103 VSPH 574/2016-342
59 ICm 2014/2012 103 VSPH 574/2016-342 (MSPH 59 INS 10401/2011)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: Ing. Mikhail anonymizovano , anonymizovano , bytem Trnová 55, zast. JUDr. Miroslavem Houškou, advokátkou se sídlem Praha 1, V Jámě 1, proti žalovanému: Ing. Richard Jasinský se sídlem Praha 10, Ruská 593/40, IČO: 73356093, insolvenční správce dlužníka HGF DEVELOPMENT s.r.o. se sídlem Praha 1, Dlouhá 705/16, IČO: 27230392, zast. JUDr. Janem Tryznou, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 2, Botičská 4, o určení pohledávky, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č.j. 59 ICm 2014/2012-287,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č.j. 59 ICm 2014/2012-287, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně přiznal znalci JUDr. Ing. Daně Trezziové za podaný znalecký posudek z oboru ekonomika-oceňování nemovitostí č. 02/2015 odměnu za 2,25 hodin práce po 200,-Kč ve výši 150,-Kč a za 334,75 hodin práce po 350,-Kč ve výši 117.162,-Kč + 21% DPH ve výši 24.698,-Kč, celkem tedy 142.311,-Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ve věci byl ustanoven znalec k podání znaleckého posudku z oboru ekonomika-účetní evidence, otázky byly několikrát upřesňované a bylo nutné přizvat konzultanta. Znalec dne 3.11.2015 předložil znalecký posudek společně s vyúčtováním znalečného v celkové výši 142.311,-Kč vč. 21 % DPH. Svou odměnu vyúčtoval za 2,25 hodin práce po 200,00 Kč (zpracování čistopisů), za 334,75 hodin práce po 350,00 Kč (studium podkladů, analýzy, komunikace s účastníky a zpracování konceptu posudku) + 21 % DPH, celkem tedy ve výši 142.311,-Kč.

Odkazuje na ust. § 17 odst. 1, 2 a 5 z.č. 37/1967 Sb. a dle ust. § 18 odst. 1, 2 téhož zákona a na ust. § 16 vyhl. č. 67/1967 Sb. dospěl k závěru, že vyúčtovaná výše odměny odpovídá délce a náročnosti zpracování posudku, neboť znalec se musel vyjadřovat i k již zpracovaným posudkům a odůvodňovat svůj postup. isir.justi ce.cz (MSPH 59 INS 10401/2011)

Proti tomuto rozhodnutí se žalovaný včas odvolal a navrhl, aby bylo zrušeno. Vyjádřil přesvědčení, že výše znalkyni přiznaného znalečného není dostatečně zdůvodněna. Jakkoliv je posudek na počet stran obsáhlý, domnívá se, že počet účtovaných hodin nemůže odpovídat realitě. Přepočteno na pracovní dny by znalec strávil zpracováním posudku téměř 42 pracovní dnů, tj. téměř 2 pracovní měsíce. To považuje vzhledem k vytížení znalce za nepravděpodobné. Soudem prvního stupně uvedené odůvodnění nedává žádný prostor pro posouzení, zda je účtované znalečné adekvátní, a je proto nepřezkoumatelné. Navíc je obsahově zmatečné, když žalovanému není známo, že by se znalec vyjadřoval k již zpracovaným posudkům . To, že znalec odůvodňoval svůj postup je přirozenou součástí znaleckých posudků a o náročnosti práce znalce nevypovídá.

Ve svém vyjádření k odvolání se žalobce k argumentaci žalovaného připojil a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí.

Znalec ve svém vyjádření uvedl, že s odvolacími důvody žalovaného nesouhlasí. Vyúčtovaný čas odpovídá času účelně strávenému nad zpracováním posudku a vyúčtovaná sazba odpovídá míře odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit. Znalecké činnosti věnuje nadstandardní pracovní nasazení. Znalcem byl ustanoven usnesením ze dne 20.11.2014 a posudek byl vydán 30.10.2015. Znaleckou činnost vykonává vedle svých dalších odborných aktivit a svůj čas přizpůsobuje tak, aby požadované úkony realizoval včas a výstupy předával ve stanovených lhůtách.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 139 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

Podle ust. § 17, § 18 a § 19 z.č. 36/1967 Sb. znalec má za podání posudku právo na odměnu podle stanovených sazeb. Odměna se stanoví podle stupně odbornosti potřebného k provedení úkonu a podle množství účelně vynaložené práce. Znalec má dále právo na úhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem. Těmito náklady jsou zejména cestovní výdaje, náhrada ušlé mzdy při předvolání ke státnímu orgánu, náklady, které znalec uhradil podle § 14 odst. 2, věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce. Vůči organizaci, u níž znalec je v pracovním poměru, nemá při předvolání ke státnímu orgánu nárok na náhradu mzdy. Podle ust. § 16 vyhl. č. 37/1967 Sb. odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100,-až 350,-Kč. Podle ust. § 25 vyhl. č. 37/1967 Sb. o odměně a náhradě nákladů znalce rozhodne státní orgán, který si znalecký posudek vyžádal v rámci řízení, v němž byl znalecký úkon proveden. Při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především: a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu, b) charakter a účelnost pomocných prací; při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla (MSPH 59 INS 10401/2011) součástí úkonu, c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými, d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu, e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem.

O odměně znalce a o náhradě vzniklých nákladů má soud rozhodnout bez průtahů po podaném vyúčtování, a to nezávisle na skončení věci, v níž byl posudek proveden. Po právní moci rozhodnutí o nárocích znalce se přiznaná odměna a náhrada nákladů znalce neprodleně vyplatí (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14.11.1979, Cpjn 41/79-R 20/1980).

Podle § 169 o.s.ř. není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení (odst. 1). Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí (odst. 2). Jestliže se usnesení nedoručuje, stačí v písemném vyhotovení uvést výrok a den vydání (odst. 3).

Obsah odůvodnění písemného vyhotovení usnesení není předepsán s výjimkou usnesení, jímž se rozhoduje o věci samé. Postačuje proto, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení a které jsou způsobilé výrok usnesení srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.

V projednávané věci soud prvního stupně napadeným usnesením přiznal znalci odměnu za 2,25 hodin práce po 200,-Kč a za 334,75 hodin práce po 350,-Kč s DPH s odůvodněním, že vyúčtovaná výše odměny odpovídá délce a náročnosti zpracování posudku, neboť znalec se musel vyjadřovat i k již zpracovaným posudkům a odůvodňovat svůj postup. Uvedl také, že zadání bylo několikrát upřesňované a bylo nutné přizvat konzultanta. Vyšel přitom z vyúčtování, které znalec předložil.

Na základě uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že v odůvodnění napadeného usnesení nejsou vyjádřeny úvahy soudu prvního stupně, jež by umožnily jeho právní závěry přezkoumat, že tento nedostatek nelze překonat tím, že budou tyto úvahy dovozovány z obsahu spisového materiálu, a proto konstatuje, že napadené unesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Soud prvního stupně totiž rezignoval na uvedení konkrétních skutečností a okolností věci, významných ve smyslu citované právní úpravy, jež by jeho postup opodstatnily. Z odůvodnění jeho rozhodnutí nelze zjistit, jak zákonem č. 36/1967 Sb. (MSPH 59 INS 10401/2011) stanovená kritéria pro určení odměny znalce hodnotil. Ani ve vztahu k odvolatelem namítanému času stráveného znalcem při vypracování posudku, ani ve vztahu k výši stanovené odměny. Činí-li odměna za znalecký posudek podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100,-až 350,-Kč a soud prvního stupně přiznal znalci jím za hodinu práce při zpracování čistopisů vyúčtovaných 200,-Kč a za hodinu práce při studiu podkladů, analýze a komunikace s účastníky a zpracování konceptu posudku vyúčtovaných 350,-Kč, z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, o jaké úvahy soud prvního stupně svůj závěr o důvodnosti znalcem nárokovaného plnění v požadované výši opírá.

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. za použití § 7 insolvenčního zákona zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně.

Nad rámec uvedeného odvolací soud považuje za vhodné doplnit, že uvádí-li soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí o zastavení řízení, které nabylo právní moci dne 11.5.2016, že o nákladech státu bude dodatečně rozhodnuto samostatným usnesením, až bude postaveno najisto, zda je u účastníků předpoklad pro osvobození od soudních poplatků a jaká je výše znalečného, nenachází takový postup soudu oporu v zákoně. Je totiž nepřípustné, aby obecný soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení (na rozdíl od rozhodování o náhradě hotových výdajů a o odměně za podaný znalecký posudek) dodatečně mimo časový rámec stanovený občanským soudním řádem, přičemž tento postup odůvodnil extenzivním výkladem ustanovení § 151 o.s.ř. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2004, sp.zn. I. ÚS 672/03 a nález Ústavního soudu ze dne 10. prosince 2014, sp.zn. IV.ÚS 113/13).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 31. října 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná