103 VSPH 449/2014-40
152 ICm 4275/2013 103 VSPH 449/2014-40 (KSPL 52 INS 21528/2013)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedkynČ Mgr. Ivany Mlejnkové a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a JUDr. Michala Kubína ve vČci žalobce T&C DOMOV, s.r.o. se sídlem Chudická 1351/17, 635 00 Brno-Bystrc, IýO 27124339, proti žalované Mgr. Lence Vítkové, Borská 13, 301 00 Plze , insolvenní správkyni dlužníka Pavla SlavČtinského, nar. 3.12.1970, bytem Dolní 635/16, 323 00 Plze , o urení pravosti pohledávky, o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni .j. 152 ICm 4275/2013-31 ze dne 16. ervna 2014,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni .j. 152 ICm 4275/2013-31 ze dne 16. ervna 2014 se v bodČ II. výroku mČní tak, že žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad ízení.

II. Žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Od vodnČní:

Krajský soud v Plzni rozsudkem .j. 152 ICm 4275/2013-31 ze dne 16.6.2014 uril, že žalobcova pohledávka ve výši 48.643,-K, p ihlášená do insolvenního ízení dlužníka vedeného u téhož soudu pod sp.zn. KSPL 52 INS 21528/2013 a pop ená žalovanou, je po právu (bod I. výroku), a rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5.000,-K na náhradu náklad ízení (bod II. výroku).

Výrok o náhradČ náklad ízení soud prvního stupnČ od vodnil tím, že s ohledem na výsledek ízení, kdy pop ení žalobcovy pohledávky žalovanou bylo shledáno ned vodným a žalobČ na urení pravosti této pohledávky bylo proto vyhovČno, postupoval podle § 142 odst. 1 obanského soudního ádu a procesnČ plnČ úspČšnému žalobci p iznal v i žalované právo na náhradu náklad ízení, které p edstavují žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000,-K.

Proti bodu II. výroku tohoto rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o náhradČ náklad ízení, se žalovaná vas odvolala a požadovala, aby ho odvolací soud zmČnil tak, že žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad ízení. Namítala, že soud mČl aplikovat ustanovení § 202 odst. 1 insolvenního zákona, dle kterého ve sporu o pravost a výši nebo po adí p ihlášených pohledávek nemá žádný z úastník právo na náhradu náklad ízení proti insolvennímu správci. (KSPL 52 INS 21528/2013)

Vrchní soud v Praze, aniž na izoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ obanského soudního ádu), p ezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupnČ v ásti napadené odvoláním žalované, vetnČ ízení, které jeho vydání p edcházelo, a dospČl k závČru, že odvolání je d vodné.

Podle § 163 insolvenního zákona o nákladech incidenního sporu a jejich náhradČ rozhodne insolvenní soud v rozhodnutí o incidenním sporu, a to podle ustanovení obanského soudního ádu, není-li v insolvenním zákonČ stanoveno jinak.

Takovou zvláštní úpravu rozhodování o nákladech incidenního sporu (odlišnou od obecné úpravy obsažené v obanském soudním ádu) ale insolvenní zákon zakotvuje, a to ve svém ustanovení § 202 pro spory o pravost, výši nebo po adí p ihlášených pohledávek s tím, že podle odstavce 1 vČty první tohoto ustanovení v takovém sporu nemá žádný z úastník právo na náhradu náklad ízení proti insolvennímu správci.

Z toho plyne, že i kdyby insolvenní správce-jako je tomu i v posuzované vČci-ve sporu o pravost, výši nebo po adí p ihlášené pohledávky nebyl ani zásti úspČšný, nelze aplikovat § 142 odst. 1 obanského soudního ádu a uložit insolvennímu správci povinnost k náhradČ náklad procesnČ úspČšného úastníka ízení (zde žalobce), nebo to vyluuje speciální ustanovení § 202 odst. 1 vČty první insolvenního zákona, které v takovém sporu právo na náhradu náklad ízení proti insolvennímu správci ostatním úastník m odpírá.

Z tČchto d vod odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 obanského soudního ádu a napadený rozsudek v bodČ II. výroku zmČnil tak, že žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad ízení.

O náhradČ náklad odvolacího ízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 obanského soudního ádu s tím, že v nČm procesnČ úspČšné žalované žádné náklady nevznikly.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .). Dovolání se podává do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prost ednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 20. srpna 2014 Mgr. Ivana M l e j n k o v á Za správnost vyhotovení: p edsedkynČ senátu Monika Pokorná