občanského soudního řádu a dalších procesních předpisů, neboť cílem je odchýlit se od procesní úpravy občanského soudního řádu a dalších procesních předpisů pouze v míře nezbytně nutné tak, aby zůstala zachována co možná nejširší míra jistoty v postavení účastníka řízení dané oporou v textu zákona. 7. Podle § 96 IZ obnova insolvenčního řízení není přípustná (odst. 1). V řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení se nepoužije § 235 odst. 2 občanského soudního řádu. Rozhodnutí, jímž bylo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno rozhodnutí insolvenčního soudu vydané v insolvenčním řízení, je účinné ode dne právní moci (odst. 2). 8. Podle § 235a odst. 1 o.s.ř. žalobu (pro zmatečnost) projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2). 9. Podle § 235a odst. 2 o.s.ř. pro řízení o žalobě (pro zmatečnost) platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. 53 ICm 2183/2017 (KSPA 44 INS 18397/2014)

10. Podle § 235c o.s.ř. je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci. 11. Podle § 90 IZ ustanovení občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí nebo o odkladu právní moci rozhodnutí se pro rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení nepoužijí. 12. Podle § 2 písm. g) IZ pro účely tohoto zákona se rozumí insolvenčním soudem soud, před nímž probíhá insolvenční řízení, jakož i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení. 13. V projednávané věci směřuje žaloba pro zmatečnost podaná odvolaným insolvenčním správcem proti rozhodnutím (Usnesení VS a Usnesení KS), jež byla vydána soudem prvního stupně a odvolacím soudem (Vrchním soudem v Praze) v průběhu insolvenčního řízení Dlužníka. Ve smyslu § 2 písm. g) IZ je insolvenčním soudem jak soud, před nímž probíhá insolvenční řízení (zde soud prvního stupně), tak soud, jenž rozhoduje o každém (řádném i mimořádném) opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení. Z povahy věci je přitom vyloučeno, aby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku směřujícím proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení, jímž může být toliko žaloba pro zmatečnost (viz § 96 odst. 1 IZ), bylo vydáno v jiném režimu, než jakému podléhalo vydání rozhodnutí, proti němuž opravný prostředek směřuje. Jinými slovy, žalobou napadená rozhodnutí byla vydána insolvenčními soudy v insolvenčním řízení, to znamená, že o žalobě pro zmatečnost rozhoduje rovněž insolvenční soud dle speciální úpravy dopadající na insolvenční řízení. V případě konkurence úpravy institutu odkladu vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí obsažené v občanském soudním řádu (§ 235c o.s.ř.) a v insolvenčním zákoně (§ 90 IZ) tak je na místě užití úpravy speciální, jež vylučuje možnost (byť přiměřeného) použití ustanovení občanského soudního řádu. Soud prvního stupně tak nepochybil, zamítl-li žalobcův návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci Usnesení jako nepřípustný dle § 90 IZ. 14. Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že návrh odvolaného správce na odklad vykonatelnosti a právní moci Usnesení nenašel oporu v právu. 15. Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 IZ potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

Praha 25. ledna 2018

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová.