103 VSPH 657/2016-29
56 ICm 457/2016 103 VSPH 657/2016-29 (KSPA 56 INS 24092/2015)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: Radka anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolany 143, zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem Pardubice, Semtín 81, proti žalované: Kancelář správců v.o.s. se sídlem Brno- Trnitá, Čechyňská 419/14a, IČO: 04204867, insolvenční správce dlužníků Josefa anonymizovano , anonymizovano a Marie anonymizovano , anonymizovano , obou bytem Dubany 48, o určení pohledávky, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 26. července 2016, č. j. 56 ICm 457/2016-23,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 26. července 2016, č. j. 56 ICm 457/2016-23, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby o určení jeho pohledávky.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 24. 3. 2016 byla žaloba o určení pravosti pohledávky žalobce zamítnuta (správně odmítnuta) z důvodu jejího pozdního podání. Dne 8. 4. 2016 podal žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolání a požádal o prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby. Proto, odkazuje na ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) vyzval žalobce usnesením ze dne 4. 5. 2016, aby ve stanovené lhůtě doplnil žádost o prominutí zmeškání lhůty o tvrzení a důkazy k doložení toho, že byla dodržena patnáctidenní lhůta k podání tohoto návrhu. Žalobce na výzvu sice reagoval podáním doručeným soudu dne 23. 5. 2016, kterým prokázal počátek nemoci od 8. 2. 2016, avšak dodržení této lhůty netvrdil ani nedoložil. Jeho návrhu proto nebylo možno vyhovět.

Proti tomuto rozhodnutí se žalobce včas odvolal a navrhl, aby bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že soudu byl doložen doklad o nemoci, na základě kterého žalobce požádal o prominutí lhůty, neboť ve lhůtě pro podání žaloby byla právní zástupkyně žalobce nemocná.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. isir.justi ce.cz 56 ICm 457/2016 (KSPA 56 INS 24092/2015)

Podle § 58 odst. 1 o.s.ř. soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.

Podle § 83 InsZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání.

Podle § 159 odst. 1 písm. a) InsZ incidenčními spory jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.

Podle § 160 InsZ incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odst. 1). V řízení o žalobě podle odstavce 1 se z ustanovení části první hlavy třetí tohoto zákona použijí pouze ustanovení o doručování; nejde-li o případ podle § 80 odst. 1, účastníkům řízení se písemnosti doručují vedle doručení vyhláškou i zvlášť a rozhodnutí ve věci samé do vlastních rukou. Insolvenčního správce, který není účastníkem incidenčního sporu, insolvenční soud vždy neprodleně vyrozumí o rozhodnutích v tomto sporu vydaných; ustanovení § 75 odst. 2 se nepoužije (odst. 3). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odst. 4).

Podle § 198 odst. 1 InsZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 199 odst. 1 InsZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Z výše uvedeného vyplývá, že lhůta k podání žaloby o určení pravosti a výše žalobcem v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníků přihlášené pohledávky není lhůtou procesní, jejíž zmeškání by bylo lze, kromě případů, kdy to zákon výslovně zakazuje, prominout dle § 58 o.s.ř. Jde o lhůtu hmotněprávní, k jejímuž zachování je třeba, aby žaloba nejpozději posledního dne lhůty došla soudu. Zmeškání této lhůty prominout nelze. 56 ICm 457/2016 (KSPA 56 INS 24092/2015)

Právo domáhat se určení pravosti, výše (či pořadí) pohledávky, která byla popřena, lze uplatnit žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání, resp. do 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 InsZ. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu (srov. § 198 odst. 1 a § 199 odst. 1 InsZ). Tato lhůta není lhůtou procesní, neboť nezakládá lhůtu pro procesní úkon oprávněné osoby, ale lhůtu pro uplatnění práva u soudu. S marným uplynutím této lhůty zákon spojuje účinky stanovené v § 198 odst. 1 věta třetí InsZ, totiž, že k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření, resp. že právo brojit proti popření pohledávky ze zákona zaniká.

Přitom je třeba vycházet také z toho, že ustanovení § 83 InsZ o nepřípustnosti prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení se nevztahuje na incidenční řízení, a to s ohledem na výluku z použití tohoto ustanovení stanovenou výslovně v ustanovení § 160 odst. 3 InsZ. V incidenčních sporech je prominutí zmeškání lhůty přípustné za podmínek dle ustanovení § 58 o.s.ř. Toto ustanovení (jak již bylo řečeno) se však vztahuje pouze na zákonné procesní lhůty, nikoliv na hmotněprávní lhůty, a proto nelze postupem podle § 58 o.s.ř. promíjet lhůtu k podání žaloby. Pozdě podanou incidenční žalobu je třeba odmítnout podle ustanovení § 160 odst. 4 InsZ (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 11 VSOL 83/2012 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2226/99, publikovaný pod R 44/2002, který byl sice vydán v režimu zákona o konkurzu a vyrovnání, přesto však jsou odpovídající závěry z povahy věci použitelné i v režimu insolvenčního zákona).

Na základě uvedeného odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. za použití § 7 InsZ napadené usnesení jako věcně správné potvrdil, bez ohledu na to, že soud prvního stupně se nesprávně (zcela nadbytečně) ve smyslu § 58 o.s.ř. zabýval včasností návrhu žalobce na prominutí zmeškání lhůty.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 7. září 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela