103 VSPH 340/2013-74
45 ICm 3402/2012 103 VSPH 340/2013-74 (KSUL 45 INS 11666/2012)









ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK J MENEM REPUBLIKY

Vrchní soud vPraze jako soud odvolací rozhodl vsenátě složeném zpředsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr.Milana Bořka a JUDr.Jindřicha Havlovce vprávní věci žalobce: Raiffeisenbank, a.s., IČO 49240901, Hvězdova 1716/2b, Praha 4, proti žalovaným: 1) IKT INSOLVENCE, v.o.s. IČO 29113091, se sídlem vPlzni, Palackého 389/7, 2) Zdeněk anonymizovano , anonymizovano , 3) Věra anonymizovano , nar. 6.10.1952, oba bytem ve Sušanech 23, 431 11 Strupčice, oba zast. JUDr. Václavem Jakubíkem, obecným zmocněncem, bytem vPraze 4, Malá Tyršovka 1067/22, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu vÚstí nad Labem č.j. 45 lCm 3402/2012-50 ze dne 21 .května 2013 takto:

|. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 45 ICm 3402/2012-50 ze dne 21.května 2013 se p o tv rz uje.

||. Žalovanému 1) se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

|||. Ve vztahu žalobce , žalovaný 2) a 3) žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodněnh

Žalobce se žalobou proti žalovaným domáhá určení pravosti do insolvenčního řízení přihlášené a vjeho průběhu žalovanými popřené pohledávky ve výši 3.613.206,93 Kč plynoucí zúvěrové smlouvy č. 702/00036/11/1/01 ze 14.1.2011 (Úvěr), vyrozumění o popření sporné pohledávky mu bylo doručeno 7.11.2012. Spornou pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení jako zajištěnou na základě zástavní smlouvy ze 17.1.2011 č. 702/00036/11/2/03 uzavřené s dlužníky (Smlouva)

(KSUL 45 INS 11666/2012) a sporná pohledávka může být uspokojena pouze z majetku dlužníků poskytnutého k zajištění.

Žalovaný 1) namítal, že sporná pohledávka žalobci dosud nevznikla. Vysvětlil, že žalovaný 2) jako výlučný vlastník zastavil dům č.p., 21 vobci Strupčice, části Sušany (nemovitost) ve prospěch žalobce k zajištění jeho pohledávky za MUDr.Jaroslavou Helebrantovou (přímý dlužník) mající původ vÚvěru, jehož účastníky dlužníci nikdy nebyli. Za situace, kdy přímý dlužník řádně Úvěr splácí, nemohla nastoupit povinnost dlužníků plnit za přímého dlužníka (strpět uspokojení pohledávky žalobce z výtěžku zpeněžení zástavy).

Žalovaní 2) a 3) (dlužníci) navrhli zamítnutí žaloby sodůvodněním, podle něhož žalovaný zastavil nemovitost na základě Smlouvy k zajištění žalobcovy pohledávky za přímým dlužníkem z Úvěru uzavřené se žalobcem v době, kdy nebylo s nimi vedeno insolvenční řízení. Přímý dlužník řádně své povinnosti z Úvěru plní.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl pro předčasnost (bod l. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod ll. výroku). Soud prvního stupně zjistil:

-že 25.9.2012 se konalo přezkumné jednání, při němž byla popřena sporná pohledávka, vyrozumění o tom bylo doručeno žalobci 7.11.2012 a žaloba byla doručena soudu prvního stupně 19.11.2012.

-z přihlášky pohledávky žalobce, že byla doručena soudu 14.6.2012 a že v ní žalobce jako důvod vzniku sporné pohledávky uvedl pouze typ, číslo a datum uzavření smlouvy, v kolonce další okolnosti formuláře přihlášky uvedl názvy příloh připojených k přihlášce a vady přihlášky nezhojil ani vjejím doplnění ze dne 17.8.2012.

Na základě svých skutkových zjištění, cituje ustanovení § 174, § 188, § 192, § 197 a § 198 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (lnsZ) asodkazem na závěry Vrchního soudu vPraze vobdobných případech dospěl kzávěru, že žalobcova přihláška pohledávky není projednatelná, nebot, neobsahuje rozhodné skutečnosti pro vznik přihlášené pohledávky a v její přihlášce pouze označil důkazy a odkázal na smlouvy, aniž by uvedl jejich účastníky a konkrétní obsah. Poté, co zjistil, že žalovaný 1) nečinil žádné kroky ktomu, aby odstranil vady přihlášky pohledávky, dospěl k závěru, že žaloba je předčasná, nebot, jí předcházel přezkum pohledávky, jež nebyla přezkoumatelná pro absenci vylíčení rozhodujících skutečností. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ve vztahu kžalovanému 1) ustanovením § 150 o.s.ř., když důvody hodné zvláštního zřetele shledal vnesprávném postupu žalovaného 1). Ve vztahu kdlužníkům pak respektoval okolnost, že jim žádné náklady řízení nevznikly.

Tento rozsudek dlužník napadl v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby ho odvolací soud změnil tak, že žalobě vyhoví, tj. určí pravost sporné pohledávky, přičemž zopakoval svou dosavadní argumentaci, zdůraznil, že do insolvenčního řízení přihlásil i dosud nesplatnou pohledávku. Okolnost, že přímý

(KSUL 45 INS 11666/2012) dlužník své povinnosti z Úvěru plní nepovažoval za překážku uplatnění pohledávky ze zajištění.

Žalovaný 1) navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne bez dalšího, nebot, sporná pohledávka žalobci dosud nevznikla. Přihlášku pohledávky hodnotil v souvislosti s přílohami jako projednatelnou.

Dlužníci trvali na tom, že sporná pohledávka nevznikla.

Vrchní soud vPraze přezkoumal napadený rozsudek i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

Podle § 173 odst. 4 lnsZ, přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu.

Podle § 174 odst. 1 lnsZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

Podle § 176 lnsZ přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jeho podobu formuláře zveřejnilo ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Vustanovení § 21 vyhl. č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, jsou upraveny náležitosti přihlášky pohledávky. Kromě jiných přihláška pohledávky musí obsahovat bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky.

Podle § 198 odst. 2 lnsZ může žalobce vžalobě na určení popřené pohledávky jako důvod jejího vzniku uplatnit jen skutečnosti, které jako důvod vzniku pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Podle § 188 odst. 2 lnsZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

Z citovaných ustanovení lnsZ plyne, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má povahu uplatnění práva obdobně jako žaloba a zakládá účastenství věřitele v insolvenčním řízení. Jak správně soud prvního stupně uvedl, obsahové náležitosti přihlášky pohledávky proto zákon upravuje obdobně jako u žaloby (§ 79 o.s.ř.) včetně postupu, jak odstranit její nedostatky (§ 43 o.s.ř.), a lze uzavřít, že důvody pro které soud odmítne žalobu, se do jisté míry překrývají s těmi,

(KSUL 45 INS 11666/2012) pro něž se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Přihláška pohledávky musí obsahovat rozhodné skutečnosti podstatné pro vznik pohledávky, které ji individualizují tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou, nebot, jen vtakovém případě může být kvalifikovaně přezkoumána nejen insolvenčním správcem, ale také věřiteli, kteří mohou přihlášenou pohledávku popřít; popření pohledávky pak představuje obdobu vyjádření žalovaného k žalobě. Na těchto závěrech nemůže změnit nic, že přihláška pohledávky se podává na stanoveném formuláři a že vkolonce důvod vzniku pohledávky není dostatek místa, nebot, tvrzení, jež by do formuláře nebylo možné pojmout, mohou být doplněna na připojeném listu, ani pokyny Ministerstva spravedlnosti kvyplnění přihlášky pohledávky (v bodu 06-popište smlouvu či jiný důvod vzniku pohledávky. Smlouvu či jinou listinu přiložte kpřihlášce), jež nejsou právním předpisem, nýbrž pouhým návodem. Řádné uplatnění nároku přihláškou pohledávky pak je předpokladem pro závěr, zda věřitel popřené pohledávky se domáhá podanou incidenční žalobou určení pohledávky na základě skutečností, jež byly předmětem přezkumu (§ 198 odst. 2 lnsZ).

Vprojednávané věci žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného sdlužníky pohledávku stím, že je zajištěná majetkem dlužníka, důvodem jejího vzniku je Smlouva uzavřená 17.1.2011 bez uvedení jejích účastníků, a jako další okolnosti uvedl žalobce žádosti o čerpání Úvěru, Úvěr ze 14.1.2011 a výpis z účtu o splácení úvěru č. 6010519436/5500, důvodem sporné pohledávky podle žalobce je Smlouva a vkolonce č. 17 formuláře žalobce uvedl nemovitosti tvořící předmět zajištění. Pohledávku přihlásil jako nepodřízenou, i nepodmíněnou, nesplatnou.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl kzávěru, že přihláška sporné pohledávky není projednatelná. V rozhodnutí pod sp.zn. 29 Odo 742/2006 (publikovaném pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí astanovisek), Nejvyšší soud učinil závěr, podle kterého vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě, a na kterou text žaloby odkáže, který je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně. Vzhledem ktomu, že přihlášku pohledávky může popřít kterýkoliv z přihlášených věřitelů, třeba tím spíše trvat na tom, aby vylíčení rozhodujících skutečností bylo uvedeno vpřihlášce pohledávky a odkaz na přílohy, resp. důkazy musí mít vždy původ v tvrzení žalobce. V projednávané věci byla přezkoumána přihláška pohledávky, z níž na první pohled plyne, že dlužník je zároveň přímým i nepřímým dlužníkem. Teprve ze žaloby vprojednávané věci plyne, že tomu tak není a že dlužník je pouze dlužníkem nepřímým, zatímco přímým dlužníkem je třetí osoba; nelze tak ani zodpovědět otázku, zda-li žalobce uplatnil vžalobě jako důvod popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání (§ 198 odst. 2 lnsZ).

Soud prvního stupně správně zamítl žalobu pro předčasnost (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 32 Cdo 1726/98) z toho důvodu, že přihláška pohledávky není přezkoumatelná, a také správně se nezabýval žalobou z věcných důvodů.

(KSUL 45 INS 11666/2012)

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadený rozsudek zdůvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně právní úpravě odpovídajícímu rozhodnutí o nákladech řízení. Žalovaný 1) vdalším řízení bude postupovat podle § 188 lnsZ znovu přezkoumá přihlášku pohledávky na zvláštním přezkumném jednání pouze, bude-li kjeho výzvě přihláška pohledávky řádně doplněna, nebotljinak nastane následek, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží.

Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu žalobce žalovaný 1) je odůvodněn ustanovením § 150 o.s.ř., nebot, žalovaný 1) zavinil, že žalobce musel podat žalobu, nebot, správně měl před přezkumem postupem podle § 188 lnsZ přikročit kodstraňování vad žalobcovy přihlášky pohledávky. Ve vztahu žalobce dlužníci zohlednil odvolací soud skutečnost, že v řízení úspěšným žalovaným žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně , jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10.září 2014

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Andrea Synková