103 VSPH 374/2012-63
38 ICm 457/2012 103 VSPH 374/2012-63 (KSPH 38 INS 4558/2009)

Usnesení

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v právní věci žalobce: Čelákovická strojírenská, spol. s r.o. IČO 28215583, proti žalovaným: 1) Voleský a partneři, v.o.s., IČO 267117514, se sídlem v Praze 5, Staropramenná 17, insolvenční správce dlužníka TOS, a.s., IČO 27189201, se sídlem v Čelákovicích, Stankovského 1892, zast. JUDr. Milošem Hoškem, advokátem se sídlem v Praze 6, Velflíkova 4, 2) Slovácké strojírny, a.s., IČO 00008702 se sídlem v Uherském Brodu, Nivnická 763, zast. Mgr. Pavlem Drumevem, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého ul. 15, o odvolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 38 ICm 457/2012-54 ze dne 8.listopadu 2012

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 38 ICm 457/2012-54 ze dne 8.listopadu 2012 se v bodu III. výroku mění takto:

Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů řízení ve výši 10.200,--Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce JUDr. Miloše Hoška, advokáta se sídlem v Praze 6.

Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradu nákladů řízení ve výši 11.520,--Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce Mgr. Pavla Drumeva, advokáta se sídlem v Praze 1.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů odvolacího řízení 800,--Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho právního zástupce JUDr. Miloše Hoška, advokáta se sídlem v Praze 6.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradu nákladů odvolacího řízení 960,--Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho právního zástupce Mgr. Pavla Drumeva, advokáta se sídlem v Praze 1.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně podle § 96 o.s.ř. zastavil řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy ze 31.8.2011 uzavřené mezi žalovanými v postavení dlužníkova věřitele s tím, že žalobce vzal žalobu zpět dříve, než začal soud jednat ve věci samé (bod I. výroku), vyslovil, že se žalobci vrací soudní poplatek ve výši 1.000,--Kč (bod II. výroku) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu (KSPH 38 INS 4558/2009) nákladů řízení (bod III. výroku). Výrok o vrácení soudní poplatku odůvodnil ustanovením § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 146 odst. 1 písm.c) o.s.ř.

Toto rozhodnutí napadli v zákonem stanovené lhůtě oba žalovaní.

Žalovaný 1) navrhl, aby je odvolací soud změnil v bodu III. výroku tak, že mu přizná náhradu nákladů řízení, neboť soud prvního stupně o ní rozhodoval nesprávně podle § 146 odst. 1 písm.c) o.s.ř. namísto, aby rozhodl podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť neučinil nic v průběhu dosavadního řízení, co by mohlo důvodem pro zpětvzetí žaloby pro jeho chování.

Žalovaný 2) navrhl, aby je odvolací soud změnil v bodu III. výroku tak, že mu přizná náhradu nákladů řízení, neboť soud prvního stupně aplikoval na rozhodnutí o nákladech řízení ustanovení § 146 odst. 1 písm.c) o.s.ř., zatímco správně měl postupovat podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. a přiznat mu náhradu nákladů řízení v sazbě 25.000,--Kč podle § 5 písm.a) vyhl. č. 484/2000 Sb. a dvou náhrad hotových výdajů po 300,--Kč , tj. 25.600,--Kč, po připočtení DPH ve výši 20% pak náhrada činí 30.720,--Kč.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle ustanovení § 212 a § 212a o.s.ř., aniž nařizoval, v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. jednání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných jsou důvodná, byť žalovaný 2) se domáhá určení nákladů z nesprávné výše sazby odměny podle vyhl. č. 484/2000 Sb.

Podle § 146 o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno [odst. 1 písm.c)]. Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (odst. 2). Výkladem tohoto ustanovení třeba dovodit, že aplikace ustanovení § 146 odst. 1 písm.c) o.s.ř. přichází v úvahu jen tam, kde nelze dovodit z čí viny muselo být řízení zastaveno, jak tomu nepochybně bude v případě, kdy žalobce vezme žalobu zpět proto, že se se žalovaným dohodl mimosoudně. Otázku zavinění pak třeba posuzovat jen z hlediska procesního.

V projednávané věci žalobce podal žalobu, jež ve smyslu § 231 odst. 2 zák. č. 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení je žalobou projednávanou v incidenčním řízení. Bez bližšího odůvodnění vzal žalobce svou žalobu poté, co se oba žalovaní ve věci vyjádřili, avšak dříve, než začal soud jednat ve věci samé zpět.

Odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci to byl žalobce, který zavinil, že řízení muselo být zastaveno, a proto je třeba otázku nákladů řízení řešit postupem podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. a přiznat oběma žalovaným náhradu nákladů řízení, jež jim v průběhu dosavadního řízení vznikly.

Na základě výše uvedeného odvolací soud ve vztahu k žalovanému 1) napadené usnesení v bodu III. výroku změnil podle § 220 o.s.ř. tak, že mu přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za zastupování v sazbě 9.000,--Kč podle

2 (KSPH 38 INS 4558/2009)

§ 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29.2.2012 a 4 náhrad hotových výdajů (převzetí zastoupení, 3 vyjádření ve věci) po 300,--Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 1.200,--Kč , celkem 10.200,--Kč.

Ve vztahu k žalovanému 2) odvolací soud napadené usnesení v bodu III. výroku změnil podle § 200 o.s.ř. tak, že mu přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za zastupování v sazbě 9.000,--Kč podle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. (srov. k aplikaci tohoto ustanovení rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 29 Odo 905/2003 a 29 Odo 1721/2006) a dvou náhrad hotových výdajů (převzetí zastoupení a vyjádření ve věci ) po 300,--Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 9.600,--Kč, po připočtení DPH 20% 11.520,--Kč.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ve vztahu k žalovanému 1) je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich náhrada byla přiznána v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému 1) v rozsahu odměny za zastupování v sazbě 1.000,--Kč podle 14 odst. 3 vyhl. č. 484/2000 Sb, krácené podle § 18 odst. 1 téže vyhlášky o 50% a jedné náhrady hotových výdajů ve výši 300,--Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem 800,--Kč.

Ve vztahu k žalovanému 2) je výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 143 odst. 3 o.s.ř., a proto byla v odvolacím řízení v převážné části úspěšnému žalovanému 2) přiznána jejich náhrada v rozsahu odměny za zastupování advokátem v sazbě 1.000,--Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 484/2000 Sb., krácené podle § 18 odst. 1 téže vyhlášky o 50% a jedné náhrady hotových výdajů 300,--Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 800,--Kč, po připočtení DPH 20% 960,--Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 13.prosince 2012

JUDr. Michal K u b í n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Špinková

3