103 VSPH 432/2016-106
198 ICm 3575/2014 103 VSPH 432/2016-106 (MSPH 98 INS 36628/2013)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, PhD., v právní věci žalobce: Moravskoslezská agrární, spol. s r.o., IČO 248 54 298, se sídlem v Brně, Mečová 8, proti žalované: JUDr. Kateřina Martínková, se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Sokolská 22, insolvenční správkyni dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, IČO 255 71 150, zast. Mgr. Ing. Josefem Davidem, advokátem se sídlem v Praze 1, Zlatnická 10, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 198 ICm 3575/2014-95 ze dne 26. února 2016

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 198 ICm 3575/2014-95 ze dne 26. února 2016 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Žalobce jako dlužník ze směnky se domáhá žalobou proti žalovanému vyloučení směnky ze soupisu majetkové podstaty a žádá, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, neboť to odůvodňují jeho majetkové poměry. Učinil tak opětovně poté, co v pořadí první usnesení soudu prvního stupně, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků bylo potvrzeno k jeho odvolání usnesením Vrchního soudu sen. zn. 103 VSPH 831/2015 ze 4. 1. 2016. Konstatoval, že došlo k podstatné změně poměrů v jeho majetkových poměrech, které se značně zhoršily, přičemž odkázal na závěry Ústavního soudu v jeho rozhodnutí sp. zn. I.ÚS 1439/2009, podle kterého soud okolnost, že rozhodoval o žádosti o osvobození od soudních poplatků dříve, nezbavuje povinnosti vypořádat se s novou žádostí o osvobození od soudních poplatků, neboť každá nová žádost musí být posouzena podle okolností a podmínek, kterou jsou zde v době jejího dalšího podání.

Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků, neboť žalobce nedoložil řádně své majetkové poměry, jež by odůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků, avšak zejména není aktivně legitimován k podání žaloby. Dovodil, cituje ustanovení § 138 o.s.ř., že nesplnění jedné podmínek přiznání osvobození od soudních poplatků nelze žádosti vyhovět. Doplnil, že odkaz žalobce na výše uvedené usnesení Ústavního soudu na posouzení žádosti nedopadá.

Toto usnesení napadl žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním s odůvodněním, podle kterého s ohledem na změny v jeho majetkové struktuře a v jeho isir.justi ce.cz 198 ICm 3575/2014 (MSPH 98 INS 36628/2013) vedení není sto předložit listiny, z nichž by vyplynuly majetkové poměry odůvodňující přiznání osvobození od soudních poplatků. Většina jeho majetku je zatížena právy třetích osob, o platnost těchto práv jsou vedeny spory a do jejich skončení nemůže takový majetek zpeněžit a z jeho výtěžku soudní poplatek uhradit. Hotovými finančními prostředky k zaplacení soudního poplatku nedisponuje. Navrhl proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že mu přizná osvobození od soudních poplatků, neboť jinak by byl omezen na svém ústavně zaručeném právu na přístup k soudu.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že není opodstatněno.

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Jak plyne z uvedené právní úpravy musí být pro osvobození od soudních poplatků splněny zároveň dva předpoklady, tj. že účastníkovy majetkové poměry s ohledem na okolnosti případu odůvodňují výjimečně přiznat osvobození od soudních poplatků a zároveň že účastník v řízení neuplatňuje zřejmě bezúspěšně své právo. Jinak řečeno, i když to odůvodňují poměry účastníka, nelze mu přiznat osvobození od soudních poplatků, při svévolném nebo zjevně bezúspěšném uplatňování nebo bránění práva. Tak tomu bude tam, kde již ze skutkových tvrzení žadatele (aniž by bylo třeba provádět dokazování) je nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno.

Z prohlášení právnické osoby, jež žalobce připojil k pořadí druhé žádosti o osvobození od soudních poplatků, které se obsahově neliší o prohlášení právnické osoby ze 17. 2. 2015 (l. č. 27 spisu) a tím zároveň není nikterak prokazována tvrzená změna žalobcových majetkových poměrů, plyne jen to, že nemá likvidní majetek, z něhož by byl schopen uhradit soudní poplatek. Toto prohlášení obdobně jako to podané 17. 2. 2015 je opatřeno parafou, z níž není patrné, kdo je podepsal; chybí vytištěné nebo vypsané jméno žalobce v souladu se způsobem podepisování zapsané v obchodním rejstříku.

Odvolací soud má za to, že žalobce nesplňuje ani jediný z výše uvedených předpokladů.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod sp. zn. 29 Odo 951/2006, jež lze aplikovat i na poměry insolvenčního řízení, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož v případě, že se vyloučení pohledávky sepsané do konkursní podstaty domáhá nikoli osoba, která tvrdí, že je věřitelkou těchto pohledávek, nýbrž osoba povinná úhradou sepsaných pohledávek, tedy úpadcův dlužník, musí být tato vylučovací žaloba zamítnuta. V poměrech projednávané věci se domáhá žalobce vyloučení směnky ze soupisu majetkové podstaty, aniž by tvrdil jakékoliv právo k ní. Naopak uvádí, že tato směnka měla zajišťovat pohledávky dlužníka za ním, z čehož plyne, že žalobce nemůže být oprávněným ze směnky, resp. jejím majitelem. Obranu proti uvedené směnce však žalobce tím neztrácí, neboť své námitky může uplatnit proti insolvenčnímu správci, 198 ICm 3575/2014 (MSPH 98 INS 36628/2013) pokud by proti němu ve smyslu § 294 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, plnění ze směnky žalobou vymáhal.

Žalobci tak nesvědčí věcná legitimace k podání vylučovací žaloby a z jeho strany se jedná zřejmě o bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva a vzhledem k tomu, že nesplnění jednoho ze zákonných předpokladů přiznání osvobození od soudních poplatků, nebylo by lze z tohoto důvodu žádosti vyhovět, i kdyby žalobce osvědčil majetkové poměry, jež by jinak odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. května 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela