103 VSPH 299/2017-48
č. j. 43 ICm 4127/2016 103 VSPH 299/2017-48 (KSCB 44 INS 11029/2016)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína ve věci žalobce: Istav Media, s.r.o. se sídlem Praha 5, Smíchov, Nádražní 762/32, IČO: 03441725 zastoupený Mgr. Martinem Brudným, advokátem se sídlem Ostrava, Poděbradova 7 proti žalovanému: Mgr. Petr Brož se sídlem Praha 4, Nad Malým Mýtem 615/4, insolvenční správce dlužníka CONCO CZ s.r.o. se sídlem České Budějovice, Husova tř. 685/17, IČO: 29199859 o určení pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. února 2017, č. j. 43 ICm 4127/2016-33

takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. února 2017, č. j. 43 ICm 4127/2016-33, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění: 1. Žalobce se v postavení věřitele dlužníka domáhá proti žalovanému insolvenčnímu správci určení, že mu svědčí právo na uspokojení jím přihlášené pohledávky ve výši 29.040,-Kč ze smlouvy o placeném přístupu do databáze stavebních zakázek Istav z 25. 11. 2015 na dobu od 1. 6. 2016 do 28. 2. 2017 za cenu 48.000,-Kč bez DPH. Tvrdí, že sporná část pohledávky nebyla žalovaným popřena důvodně, neboť se jedná o součást jednoho nároku, vyúčtovaného dle smlouvy ve čtyřech splátkách, z nichž dlužník neuhradil ani jednu. Žalobce zasláním přístupových kódů do databáze umožnil dlužníku službu užívat a svou povinnost ze smlouvy splnil. Dlužník do databáze nahlížel a službu využíval. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Trvá na tom, že se žalobce domáhá plnění za období, kdy již dlužníku služby neposkytoval. Smlouva zanikla z důvodu, že žalovaný nedal k pokračování souhlas, jedná se o plnění za dobu po prohlášení konkursu na majetek dlužníka. 3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl (bod I. výroku) a žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). Vycházel přitom z toho, že ze systému ISIR bylo zjištěno, že dne 9. 5. 2016 bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení s dlužníkem a dne 13. 7. 2016 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka s prohlášením konkurzu a žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem. Dne 8. 8. 2016 si žalobce podal přihlášku do insolvenčního řízení dlužníka se shodným odůvodněním, jak vyplývá z podané žaloby a rovněž se shodným odůvodněním (žalovaným) byl žalobce dne 30. 11. 2016 vyrozuměn

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. isir.justi ce.cz 43 ICm 4127/2016 (KSCB 44 INS 11029/2016)

insolvenčním správcem o popření pohledávky. Dokazování bylo dále doplněno o vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem ze dne 2. 11. 2016 (viz vyjádření shora). Důkaz byl dále proveden Smlouvou o placeném přístupu do databáze stavebních zakázek Istav ze dne 25. 11. 2015, ze které bylo zjištěno, že mezi dlužníkem a žalobcem byla uzavřena Smlouva o poskytování přístupu do databáze stavebních zakázek, a to v ceně 48.000,-Kč na dobu dvanácti měsíců počínaje 1. 3. 2016 do 28. 2. 2017 se způsobem placení čtvrtletně, s čtrnáctidenní splatností. Z faktur s koncovým trojčíslím 463, 818 a 599 bylo zjištěno, že žalobce fakturoval dlužníku v měsíci březnu 2016 částku 14.520,-Kč s DPH, v měsíci červnu 2016 částku 14.520,-Kč s DPH a v měsíci červenci fakturou ze dne 29. 6. 2016, splatnou dne 13. 7. 2016, částku 29.040,-Kč s DPH. K žalobě žalobce doložil i internetové sjetiny vstupu dlužníka do databáze žalobce. 4. Vzhledem k tomu, že o skutkovém stavu pokud jde o zahájení insolvenčního řízení, existenci pohledávek včetně jednotlivých faktur a Smlouvy o poskytnutí přístupu do databáze stavebních zakázek včetně přihlášené pohledávky a popření pohledávky insolvenčním správcem nebylo mezi účastníky sporu, odkazuje soud na obsah žaloby a vyjádření k žalobě a dále se zabýval pouze otázkou právního posouzení věci a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Smlouva, uzavřená pro období od 1. 3. 2016 do 28. 2. 2017, mezi žalobcem a dlužníkem zanikla z důvodu, že žalovaný jako správce nedal k pokračování Smlouvy souhlas, a zcela jistě nebyla po celé období plněna, neboť částečně mělo jít o plnění až po prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Neobstojí dle názoru soudu tvrzení žalobce, že žalobci vzniklo právo na zaplacení celé sjednané ceny již okamžikem uzavření Smlouvy, a že tato cena byla dle dohody smluvních stran rozložena do čtyř splátek. Nejde dle názoru soudu o nedělitelnou cenu, na kterou žalobci vznikl nárok podpisem Smlouvy, neboť z obsahu Smlouvy vyplývá čtvrtletní způsob fakturace ze Smlouvy. Fakturoval-li žalobce dlužníku celou zbylou cenu sjednanou ve Smlouvě fakturou již ze dne 29. 6. 2016, pak fakturoval nesprávně, za období kdy již Smlouva nebyla plněna (cena byla sjednána za poskytování služeb po dobu jednoho roku), když v průběhu trvání Smlouvy bylo zahájeno s dlužníkem insolvenční řízení a prohlášen konkurz. S tímto odůvodněním soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl. 5. Tento rozsudek napadl žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby ho odvolací soud změnil a žalobě vyhověl. Nesouhlasí především s tím, že by sporná smlouva zanikla. Zasláním přístupových kódů do databáze smlouvu ze své strany splnil a dlužníku umožnil po sjednané období do databáze vstupovat. Neobstojí tedy názor soudu prvního stupně, že smlouva nebyla žalobcem plněna. Ustanovené § 253 InsZ na věc vůbec nedopadá. Nárok na požadované plnění vzniká uzavřením smlouvy. Dohodnutá cena ve výši 48.000,-Kč byla rozložena do 4 splátek, které určovaly splatnost již vzniklého nároku. Úvahy soudu prvního stupně tak zcela opomíjejí znění uzavřené smlouvy s dlužníkem. Dotčená faktura byla vystavena dle smlouvy. Protože dlužník nezaplatil první 2 faktury, zbývající část ceny byla vyúčtována spornou fakturou, která byla vystavena a stala se splatnou dříve, než byl zjištěn úpadek dlužníka. Skutková zjištění ani právní posouzení věci proto nemůže obstát. 6. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že skutkové okolnosti věci jsou nesporné a věc byla soudem prvního stupně posouzena správně. 7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že tu nejsou důvody pro jeho potvrzení nebo změnu. 8. Podle § 157 odst. 2 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. 43 ICm 4127/2016 (KSCB 44 INS 11029/2016)

(jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. 9. Na základě svých zjištění je soud povinen formulovat tzv. skutkovou větu, již posoudí po stránce právní. V důvodech rozhodnutí je třeba vždy vyložit úvahy, jež soud vedly k podřazení skutkové podstaty pod příslušnou právní normu. Jestliže rozsudek postrádá náležitosti uvedené v citovaném ustanovení, stává se nepřezkoumatelným. Je-li rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné, musí je odvolací soud zrušit, jinak též zatíží řízení vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2008, sp. zn. 32 Odo 1561/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2010 sp. zn. 30 Cdo 541/2008 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 32 Cdo 2948/2009). 10. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011). V zájmu zajištění transparentnosti výkonu soudnictví a ochrany práva na spravedlivý proces (§ 1 o.s.ř.) je totiž právem účastníka znát důvody, které soud vedly k vydání jeho rozhodnutí, a to v podobě, která umožňuje jejich přezkoumání v řízení o opravném prostředku, jímž se účastník-odvolatel může kvalifikovaně bránit. 11. Těmto požadavkům však soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí nedostál, a toto je pro nedostatek důvodů, nepřezkoumatelné (§ 157 odst. 2 o.s.ř.). V odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž nejsou vyjádřeny úvahy soudu prvního stupně způsobem, jež by umožnily jeho skutkové a právní závěry přezkoumat, a tento nedostatek nelze překonat tím, že tyto úvahy budou dovozovány z obsahu spisového materiálu. Tato okolnost konec konců znemožňuje účastníkům kvalifikovaně se proti vydanému rozhodnutí bránit. 12. Odůvodnění napadeného rozhodnutí především postrádá uvedení konkrétních skutkových zjištění včetně důkazů, z nichž byla učiněna. Soudem prvního stupně povšechně (nekonkrétně) a neúplně popsaný skutkový stav věci nároky kladené zákonem na přezkoumatelnost soudního rozhodnutí nesplňuje. 13. Po právní stránce není věc posouzena vůbec. Závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby není podepřen odkazem na žádné ustanovení zákona. 14. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně není zřejmé ani to, a v tomto směru je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zda a s jakým výsledkem se soud zabýval otázkou, jestli jsou vůbec splněny předpoklady nutné k tomu, aby se mohl zabývat důvodností žalobcova nároku jako takového. Součástí právního posouzení věci soudem ve sporu o pravost (výši nebo pořadí) v insolvenčním řízení přihlášené a správcem nebo některým z věřitelů či dlužníkem popřené pohledávky, totiž vždy musí být závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou vůbec zabývat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 32 Cdo 1726/98, který byl sice vydán v režimu zákona o konkurzu a vyrovnání, přesto však jsou odpovídající závěry z povahy věci použitelné i v režimu insolvenčního zákona). Při zkoumání těchto podmínek majících původ v insolvenčním řízení samotném jde mimo jiné o zkoumání toho, zda pohledávka byla přihlášená včas, zda nevykazuje vady bránící jejímu přezkumu, zda byla řádně popřena, apod.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. 43 ICm 4127/2016 (KSCB 44 INS 11029/2016)

15. Na základě toho odvolací soud dospěl k závěru, že napadený rozsudek nemůže obstát, a proto jej podle § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř. za použití § 7 InsZ zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně podle § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 InsZ).

Praha 20. února 2018

JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M., v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová.