103 VSPH 345/2016-79
1

155 ICm 4253/2015 103 VSPH 345/2016-79 KSPL 54 INS 22787/2013

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr.Jindřicha Havlovce a JUDr.Petra Trebatického, Ph.D. v právní věci žalobce: Angusfarm, spol. s r.o., IČO 290 91 411 se sídlem Soběsuky 9, 335 01 Neurazy, zast. JUDr. Erikosem, Papoutsidesem, advokátem se sídlem v Plzni, Mutěnická 1521/8, proti žalovanému: Mgr. Viktor Švantner, IČO 720 15 900 se sídlem v Plzni, Mikulášská třída 9, insolvenční správce dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 155 ICm 4253/2015-67 ze dne 30.března 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni, č.j. 155 ICm 4253/2015-67 ze dne 30.března 2016 se mění tak, že se řízení n e p ř e r u š u j e.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá vyloučení v žalobě uvedených nemovitostí (Nemovitosti) ze soupisu majetkové podstaty s odůvodněním, že je jejich vlastníkem na základě kupní smlouvy uzavřené 19.9.2014 s prodávajícími Marcelem a Ing. Lenkou Klausovými s věcněprávními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Stalo se tak na základě platné smlouvy, kdy Nemovitosti nabyl v dobré víře; prodávající je získal od spolku SK Bílá skála s věcněprávními účinky k 15.1.2014, který je získal od Václava anonymizovano ml., který je získal od dlužníka, svého otce, na základě darovacích mluv z 29.6.2010 a 30.6.2010 (Darování), kdy jako obdarovaný nemohl vědět o závazcích dárce a nemohlo tak dojít ke zkrácení jeho věřitelů.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť hodnotil obě darovací smlouvy jako platné, stejně jako další smlouvy, na jejichž základě došlo nakonec k převodu vlastnictví k nemovitostem v jeho prospěch.

Napadeným usnesením soud prvního stupně přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 155 IC m 89/2016, jehož předmětem je určení neúčinnosti Darování a ostatních smluv. Konstatoval, že v tomto druhém řízení je řešena otázka platnosti Darování, resp. dalších smluv, jež vedly k nabytí vlastnického práva k Nemovitostem žalobcem jako otázka předběžná shodně, jako bude řešena v projednávané věci. Cituje § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud prvního stupně dovodil, že tu jsou důvody pro přerušení řízení do pravomocného skončení druhého řízení, neboť jeho výsledek v případě úspěchu insolvenčního správce (tam v postavení žalobce) 155 ICm 4253/2015 KSPL 54 INS 22787/2013 by předznamenal naopak jeho úspěch v projednávané věci v postavení žalovaného, tj. k závěru, že Nemovitosti jsou sepsány do soupisu majetkové podstaty právem.

Toto usnesení napadl žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se řízení nepřerušuje, neboť mu nic nebrání, aby si sám posoudil otázku neúčinnosti či neplatnosti Darování a ostatních smluv v projednávané věci jako otázky předběžné. Poznamenal, že neplatnost právního úkonu má účinky erga omnes na rozdíl od neúčinnosti, jež má účinky pouze inter partes, a proto má přednost (neplatný právní úkon nemůže být neúčinným právním úkonem).

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to podle §§ 212 a 212a o.s.ř., aniž nařizoval jednání, v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., a dospěl k závěru, že je důvodné.

Podle § 109 odst. 2 písm. c ) o.s.ř. může soud řízení přerušit, pokud neučiní jiná vhodná opatření, probíhá-li řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. K přerušení řízení podle tohoto ustanovení soud přistoupí tehdy, jestliže probíhá jiné řízení nebo jestliže dal podnět k zahájení jiného řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o.s.ř.). Z citovaného ustanovení vyplývá, že přerušení řízení je namístě všude tam, kde otázka, jíž by si soud jinak musel vyřešit jako otázku předběžnou, a v takovém případě se však její řešení neobjeví ve výroku rozhodnutí soudu a nezakládá překážku věci rozsouzené, je v jiném řízení řešena jako otázka hlavní, což znamená, že rozhodnutí soudu pak zakládá překážku věci rozsouzené. Důvod přerušení řízení tu spočívá zejména v hospodárnosti řízení.

V projednávané věci tomu tak není, neboť jak v projednávané věci, tak v druhém řízení výše uvedené otázky bude muset soud řešit jako otázky předběžné a obě řízení mohou probíhat paralelně.

Nadto třeba upozornit na to, že je-li předmětem druhého sporu určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka, pro kterou Nemovitosti byly zapsány do soupisu majetkové podstaty, pak žalobci dosud nesvědčí právo k takovému postupu, neboť se nejedná o neúčinnost ze zákona a předpokladem pro něj je pravomocné rozhodnutí o neúčinnosti dlužníkova právního úkonu. V takovém případě by soudu prvního stupně nebránilo nic rozhodnout ve věci samé již z tohoto důvodu (nebude-li shledán nabývací titul neplatným). Pokud by žalobce v druhém řízení uplatňoval vedle neúčinnosti zároveň neplatnost Darování a ostatních nabývacích titulů, přičemž každý z těchto nároků se zakládá na jiných rozhodných skutečnostech, zůstává otázkou, zda taková žaloba by netrpěla nedostatky, jež by ji činily vnitřně rozpornou, a tudíž neprojednatelnou.

Odvolací soud tak dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou dány překážky pro pokračování v řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. 155 ICm 4253/2015 KSPL 54 INS 22787/2013

Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. května 2015

JUDr.Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela