103 VSPH 811/2017-48
Č.j. 53 ICm 2183/2017 103 VSPH 811/2017-48 (KSPA 44 INS 18397/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců Mgr. Věry Modlitbové a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Petr anonymizovano , anonymizovano bytem Kostěnice 11, 530 02 Kostěnice o žalobě odvolaného insolvenčního správce: JUDr. Martin Litvan, LL.M., Ph.D. sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2 pro zmatečnost usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. KSPA 44 INS 18397/2014, 2 VSPH 2407/2016-B-83 ze dne 13. 1. 2017 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. KSPA 44 INS 18397/2014-B-60 ze dne 30. 6. 2016 o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. 53 ICm 2183/2017-27 ze dne 11. října 2017

takto: Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. 53 ICm 2183/2017-27 ze dne 11. října 2017 se potvrzuje.

Odůvodnění: 1. Krajský soud v Hradci Králové-pobočkou v Pardubicích (dále též jen insolvenční soud, soud prvního stupně) ve výroku tohoto rozhodnutí označeným usnesením v bodu I. jeho výroku zamítl jako opožděnou žalobu odvolaného insolvenčního správce JUDr. Martina Litvana, LL.M., Ph.D. (dále též jen žalobce) pro zmatečnost usnesení Vrchního soudu v Praze (dále též jen vrchní soud) č. j. KSPA 44 INS 18397/2014, 2 VSPH 2407/2016-B-83 ze dne 13. 1. 2017 (dále též jen Usnesení VS) a usnesení insolvenčního soudu č. j. KSPA 44 INS 18397/2014-B-60 ze dne 30. 6. 2016 (dále též jen Usnesení KS) a v bodu II. jeho výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobou pro zmatečnost ze dne 27. 4. 2017 doručenou mu dne 28. 4. 2017 a doplněnou dne 24. 5. 2017 se žalobce domáhal zrušení Usnesení VS a Usnesení KS (dále též jen Usnesení), jimiž mu byla odňata možnost jednat před soudem, neboť jeho odvolání bylo odmítnuto. Žalobce tvrdil, že Usnesením KS rozhodl insolvenční soud o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli a o souvisejících nárocích, přičemž vrchní soud jeho odvolání proti tomuto rozhodnutí odmítl jako podané neoprávněnou osobou. Poukázav na rozhodnutí vrchního soudu sen. zn. 4 VSPH 1347/2015-B, dovozoval žalobce, že Usnesení jsou v rozporu s dosavadní rozhodovací praxí, podle níž jsou účastníky řízení osoby, které uplatňují právo na část výtěžku ze zpeněžení. Jako nezákonně odvolaný insolvenční správce se

Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná. isir.justi ce.cz (KSPA 44 INS 18397/2014)

žalobce považuje za insolvenčního správce uplatňujícího nárok na vydání části výtěžku zpeněžení, jenž nemůže být z řízení o uvedeném nároku vyloučen. Byl-li insolvenčním správcem předkládajícím vyúčtování opomenut, je oprávněn podat opravný prostředek proti souhlasu s vydáním výtěžku a výplatou odměny insolvenčního správce. Insolvenční soud není oprávněn mu jeho právo odebrat, jak v daném případě učinil. Takový postup nerespektuje základní právní principy, na nichž je konstituován ústavní pořádek České republiky, proto nezbývá než Usnesení zrušit. Důvody své žaloby opřel žalobce o § 229 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o.s.ř.). 3. Popsav svůj procesní postup po odstranění vad žaloby, cituje § 229 odst. 4 o.s.ř., soud prvního stupně konstatoval přípustnost žaloby, jakož i oprávnění žalobce k jejímu podání. Ze spisu vedeného pod značkou KSPA 44 INS 18397/2014 (dále jen insolvenční spis) pro insolvenční řízení dlužníka Petra Vaňáska (dále jen Dlužník) zjistil, že -usnesením ze dne 29. 10. 2014 na č. d. A-16 byl zjištěn úpadek Dlužníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce, -na schůzi věřitelů konané dne 12. 2. 2015 byl žalobce odvolán z funkce insolvenčního správce a novým insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Pavel Bureš (dále též jen Správce). Usnesení schůze věřitelů bylo potvrzeno usnesením insolvenčního soudu ze dne 12. 2. 2015 na č. d. B-10, -Usnesením KS, jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 30. 6. 2016 a nebylo zvlášť doručeno žalobci, insolvenční soud udělil souhlas Správci jednak s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitých věcí ve výši 585 896 Kč zajištěné věřitelce Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále též jen Zajištěná věřitelka), jednak s výplatou odměny insolvenčního správce ve výši 71 601 Kč, -Usnesením VS, jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 17. 1. 2017 a žalobci doručeno dne 26. 1. 2017, vrchní soud odmítl odvolání proti Usnesení KS, neboť dospěl k závěru, že žalobce není osobou oprávněnou takové odvolání podat, -dne 23. 1. 2017 žalobce podal proti Usnesení VS dovolání, jež bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. KSPA 44 INS 18397/2014, 29 NSČR 30/2017-B-93 ze dne 30. 3. 2017 (dále též jen Usnesení NS) odmítnuto. Usnesení NS bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 5. 4. 2017 a doručeno žalobci dne 27. 4. 2017. 4. Cituje § 234 odst. 1, § 235 odst. 1 a 2, § 235a odst. 2 a § 235f o.s.ř. a § 96 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále též jen IZ), insolvenční soud uzavřel, že v situaci, kdy žaloba pro zmatečnost byla doručena do jeho datové schránky (až) v pátek 28. 4. 2017, zatímco tříměsíční lhůta k jejímu podání, počítaná od doručení Usnesení VS žalobci (dne 26. 1. 2017), uplynula ve středu 26. 4. 2017, nezbylo, než žalobu jako opožděnou zamítnout. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o.s.ř. 5. Proti tomuto usnesení se žalobce včas odvolal a navrhl je zrušit a vrátit věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně, jemuž vytkl nesprávný postup v rozporu s platnou právní úpravou. Argumentuje obsáhle důvody podání žaloby pro zmatečnost, zdůraznil potřebu řešení sporných otázek v jednotlivých fázích insolvenčního řízení-zde odměnu insolvenčního správce v souvislosti s vydáním výtěžku zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky Zajištěné věřitelky-, jež nelze odkládat na fázi projednávání konečné zprávy. Namítnuv rozpor Usnesení se zákonem, představující porušení elementárních principů úpadkového práva, zákonem stanovených vztahů mezi subjekty daného řízení a jejich práv a povinností , akcentoval důvodnost žaloby pro zmatečnost, jež byla dle názoru žalobce zamítnuta pro předčasnost . Dodal, že soudem prvního stupně a vrchním soudem vydaná nezákonná rozhodnutí jsou výsledkem nesprávného pochopení systematiky právního řádu, zřejmé účelovosti a libovůle

Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná. (KSPA 44 INS 18397/2014)

(svévole), přičemž je vyloučena jakákoli objektivita rozhodovacího procesu. Poukázav na to, že nelze zaměňovat a směšovat řízení o žalobě pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o.s.ř. s insolvenčním řízením a že insolvenční soud nemůže účelově doručovat rozhodnutí pozdě tak, aby odňal účastníkům lhůtu k uplatnění práva (opravných prostředků), vyslovil názor, že realizovaná praxe ukazuje pouze stále na skutečnost zvýhodňování lokálních subjektů, což v praxi jednotného právního řádu území ČR, není nic jiného než porušování základních principů a zásad právního řádu a ústavního pořádku . 6. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, jež předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno. 7. Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 8. Podle § 96 IZ obnova insolvenčního řízení není přípustná (odstavec 1). V řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení se nepoužije § 235 odst. 2 občanského soudního řádu. Rozhodnutí, jímž bylo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno rozhodnutí insolvenčního soudu vydané v insolvenčním řízení, je účinné ode dne právní moci (odstavec 2). 9. Podle § 229 o.s.ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 (odstavec 3). Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost (odstavec 4). 10. Podle § 234 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. 11. Podle § 235 o.s.ř. prominutí zmeškání lhůt k žalobě (pro zmatečnost) není přípustné (odstavec 1). Bylo-li proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno také dovolání, nepočítá se do běhu lhůt podle § 234 odst. 1 až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu (odstavec 2). 12. Podle § 235a odst. 1 o.s.ř. žalobu (pro zmatečnost) projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2). 13. Podle § 235a odst. 2 o.s.ř. pro řízení o žalobě (pro zmatečnost) platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného. 14. Podle § 2 písm. g) IZ pro účely tohoto zákona se rozumí insolvenčním soudem soud, před nímž probíhá insolvenční řízení, jakož i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení. 15. V projednávané věci směřuje žaloba pro zmatečnost podaná odvolaným insolvenčním správcem proti rozhodnutím (Usnesení VS a Usnesení KS), jež byla vydána soudem prvního stupně a odvolacím soudem (vrchním soudem) v průběhu insolvenčního řízení Dlužníka. Ve smyslu § 2 Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná. (KSPA 44 INS 18397/2014)

písm. g) IZ je insolvenčním soudem jak soud, před nímž probíhá insolvenční řízení (zde soud prvního stupně), tak soud, jenž rozhoduje o každém (řádném i mimořádném) opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení. Z povahy věci je přitom vyloučeno, aby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku směřujícím proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení, jímž může být toliko žaloba pro zmatečnost (viz § 96 odst. 1 IZ), bylo vydáno v jiném režimu, než jakému podléhalo vydání rozhodnutí, proti němuž opravný prostředek směřuje. Jinými slovy, žalobou napadená rozhodnutí byla vydána insolvenčními soudy v insolvenčním řízení, to znamená, že o žalobě pro zmatečnost rozhoduje rovněž insolvenční soud dle speciální úpravy dopadající na insolvenční řízení. Je tedy zřejmé, že v projednávané věci se plně uplatní speciální úprava § 96 odst. 2 IZ, jež vylučuje možnost (byť přiměřeného) použití § 235 odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně tak nepochybil, postupoval-li při zkoumání včasnosti podané žaloby dle § 234 odst. 1 o.s.ř. 16. Podle § 57 o.s.ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin (odstavec 1). Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (odstavec 2). Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (odstavec 3). 17. Podle § 235e odst. 2 věta první o.s.ř. žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší. 18. Podle § 235f o.s.ř. zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání. 19. Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud ověřil, že Usnesení VS bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 17. 1. 2017 a žalobci doručeno do jeho datové schránky dne 26. 1. 2017 (č. d. B-83). Žaloba pro zmatečnost Usnesení byla doručena do datové schránky insolvenčního soudu dne 28. 4. 2017 (č. d. C2-1). 20. V situaci, kdy žalobci bylo Usnesení VS, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání proti Usnesení KS, doručeno zvlášť dle § 75 odst. 2 IZ dne 26. 1. 2017, je zřejmé, že tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost začala plynout následujícím dnem po dni doručení, tj. dnem 27. 1. 2017. S přihlédnutím k tomu, že tato lhůta skončila (již) dne 27. 4. 2017 a žaloba byla podána a doručena soudu (až) dne 28. 4. 2017, nelze než uzavřít, že žaloba pro zmatečnost byla podána opožděně, a soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud ji z tohoto důvodu zamítl. Prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby je přitom vyloučeno. 21. Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 IZ potvrdil. 22. Vzhledem k tomu, že účastníkem žaloby o zmatečnost je pouze žalobce a ten neměl úspěch, výrok o náhradě nákladů řízení odpadá.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí

Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná. (KSPA 44 INS 18397/2014) odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

Praha 16. února 2018

JUDr. Michal Kubín v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná.