103 VSPH 472/2015-16
71 ICm 1606/2015 103 VSPH 472/2015-16 (KSPH 71 INS 22419/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Jarmila anonymizovano , anonymizovano , bytem v Psinici 8, 507 23 Libáň, zast. Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem v Libáni, nám. Svobody 36, proti žalovaným: 1) JUDr. Martin Šíp, sídlem v Praze 6, Armádní 38, insolvenční správce dlužníka Ondřeje anonymizovano , anonymizovano a 2) Ondřej Soukup, anonymizovano , bytem v Odolené Vodě, Komenského 296, o určení pravosti pohledávky, odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 71 ICm 1606/2215-9 ze dne 12.května 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 71 ICm 1606/2015-9 ze dne 12. května 2015 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřipustil zastupování žalobkyně zmocněncem Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem v Libáni, nám. Svobody 36 (Zmocněnec).

V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byla 23.4.2015 doručena žaloba, kterou žalobkyně na základě jeho výzvy doplnila a předložila plnou moc ke svému zastupování vystavenou Zmocněncem. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, podle kterého Zmocněnec zastupuje žalobkyni i v řadě jiných řízení (např. sp.zn. 71 ICm 4065/2014, 68 ICm 3632/2014, 61 ICm 387/2015, 66 ICm 2074/2014, KSPH 62 INS 9191/2014 nebo KSPH 42 INS 16907/2013). Cituje § 27 občanského soudního řádu dospěl k závěru, že Zmocněnec zastupuje žalobkyni nikoliv ojediněle, nýbrž ve více věcech (před Krajským soudem v Praze v dalších minimálně 45 věcech) a v dalších věcech, jež byly skončeny. Konstatoval, že činnost Zmocněnce v takovém případě není citovaným ustanovením dovolena. Proto rozhodl, že nepřipouští zastupování žalobkyně Zmocněncem v projednávané věci.

Toto usnesení napadla žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a požadovala, aby odvolací soud znovu posoudil důvody rozhodnutí soudu prvního stupně a navrhla, aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaní se k odvolání žalobkyně nevyjádřili. (KSPH 71 INS 22419/2014)

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle ustanovení § 212 a § 212a o.s.ř., aniž nařizoval jednání, v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

Podle § 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 27 o.s.ř. účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Tento zástupce může jednat jedině osobně (odst. 1). Soud rozhodne, že se zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně (odst. 2). Obecný zmocněnec zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování zejména tam, kde není schopen ani s pomocí poučení poskytovaného soudem činit řádně procesní úkony, a je proto obava, že výkonem zástupčí činnosti, by mohl jím zastoupený účastník utrpět újmu na svých právech. Nepřípustnost opětovného vystupování obecného zmocněnce v různých věcech souvisí s tím, že poskytování právních služeb je zákonem vyhrazeno zásadně advokátům a k zastupování účastníků řízení fyzickými osobami, který zákon nesvěřuje poskytování právních služeb, by mělo docházet pouze výjimečně. Okolnost, že zmocněnec vystupuje v různých věcech opětovně, závisí na posouzení konkrétního případu.

V projednávané věci žalobkyně podala žalobu na určení pravosti pohledávky, postrádající důvody vzniku pohledávky, přestože k ní připojila smlouvu s dlužníkem, z níž patrně měla tato pohledávka plynout, nelze dovodit její výši a dále rozhodné skutečnosti, mající svůj původ v samotném insolvenčním řízení, jež jsou také rozhodující pro posouzení žaloby (např. včasnost žaloby, důvody popření pohledávky). Žalobu podala žalobkyně prostřednictvím Martina Vaňka, což doložila k výzvě soudu prvního stupně plnou mocí ze 4.5.2015.

Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že zmocněnec zastupující žalobkyni v projednávané věci, žalobkyni zastupuje i v řadě jiných, např. jen v senátu 103 VSPH v odvolacím řízení projednávaných pod sen.zn. 103 VSPH 351/2015 (odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp.zn. 155 ICm 4529/2014), 103 VSPH 350/2015 (odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp.zn. 156 ICm 2294/2014), 103 VSPH 473/2015 (odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. 68 Icm 1075/2015) nebo sp.zn. Nc 149/2015 (odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. 79 Nc 2303/2015). Ve všech uváděných věcech zmocněnec za žalobkyni podal podání (žaloby), jež však byla odmítnuta pro neprojednatelnost, přestože soudy poskytly zmocněnci řádné poučení, jak je opravit, či doplnit.

Odvolací soud hodnotí závěry soudu prvního stupně jako správné, neboť zmocněnec zastupuje žalobkyni ve více věcech a nečiní tak řádně. Jsou proto naplněny oba předpoklady ustanovení § 27 odst. 2 o.s.ř. zakládající jeho aplikaci. (KSPH 71 INS 22419/2014)

Na základě výše uvedených skutečností, proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 19. června 2015

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná