103 VSPH 6/2016-134
76 ICm 432/2013 103 VSPH 6/2016-134 (KSLB 76 INS 24633/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala anonymizovano a soudců JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. a Mgr. Věry Modlitbové v právní věci žalobkyně: Olga anonymizovano , anonymizovano , bytem v Liberci, Generála Svobody 217, proti žalované: KONKURSNÍ v.o.s., IČO: 25417959, se sídlem v Liberci, Měsíčná 2, insolvenční správkyně dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem v Liberci, Generála Svobody 217, zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem v Liberci, Měsíčná 2, o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č. j. 76 ICm 432/2013-106 ze dne 23. září 2015,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č. j. 76 ICm 432/2013-106 ze dne 23. září 2015 se mění tak, že nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na listech vlastnictví 616 a 611 pro katastrální území Radčice u Krásné Studánky, obec a okres Liberec, jako pozemky parc. č. st. 156/10, na němž se nachází stavba zapsaná na LV 448, parc. č. 156/8 a parc. č. 156/1 ve výši 1/28 spoluvlastnického podílu, se vylučují z majetkové podstaty dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem v Liberci, Generála Svobody 217.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 14.100,-Kč. isir.justi ce.cz 76 ICm 432/2013 (KSLB 76 INS 24633/2011)

Odůvodnění:

Žalobkyně se proti žalované v postavení insolvenční správkyně dlužníka žalobou domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud vyloučil z majetkové podstaty dlužníka (jejího manžela) v žalobě identifikované pozemky. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná zahrnula pozemky zapsané v katastru nemovitostí na listech vlastnictví 616 a 611 pro k. ú. Radčice u Krásné Studánky (Pozemky) do soupisu majetkové podstaty dlužníka (soupis) neoprávněně, neboť je jejich výlučným vlastníkem. Tím se stala coby člen Českého zahrádkářského svazu o.s. (ČZS) na základě kupní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky dne 31. 3. 2007 (Kupní smlouva) s tím, že cenu Pozemků uhradila z peněz, jež darem obdržela od otce výhradně za tímto účelem. Pozemky proto nepatří do společného jmění žalobkyně s dlužníkem (SJM), a do majetkové podstaty dlužníka (podstata) nemohou náležet.

Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Vyjádřila přesvědčení, že žalobkyně výlučným vlastníkem Pozemků není, neboť žádný z důvodů uvedených v § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku jí nesvědčí.

Rozsudkem ze dne 26. 3. 2014, č. j. 76 ICm 432/2013-63, soud prvního stupně žalobu o vyloučení Pozemků zamítl. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 4. 2015, č. j. 103 VSPH 427/2014-90, k odvolání žalobkyně rozsudek pro nepřezkoumatelnost zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vytkl soudu prvního stupně nesrozumitelnost skutkových závěrů a nedostatek důvodů v právním hodnocení věci, jakož i nesplnění poučovací povinnosti vůči žalobkyni, pokud jde o konkretizaci nutného doplnění důkazních návrhů. Zavázal jej k opětovnému zhodnocení řádně zjištěného skutkového stavu a k důslednému respektování § 157 občanského soudního řádu (o.s.ř.).

Soud prvního stupně po doplnění dokazování napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel z následujících zjištění:

-usnesením ze dne 16. 4. 2012 zjistil Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci (insolvenční soud) úpadek dlužníka, dne 15. 6. 2012 prohlásil insolvenční soud na majetek dlužníka konkurs, -dne 11. 12. 2012 byly sepsány Pozemky do soupisu, žalobkyně byla o tom vyrozuměna dne 19. 12. 2012, -žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník Pozemků, -dne 31. 3. 2007 uzavřela žalobkyně s Pozemkovým fondem České republiky dle § 5 odst. 5 zák. č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně některých zákonů (Zákon), Kupní smlouvu, jejímž předmětem jsou Pozemky, -darovací smlouva z 25. 9. 2000 se kvalitou papíru, tisku, okraji textu a podpisy shoduje s darovací smlouvou z 27. 3. 2007. 76 ICm 432/2013 (KSLB 76 INS 24633/2011)

V rovině právního posouzení věci soud prvního stupně cituje § 225 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), § 274 InsZ a § 143 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (OZ), dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by Pozemky nabyla do svého výlučného vlastnictví z vlastních prostředků. Obsahu darovacích smluv, jimiž žalobkyně hodlala svá tvrzení prokazovat, neuvěřil pro rozpor s výpovědí svědka , jímž byl otec, s nímž žalobkyně darovací smlouvy uzavřela. Má za to, že tyto byly uzavřeny dodatečně s ohledem na probíhající insolvenční řízení. Vycházeje z toho, že zahradní chatku žalobkyně koupila s manželem do SJM, nenachází důvod se domnívat, že její koupí nenabyli manželé mimo stavbu i Pozemky. Není mu zřejmé, proč se žalobkyně stala členkou ČZS bez manžela, ačkoli v době bezprostředně předcházející koupi chatky nebyli členy ČZS ani žalobkyně, ani její rodiče. Uvedenou skutečnost vnímá jako formalitu nemající vliv na posouzení nabytí vlastnického práva k Pozemkům. Vyjádřil názor, že žalobkyně neprokázala získání prostředků na koupi Pozemků od otce, a tak s ohledem na dobu uzavření Kupní smlouvy za trvání manželství nabyla Pozemky do SJM.

Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhláškou č. 177/1996 Sb. (Advokátní tarif), když žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení.

Včas podaným odvoláním žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení soudu prvního stupně, jemuž vytkla nesprávná skutková zjištění a právní hodnocení. Vyjádřila přesvědčení, že závěry soudu prvního stupně jsou pouhými spekulacemi, které v provedených důkazech nenacházejí oporu. Poukázala na případy osob, jež po uzavření dohod o koupi obdobných nemovitostí za trvání manželství nabyly tyto do svého výlučného vlastnictví.

Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku z důvodu jeho věcné správnosti. Poukazuje na zjevnou formální i obsahovou shodu darovacích smluv, jež tak mohly být uzavřeny jen pro účely tohoto řízení.

Odvolací soud dle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté, co postupem dle ust. § 213 o.s.ř. zopakoval dokazování, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Žalobkyně v odvolacím řízení doplnila, že neměla sjednanou žádnou nájemní smlouvu nebo smlouvu o užívání Pozemků s ČZS, k odkupu Pozemků došlo v krátkém termínu po nabídce učiněné všem, kdo v zahrádkářské kolonii podobné nemovitosti užívali. Darovací smlouva na koupi chatky byla sepsána po předání peněz, zatímco v případě daru finanční částky na koupi Pozemků došlo k sepsání darovací smlouvy při předání peněz. Podobné smlouvy uzavřené s otcem žalobkyně se týkají i finančních darů na koupi pračky, kola a ledničky.

Z darovací smlouvy ze dne 25. 9. 2000 odvolací soud zjistil, že žalobkyně jako obdarovaná a její otec coby dárce podepsali smlouvu, jejímž předmětem je dar finanční částky 210.000,-Kč poskytovaný otcem žalobkyně na koupi zahradní chatky v k. ú. Radčice u Krásné Studánky na p. č. 156/10. Žalobkyně prohlašuje, že dar 76 ICm 432/2013 (KSLB 76 INS 24633/2011) přijímá a zavazuje se za darovanou částku zmiňovanou chatu koupit. Text smlouvy je napsán bezchybně bez překlepů.

Z darovací smlouvy ze dne 27. 3. 2007 odvolací soud zjistil, že žalobkyně coby obdarovaná a její otec jako dárce podepsali smlouvu, jejímž předmětem je dar finanční částky 2.000,-Kč poskytovaný otcem žalobkyně na koupi pozemků v k. ú. Radčice u Krásné Studánky na p. č. 156/1, 156/8 a 156/10. Žalobkyně prohlašuje, že dar přijímá a zavazuje se za darovanou částku zmiňované pozemky koupit. Text ve druhém odstavci obsahuje opravené překlepy ve slovech darovanou a koupit .

Z výpovědi svědka Jaroslava Adamce odvolací soud zjistil, že jmenovaný jako otec poskytoval žalobkyni pravidelně finanční a věcné dary s ohledem na majetkovou situaci rodiny žalobkyně, jejíž manžel se v důsledku své podnikatelské činnosti ocitl v úpadku. Manžel žalobkyně neměl stálý pracovní poměr, a zaopatření v tu dobu nezletilých dcer ve věku 9 a 13 let tak záviselo na příjmu žalobkyně. Otce žalobkyně proto neudivilo, že se na něj žalobkyně obrátila s prosbou o poskytnutí nižší částky na koupi Pozemků. Aby se předešlo nejasnostem, řešili žalobkyně s otcem dar formou písemné smlouvy. Finanční situace otce, jenž měl celoživotní úspory a příjem z pracovního poměru, poskytování darů žalobkyni umožňovala. Žalobkyně se stala uživatelkou Pozemků poté, co koupila zahradní chatku, jež byla zaplacena též z peněz darovaných žalobkyni jejím otcem. V zahrádkářské kolonii vlastní nemovitosti otcův bratr.

Podle § 5 odst. 5 Zákona na základě písemné žádosti oprávněného uživatele (uživatelů) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 převede Pozemkový fond tento pozemek do vlastnictví (spoluvlastnictví) této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.

Podle § 143 odst. 1 písm. a) OZ společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Podle § 628 OZ darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá (odst. 1). Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování (odst. 2).

Podle § 225 InsZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty 76 ICm 432/2013 (KSLB 76 INS 24633/2011)

(odst. 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odst. 2).

Darovací smlouva vzniká zpravidla reálně, tj. projevem vůle dárce a obdarovaného spojeným s odevzdáním a přijetím předmětu darování. Převzetím věci se míní faktické (fyzické, hmotné) uchopení, přebrání věci z ruky do ruky [k tomu srovnej stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 1993, sp. zn. Cpjn 50/93, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 34/1993 (R 34/1993)]. Tím také dochází k převodu vlastnického práva k předmětu darování. Pro darování movité věci zákon předepisuje písemnou formu smlouvy, jestliže k odevzdání a převzetí věci má teprve dojít. Při daru jiných osob některému z manželů v době trvání manželství je pro posouzení toho, kdo byl obdarován, rozhodující úmysl dárce. Na jeho úmysl, zda chtěl darovat věc jednomu z manželů, nebo oběma, lze usuzovat z okolností, za nichž došlo k daru. Sama o sobě není rozhodující povaha předmětu, zda slouží potřebám jen jednoho z manželů, nebo celé rodině. Věci darované jednomu z manželů za trvání manželství nejsou podle § 143 OZ v jejich společném jmění (k tomu blíže v komentovaném vydání Občanského zákoníku I, II, publikovaném nakladatelstvím C.H.Beck, 1. vydání, Praha 2008, autoři Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv).

Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že v projednávané věci došlo k uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem byl dar částky 2.000,-Kč, faktickým předáním a převzetím peněz v době tohoto jednání. Písemná forma smlouvy nebyla nutná, neboť předmětem daru je věc movitá, jež byla v době uzavření smlouvy reálně žalobkyni otcem odevzdána a jí převzatá. Písemná podoba darovací smlouvy ze dne 27. 3. 2007 podepsané v době odevzdání a převzetí peněz splňuje atributy takové dohody a je tedy formálně bezvadná. Účelovost vyhotovení písemné podoby darovací smlouvy neplyne ani z údajné podoby s předchozí smlouvou (ze dne 25. 9. 2000), přičemž závěry soudu prvního stupně o dodatečném vyhotovení darovací smlouvy neobstojí; grafická podoba textu sama o sobě nezakládá domněnku o době vyhotovení písemné podoby, překlepy v textu darovací smlouvy pak svědčí o reálném zpracování darovací smlouvy v konkrétním čase. Úmysl otce obdarovat pouze žalobkyni (nikoli oba manžele) je vyjádřen nepochybně. Bez ohledu na možnost faktického užívání zahradní chatky a Pozemků žalobkyní i jejím manželem je zjevné, že otec žalobkyně zamýšlel obdarovat finančními částkami na koupi chatky i Pozemků pouze žalobkyni. Takto je třeba nahlížet jak na dar (peníze), tak na věc z daru pořízenou (Pozemky) jako na výlučné vlastnictví žalobkyně, byť nabyté za trvání manželství.

Na základě provedených důkazů tak odvolací soud dospěl k závěru, že prostředky určené ke koupi Pozemků ve výši 2.000,-Kč nabyla žalobkyně do výlučného vlastnictví, tyto nenáležely do SJM. Na základě Kupní smlouvy se pak žalobkyně stala výlučnou vlastnicí Pozemků. Jakkoli by SJM zaniklé v důsledku prohlášení konkursu na majetek dlužníka bylo předluženo, Pozemky 76 ICm 432/2013 (KSLB 76 INS 24633/2011) jako předmět výlučného vlastnictví žalobkyně nemohly být pojaty do podstaty. Žalovaná tak sepsala Pozemky do soupisu neoprávněně.

Veden shora uvedeným odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.r. změnil tak, že Pozemky se vylučují z podstaty, neboť žalobkyně prokázala, že jí tvrzené právo k Pozemkům jí svědčí.

Při rozhodování o nákladech řízení před soudy obou stupňů postupoval odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a 2, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 163 InsZ. Jejich náhrada byla přiznána zcela úspěšné žalobkyni v rozsahu náhrady za zaplacené soudní poplatky ve výši 10.000,-Kč (za žalobu) a 2.000,-Kč (za odvolání) a sedmi náhrad hotových výdajů podle § 1 odst. 1, § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 2.100,-Kč (7 x 300,-Kč), celkem 14.100,-Kč.

Závěrem odvolací soud upozorňuje soud prvního stupně na jeho povinnost vrátit soudní poplatky zaplacené žalobkyní a žalovanou na základě nesprávné výzvy (nesprávného rozhodnutí) soudu prvního stupně (viz č. l. 71 a 72 spisu a č. l. 116 a 117 spisu) dle § 10 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (viz též § 6a odst. 5 téhož zákona).

Poučení: Proti bodu I. výroku tohoto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Proti bodu II. výroku tohoto rozsudku není dovolání přípustné.

Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Praze dne 19. října 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela