103 VSPH 274/2016-100
1

71 ICm 3995/2015 103 VSPH 274/2016-100 (KSPH 36 INS 9175/2009)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. ve věci žalobce: DEMISWOOD Investments Limited se sídlem Naousis 1, Karapatakis Building, Larnaca, Kyperská republika, reg.č. HE 180482, zast. Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Florenci 15, proti žalované: JUDr. Ing. Helena HOROVÁ, LL.M. se sídlem Praha 4, V Luhu 18, insolvenční správkyně dlužníka CON INVEST, a.s. se sídlem Dobříš, Za Pivovarem 3, IČO: 25061607, zast JUDr. Zuzanou Mayerovou, advokátkou se sídlem Praha 4, V Luhu 18, za účasti státního zastupitelství a vedlejších účastníků na straně žalovaného: FENDER s.r.o. se sídlem Liberec, Malá 547, IČO: 27279600, zast. Mgr. Borisem Šulcem, advokátem se sídlem Zdiby, U Cihelny 196 a Claim Investments s.r.o. se sídlem Praha 2, Balbínova 223/5, IČO: 28948866, zast. Mgr. Ing. Janem Kabešem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Jezerce 1047/15, o vyloučení věci z majetkové podstaty dlužníka, o odvoláních společnosti Rozhodčí centrum a.s. se sídlem Praha 4, Na Pankráci 30a, IČO: 27494756 a vedlejšího účastníka FENDER s.r.o. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. února 2016, č.j. 71 ICm 3995/2015-70,

takto:

Odvolání se odmítají.

Odůvodnění:

Odvoláními napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že vstup Rozhodčího centra a.s. do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného se nepřipouští.

Vyšel z toho, že tato společnost dne 26.1.2016 vstoupila do řízení na straně žalované s tím, že disponuje důkazy o protiprávním jednání představenstva dlužníka a Daniela Farnbauera, které se týkají převodu akcie, o jejíž vyloučení z majetkové podstaty dlužníka v řízení jde. Podáním ze dne 8.2.2015 žalovaný se vstupem této osoby do řízení na své straně vyjádřil nesouhlas. Odkazuje na ustanovení § 93 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), za použití § 7 a § 16 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), a na závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaném v časopise Soudní judikatura č. 127/2004, podle něhož vedlejší účastenství v řízení nelze založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení (KSPH 36 INS 9175/2009) podporován, dospěl k závěru, že vedlejší účastenství společnosti Rozhodčí centrum a.s. v řízení připustit nelze.

Proti tomuto usnesení se Rozhodčí centrum a.s. a FENDER s.r.o. odvolali a s podrobnou argumentací na podporu svých návrhů žádají, aby vedlejší účastenství Rozhodčího centra a.s. bylo připuštěno, resp. aby dané rozhodnutí bylo zrušeno.

Žalobce ve svém vyjádření, odkazuje na ustálenou judikaturu vyšších soudů a shodné závěry právní teorie navrhl, aby odvolání Rozhodčího centra a.s. bylo jako nepřípustné odmítnuto. Vyjádřil přesvědčení, že vydané rozhodnutí je nadbytečné, když účast společnosti Rozhodčí centrum a.s. v řízení byla ukončena již vyjádřením nesouhlasu s účastí této osoby v řízení ze strany žalované.

Žalovaná ve vztahu k odvolání FENDER s.r.o. poukázala na to, že postup odvolatele odporuje jejímu stanovisku, které má vedlejší účastník na její straně podporovat, a poukázala na nepatřičnost odůvodnění odvolání této osoby, ve kterém je argumentováno okolnostmi, které nemají oporu ve skutečném průběhu řízení. Ve vztahu k odvolání společnosti Rozhodčí centrum a.s. s podrobným odůvodněním navrhla potvrzení rozhodnutí jako věcně správného.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je v daném případě podání odvolání přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 93 o.s.ř. jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

Podle § 16 odst. 2 InsZ vedlejší účastenství v incidenčních sporech je přípustné.

Nelze-li zjevně vedlejší účastenství v řízení založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován, za stavu, kdy to podle obsahu spisu byla právě žalovaná, která nesouhlasila s tím, aby společnost Rozhodčí centrum a.s. vystupovala jako vedlejší účastník řízení na její straně, pak tím, že tento nesouhlas v řízení uplatnila, vedlejší účastenství této osoby ukončila. Současně je třeba vycházet z toho, že rozhodování soudu o přípustnosti vedlejšího účastenství podle ustanovení § 93 odst. 2, věta druhá o.s.ř. je namístě jen tehdy, jde-li o návrh (nesouhlas) někoho jiného než toho účastníka, kterého má vedlejší účastník v řízení podporovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2004, sp.zn. 29 Odo 806/2002). (KSPH 36 INS 9175/2009)

Zanikla-li účast společnosti Rozhodčí centrum a.s. v řízení bez dalšího okamžikem, kdy soudu prvního stupně byl nesouhlas žalované doručen, nebylo třeba o přípustnosti vedlejšího účastenství této osoby rozhodovat. Stalo-li se tak, vydané rozhodnutí není ničím jiným než rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení a odvolání proti němu (bez ohledu na nesprávné poučení v něm obsažené) není dle § 202 odst. 1 písm. a) o.s.ř. objektivně přípustné. To platí jak ve vztahu k odvolání společnosti Rozhodčí centrum a.s., tak i ve vztahu k odvolání FENDER s.r.o. Přičemž ve vztahu k druhému jmenovanému není jeho odvolání přípustné ani proto, že v rozporu s ust. § 93 odst. 3 věta druhá o.s.ř. odporuje stanovisku žalované, kterou má v řízení podporovat, což jeho legitimaci k podání odvolání samo o sobě také vylučuje.

Z uvedených důvodů odvolací soud obě odvolání dle § 218 písm. b) a c) o.s.ř. jako nepřípustné a v případě FENDER s.r.o. také proto, že bylo podáno někým, kdo k jeho podání není oprávněn, odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 28. dubna 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela