103 VSPH 55/2018-27
č. j. 76 ICm 4168/2017 103 VSPH 55/2018-27 (KSLB 76 INS INS 22654/2011)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., anonymizovano v právní věci žalobce: JUDr. Ing. Jaroslav Janda, Ph.D., anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Svoru 90 proti žalované: KOPPA, v.o.s., IČO 254 28 578 se sídlem v Liberci, Mozartova 21, insolvenční správkyně žalobce o žalobě o popření pohledávek, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č. j. 76 ICm 4168/2017-19 ze dne 9. listopadu 2017

takto: I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č. j. 76 ICm 4168/2017-19 ze dne 9. listopadu 2017 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění: Žalobce v postavení dlužníka v insolvenčním řízení se domáhá proti žalované své insolvenční správkyni (Správkyně) určení popření pohledávek věřitelek EMS 3000, spol. s r.o. ve výši 336.030 Kč (P-3) a Mercedes-Benz Financial Services Česká republika, spol. s r.o. ve výši 2.975.793,02 Kč (P-17). Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl žalobcovo odvolání proti svému usnesení č. j. 76 ICm 4168/2017 ze dne 9. listopadu 2017. V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že obdržel dlužníkovo podání označené jako žaloba, jíž se domáhá toho, aby soud určil, že P-3 a P-17 jsou popřeny. K výzvě z 25. 9. 2017 žalobce vyzval, aby odstranil vady tohoto podání a označil osobou žalovanou. Dne 4. 10. 2017 obdržel doplnění uvedeného podání, v němž žalobce označil jako žalovaného Správkyni a zopakoval, že nesouhlasí s přezkumem přihlášek P-3 a P-17 v situaci, kdy u přezkumu nebyla Správkyně zastupována ohlášeným společníkem, nýbrž jen koncipientem. Konstatoval, že žalobu postupem podle § 160 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) odmítl usnesením z 9. 10. 2017 (č. j. 76 ICm 4168/2017-13), neboť byla podána osobou, jež není k takové žalobě věcně legitimována. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že usnesení o odmítnutí žaloby bylo doručeno žalobci do datové schránky 18. 10. 2017. Konstatoval, že poslední den lhůty 15 dnů připadl na čtvrtek 2. 11. 2017, zatímco odvolání se zaručeným elektronickým podpisem bylo doručeno 3. 11. 2017. Cituje ustanovení § 7 InsZ a § 208 občanského soudního řádu (o.s.ř.) dovodil, že žalobce podal své odvolání proti usnesení opožděně, a proto odvolání pro opožděnost odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil s tím, že úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. isir.justi ce.cz 76 ICm 4168/2017 (KSLB 76 INS INS 22654/2011)

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, aniž by je jakkoliv odůvodnil. Správkyně se k odvolání nevyjádřila. Soud prvního stupně žalobce vyzval usnesením č. j. 76 ICm 4168/2017-23 z 8. 12. 2017 k doplnění odvolání ve lhůtě do 3. 1. 2018 tak, aby z něho bylo zřejmé, v jakém rozsahu je napadá, v čem spatřuje nesprávnost tohoto rozhodnutí (odvolací důvod) a čeho se domáhá (odvolací návrh) a to s citací ustanovení § 205 o.s.ř. upravující obsahové náležitosti odvolání; výzva byla doručena žalobci 18. 12. 2017. Věc byla předložena odvolacímu soudu soudem prvního stupně, neboť žalobce ve lhůtě odvolání proti napadenému usnesení ve stanovené lhůtě nedoplnil. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení, přestože nebylo doplněno, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé (§ 212a o.s.ř.), a proto je přezkoumal ze všech v úvahu přicházejících důvodů a dospěl k závěru, že není opodstatněno. Ze spisu plyne, že usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl žalobu podle § 160 InsZ, bylo žalobci doručeno do datové schránky 18. 10. 2017, kdy se oprávněná osoba přihlásila ve smyslu § 8 odst. 1 až 4 zák. č. 300/2008 Sb., žalobcovo odvolání proti tomuto usnesení bylo podáno elektronicky s ověřeným elektronickým podpisem 3. 11. 2017. Lhůta 15 dnů začala běžet dnem 19. 10. 2017 a poslední den této lhůty připadl na čtvrtek 2. 11. 2017. Bylo-li odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby doručeno soudu prvního stupně 3. 11. 2017, stalo se tak proti rozhodnutí, jež tento den nabylo právní moci, resp. bylo doručeno opožděně (§ 204 o.s.ř.). Odvolací soud tak dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně a že jeho postup podle § 208 o.s.ř. , kdy je odmítl, byl zcela namístě. Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. při respektování toho, že v odvolacím řízení úspěšná žalovaná žádné náklady odvolacího řízení neúčtovala.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Praha 30. ledna 2018

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová.