103 VSPH 290/2012-45
60 ICm 2052/2011 103 VSPH 290/2012-45 (MSPH 60 INS 628/2011)

I

USNESENI

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce vprávní věci žalobkyně: Oliviera Fuksová, bytem v Napajedlech, Komenského 294 , zast. JUDr. lvanou Hašpicovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková 1569, proti žalovanému: JUDr. Josef Cupka, advokát se sídlem v Praze 2, Trojanova 18, insolvenční správce dlužníka SAZKA, a.s., IČO 47116307, zast. Mgr. Janem Hrazdírou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 15, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8.června 2012, č.j. 60 lCm 2052/2011-34, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8.června 2012, č.j. 60 ICm 2052/2011-34, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodněnh

Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhá určení pravosti do insolvenčního řízení přihlášené a vjeho průběhu popřené pohledávky ve výši 56.700,--Kč zprávního důvodu vypořádání ze smlouvy o obstarání služeb č. 16901501 (Smlouva), jež však zanikla na základě dohody s úpadcem, kterému tak vznikla povinnost vrátit provozní kauci 56.700,--Kč s příslušenstvím. Popření pohledávky žalovaným ztoho důvodu, že Smlouva dosud nezanikla, a proto jí nemohla vzniknout sporná pohledávka za dlužníkem, odmítla jako neopodstatněné. Doplnila, že dlužník jí existenci sporné pohledávky potvrdil potvrzením z 31.12.2010 a že kvypořádání Smlouvy nedošlo přesto, že dlužník veškerá svá zařízení demontoval a odvezl.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, podle něhož sporná pohledávka žalobkyni dosud nevznikla. Uvedl dále, že přihláška pohledávky kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat důvod vzniku přihlášené pohledávky, skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá a listiny, jimiž svá tvrzení prokazuje. Zdůraznil, že přihlášku žalobkyně přezkoumal zcela v souladu s ustanovením § 188 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (lnsZ), přičemž neshledal, že by byla neprojednatelná, a spornou pohledávku popřel z toho důvodu, že žalobkyně svá tvrzení nedoložila jinak než potvrzením dlužníka o přijetí kauce. Namítl, že žalobkyně v rozporu s ustanovením § 198 odst. 2 lnsZ předkládá další tvrzení a důkazy k nim, ke kterým však v incidenčním řízení nelze přihlížet.

(MSPH 601NS 628/2011)

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobě vyhověl co do určení pravosti pohledávky ve výši 27.748,50 Kč (bod l. výroku), žalobu zamítl co do určení pravosti pohledávky ve výši 28.0951,50 Kč (bod ll. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod lll. výroku). Vyšel ze zjištění, podle něhož mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně uzavřela s dlužníkem Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně pro dlužníka provozovala sázkový terminál, a že součástí Smlouvy byla i zajišt'ovací kauce ve výši 56.700,--Kč pro případ vzniku nároku ze strany dlužníka vůči žalobkyni a že zuvedené částky třeba odečíst 28.951,50 Kč (pohledávka B) na pohledávku z odvodů, kterou měla uhradit žalobkyně dlužníkovi za provozování terminálu; správná výše sporné pohledávky tak činí 27.748,50 Kč (pohledávka A). Soud prvního stupně označil jednotlivé důkazy a na základě provedeného dokazování dospěl kprávnímu závěru, že křádnému uspořádání majetkových poměrů mezi žalobkyní a dlužníkem ze Smlouvy nedošlo bez pochyb ohledně pohledávky A a že žalobkyni svědčí tato pohledávka za dlužníkem, naopak není věřitelkou pohledávky B odpovídající svou výší odvodům za provoz terminálů, které dlužníkovi neodevzdala (zanikla zápočtem na pohledávku dlužníka za žalobkyní). Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 150 o.s.ř., když důvody hodné zvláštního zřetele pro moderaci náhrady shledal vsituaci žalobkyně při jejím postupu v konkursním řízení, když žalobkyně vycházela zpodkladů od dlužníka respektovala při přihlašování pohledávky stav, jak byl dlužníkem deklarován . Zároveň konstatoval, že oba účastníci byli úspěšní a neúspěšní přibližně ve shodné míře .

Tento rozsudek napadl žalovaný vzákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby ho odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zopakoval svou dosavadní argumentaci, podle níž žalobkyně v žalobě uvedla nové skutečnosti a důkazy k nim, které nebyly přezkoumávány a soud k nim v tomto řízení nesměl přihlížet. Akcentoval, že s touto skutečností se soud prvního stupně vůbec nezabýval a pokud by vycházel jen z tvrzeních uvedených v přihlášce pohledávky, musel by dojít kzávěru, že žalobkyně existenci sporné pohledávky neprokázala. Namítl, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, nebot' z něho nevyplývá, proč má existenci pohledávky A za prokázanou, zatímco pohledávky B nikoliv. Vytkl soudu prvního stupně také nesprávné právní posouzení náhrady nákladů řízení, když na věc nesprávně aplikoval ustanovení § 202 odst. 1 lnsZ a § 142 odst. 2 o.s.ř. Uvedl, že sice správně nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, nebot' podle § 202 odst. 1 lnsZ v incidenčních sporech o pravost, výši či pořadí nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci, avšak pochybil, když mu nepřiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu jeho úspěchu ve věci. Důvody pro postup podle § 150 o.s.ř. odmítl.

Vrchní soud vPraze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že je opodstatněno.

Podle § 157 odst. 2 o.s.ř. soud vodůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce domáhal a zjakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, stručně ajasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl

(MSPH 601NS 628/2011) i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po stránce právní. Dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé.

Odvolací soud dospěl kzávěru, že soud prvního stupně zjevně zákonným požadavkům na odůvodnění rozsudku nedostál. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku sice uvedl přehledně důkazy, které provedl, avšak nesdělil, jaká zjištění z nich učinil, a neformuloval z nich vyplývající skutkové závěry, jež by posoudil po stránce právní, tj. zjakých ustanovení vycházel, jak je vyložil a také výklad o tom, jaká mají účastníci na základě zjištění skutkového stavu podle těchto ustanovení ve vztahu kpředmětu řízení práva a povinnosti, a jak proto bylo rozhodnuto. Tyto nedostatky napadeného rozsudku znemožňují tomu z účastníků, jenž nebyl ve věci úspěšný, se závěrům soudu kvalifikovaně bránit a odvolacímu soudu řádně napadený rozsudek přezkoumat nejen ve věci samé, nýbrž i včásti týkající se náhrady nákladů řízení, nebot' není zřejmé, zda o nich soud prvního stupně rozhodl podle § 150 o.s.ř. nebo § 142 odst. 2 o.s.ř. či § 202 odst. 1 lnsZ.

Na základě výše uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm.b) o.s.ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř. věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně, který znovu rozhodne o určení pravosti popřené pohledávky, přičemž v souladu s § 157 odst. 2 o.s.ř. uvede svá skutková zjištění, jež promítne do skutkových závěru a ty posoudí po právní strance. Novém rozhodnutí ve věci zároveň rozhodne o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 24.září 2012

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kůtová