103 VSPH 59/2017-81
153 ICm 4051/2015 103 VSPH 59/2017-81 (KSPL 53 INS 13783/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína ve věci žalobce: Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem Cheb, Pastýřská 8, IČO: 12398772, proti žalovanému: Česká pojišťovna a.s. se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, IČO: 45272956, zast. Mgr. Pavlem Kadlecem, obecným zmocněncem bytem Věstín 5, o určení pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. září 2016, č.j. 153 ICm 4051/2015-46,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 153 ICm 4051/2015-46 ze dne 5. září 2016 se mění tak, že žaloba na určení, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 8.353.349,01 Kč v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka, se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 900,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobce se v postavení dlužníka ve schváleném oddlužení plněním splátkového kalendáře domáhá žalobou určení, že pohledávka žalovaného, přihlášená do jeho insolvenčního řízení ve výši 8.353.349,01 Kč, je bez práva na uspokojení , neboť byla promlčena a přihláška pohledávky žalobce nebyla podána k tomu oprávněnou osobou, tj. jeho statutárním orgánem v podobě dvou členů představenstva.

Žalovaný žádá zamítnutí žaloby. Námitka promlčení dle jeho názoru nemůže obstát, neboť jeho pohledávka je stále vymáhána i v exekučním řízení vedeném Okresním soudem v Chebu pod sp.zn. 13 Nc 3994/2001. Vedle toho poukazuje na to, že přihláška jeho pohledávky byla podána řádně k tomu pověřenou osobu.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl a žalobci uložil nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 600,-Kč. isir.justi ce.cz (KSPL 53 INS 13783/2015)

Po provedeném dokazování, odkazuje na ust. § 397, 402 a 408 obchodního zákoníku dospěl k závěru, že k promlčení pohledávky žalobce nedošlo a že přihláška jeho pohledávky byla podána k tomu oprávněným zmocněncem. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Včas podaným odvoláním proti tomuto rozhodnutí žalobce navrhl jeho změnu s požadavkem, aby bylo jeho žalobě vyhověno. Má za to, že otázka promlčení jeho pohledávky nebyla posouzena po skutkové ani právní stránce správně, když soud prvního stupně za relevantní po počátek běhu promlčecí lhůty považuje datum právní moci rozhodnutí, jímž byla tato žalovanému přisouzena (a nikoliv její splatnosti ve smyslu § 391 an. obchodního zákoníku).

Žalovaný ve svém vyjádření namítl, že námitka promlčení není dostatečně odůvodněna, když žalobce netvrdí ani počátek běhu promlčecí lhůty ani okamžik jejího uplynutí. Současně zopakoval, že jeho pohledávka promlčena není. Stejnou námitku žalobce, uplatněnou již v exekučním řízení, zohlednil při podávání přihlášky.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je opodstatněné, byť ze zcela jiných, než jím namítaných důvodů.

Projednal jej a rozhodl o něm v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce, neboť ač řádně předvolán, k jednání se nedostavil. Požádal sice z důvodu nemoci o odročení jednání, jeho žádost však neshledal důvodnou. Překážka jeho účasti u soudního jednání, zakládající důležitý důvod pro jeho odročení ve smyslu ust. § 119 odst. 1 o.s.ř. totiž nebyla nikterak doložena.

Podle § 2 písm. g) InsZ pro účely tohoto zákona se rozumí zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

Podle § 166 InsZ zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, a (s účinností od 1.7.2017) jde-li o zajištěné věřitele podmíněných pohledávek nebo pohledávek budoucích, k jejichž zajištění byla zastavena věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota nebo zřízeno jiné zajištění uvedené v § 2 písm. g).

Podle § 192 odst. 1, 3 InsZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

Podle § 410 InsZ ve znění účinném do 30.6.2017 není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202 (odst. 1). Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením (KSPL 53 INS 13783/2015) oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku (odst. 2, s účinností od 1.7.2017 odst. 5). Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená (odst. 3, s účinností od 1.7.2017 odst. 6).

Podle § 160 odst. 1, 4 InsZ incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby. Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení pokračovat.

Z obsahu insolvenčního spisu se podává, že při přezkumném jednání konaném dne 23.9.2015 žalobce popřel pohledávku žalovaného, přihlášenou ve výši 8.353.349,01 Kč. Z přihlášky této pohledávky, z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 23.9.2015 a ze seznamu pohledávek plyne, že tato pohledávka byla přezkoumána a správcem uznána jako pohledávka vykonatelná (na základě rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 26.10.2004, č.j. 9 C 128/2004-21) a zajištěná (zástavním právem k nemovitostem dlužníka a třetí osoby). Přihlášena byla ve výši 2.390.197,-Kč z titulu jistiny poskytnutého úvěru a ve výši 5.963.152,01 Kč z titulu příslušenství v podobě dlužného úroku, úroku z prodlení a nákladů nalézacího řízení. Usnesením ze dne 12.10.2015 (B-5) bylo schváleno oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře.

Na základě uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že za stavu, kdy žalobce v postavení dlužníka popřel (vykonatelnou) zajištěnou pohledávku žalovaného coby svého věřitele, nelze než dospět k závěru, že k podání žaloby na její určení (resp. popření) s jím zamýšlenými účinky není ve smyslu § 160 odst. 4 InsZ oprávněn. Z výše citované právní úpravy totiž plyne, že při popření zajištěné (vykonatelné) pohledávky v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužníkem, tento aktivně legitimován k podání žaloby na určení pravosti dotčené pohledávky není. V tomto případě ustanovení § 410 odst. 2 a 3 InsZ, které se použije na dlužníkovo popření nezajištěných pohledávek, neplatí. Zajištěné pohledávky nejsou popěrným úkonem dlužníka v oddlužení dotčeny.

Proto odvolací soud, v situaci, kdy žalobce ze zákona není k podání předmětné žaloby věcně legitimován, napadené rozhodnutí podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 7 InsZ, § 2 písm. b) a § 160 odst. 4 InsZ změnil tak, že se žaloba odmítá.

O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1,2, § 137, § 146 odst. 3 o.s.ř. a § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. za použití § 163 InsZ. Vycházel přitom z toho, že soud žalobu odmítl, pročež je žalobce povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady. Ty jsou tvořeny paušální náhradou, která náleží žalovanému, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, za tři úkony v podobě přípravy účasti na jednání a 2x účasti u soudního jednání dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tedy 900,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky (KSPL 53 INS 13783/2015)

hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 InsZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 InsZ).

V Praze dne 20. prosince 2017

JUDr. Peter T r e b a t i c k ý, Ph.D., LL.M., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná