103 VSPH 189/2013-104
37 ICm 708/2013 103 VSPH 189/2013-104 (KSPH 37 INS 23802/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl vsenátu složeném zpředsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Milana Bořka a JUDr. Jindřicha Havlovce vprávní věci žalobce: Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, zast. JUDr. Romanem Poláškem, advokátem se sídlem vPraze 2, Trojanova 12, proti žalovaným: 1) Mgr. Monika Cihelková, advokátka se sídlem vPraze 1, Opletalova 57, insolvenční správkyně dlužníka: LESS & FOREST, s.r.o., IČO 27106632 se sídlem vBohdanči 136, 2) LESS & FOREST, s.r.o., IČ 27106632, se sídlem vBohdanči 136 a 3) Mgr. lvo Sotek, sídlem Ostružnická 6, Olomouc, oddělený insolvenční správce dlužnü
Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 37 ICm 708/2013-77 ze dne 12.dubna 2013 se mění tak, že se řízení přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod spzn. 33 ICm 245/2013.

Odůvodněnh

Žalobce se domáhá proti žalovaným určení pravosti do insolvenčního řízení vedeného sdlužníkem vcelkové výši 52.096.713,79 Kč přihlášených (přihláška č. 971) a vjeho průběhu popřených pohledávek majících svůj původ ve smlouvách uzavřených s dlužníkem, tj. ze smluv o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví:

-rok 2012-2012 uzavřená pro plnění na SÚJ TŘEBOŇ (kód 194206) z 9.1.2012 ve znění doplňků z27.3.2012 a 30.3.2012 (dále Smlouva A),

-rok 2012-2012 uzavřená pro plnění na SÚJ VODŇANY (kód 199101) z5.1.2012 ve znění dodatků z 5.1.2012, 27.3.2012, 4.2.2012, 26.3.2012, 20.2.2012, 30.3.2012 a 7.9.2012 (dále Smlouva B),

-rok 2012-2015 uzavřená pro plnění na SÚJ HLUBOKÁ nad VLTAVOU (kód 205321) 29.1.2012 (Smlouva C),

-rok 2012-2013 uzavřená pro plnění na SÚJ ČESKÝ RUDOLEC (kód 192015) z5.1.2012 (Smlouva D),

103 VSPH189/2013 (KSPH 37 INS 23802/2012)

-rok 2012-2013 uzavřená pro plnění na SÚJ VYŠŠÍ BROD (kód 204013) z21.12.2011 (Smlouva E),

-rok 2012-2015 uzavřená pro plnění na SÚJ KÁJOV (kód 202942) z 5.1.2012 (Smlouva F).

Napadeným usnesením soud prvního stupně řízení přerušil § 109 odst. 2 písm.c) občanského soudního řádu (o.s.ř.) přerušil, po zjištění, že před ním probíhá pod sp.zn. 33 lCm 245/2013 řízení, jehož předmětem je určení neplatnosti, resp. neúčinnosti Smluv A-F kžalobě dlužnü

Toto rozhodnutí napadl žalobce vzákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se řízení nepřerušuje s arg umentací, že uplatněné pohledávky za dlužnü
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle ustanovení § 212 a § 212a o.s.ř. jakoži řízení, jež mu předcházelo, aniž nařizoval jednání podle § 214 odst. 2 písm.c) o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Dle ustanovení § 109 odst. 2 písm.c ) o.s.ř. může soud řízení přerušit, pokud neučiní jiná vhodná opatření, probíhá-li řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soud u. K přerušení řízení podle tohoto ustanovení soud přistoupí tehdy, jestliže probíhá jiné řízení nebo jestliže dal podnět k zahájení jiného řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o.s.ř.). K přerušení řízení podle citovaného ustanoveníje namístě přistoupit tam, kde vjiném řízeníjako hlavní je řešena otázka, kterou by si soud musel vyřešit jako otázku předběžnou, s níž se soud vypořádá pouze vodůvodnění svého rozhodnutí, narozdíl od řízení, v němžje tatáž otázka řešena jako hlavní a její posouzení vyplyne z výroku soud u.

Podle § 231 lnsZ insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým vprůběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění (odst. 1). V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud, a to bud' jako otázku předběžnou nebo

(KSPH 37 INS 23802/2012) vincidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Žalobu v tomto sporu mohou podat účastníci insolvenčního řízení s výjimkou dlužnka, nejde-li o dlužnü

Odvolací soud sdílí právní názor soudu prvního stupně, že pravost i výše pohledávek, které jsou předmětem tohoto sporu na určeníjejich existence je odvislá od vyřešení otázky platnosti (účinnosti) Smluv A-F, a to jak pokud jde o pohledávky představující dlužnou smluvní jistinu, tak představující sankce vpodobě smluvních úroků, úroků z prodlení či smluvní pokuty. Tato otázka jako hlavníje řešena ve výše uvedeném sporu, který je sporem incidenčním ve smyslu § 231 lnsZ a shodnou otázku by byl nucen vyřešit soud prvního stupně i vprobíhajícím řízení, byt' jako otázku předběžnou, jejíž posouzení by se neprojevilo ve výroku soudního rozhodnutí, nýbrž jen vod ůvod nění jeho rozhodnutí. V případě závěru o neplatnosti nebo neúčinnosti uvedených smluv by bylo lze posoudit uplatněné pohledávky zprávního důvodu bezd ůvod ného obohacení, jež však nemusí odpovídat svou výší pohledávkám založeným smluvně.

Vprojednávané věci je tak dán důvod přerušení řízení o určení pravosti pohledávky do doby pravomocného skončení vyřešení otázky v incidenčním řízení, vněmž je tato otázka řešena jako hlavní. Je tomu tak zdůvodu právní jistoty a zásady hospodárnosti řízení, nebot' mezi týmiž účastnü
Soud prvního stupně však pochybil, když ve výroku napadeného usnesení rozhodl pouze o přerušení řízení, aniž by v něm uvedl jeho důvod a dobu podle § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř.

Důvodem přerušení tohoto řízení je, že probíhá další řízení, v němž je řešena jako hlavní otázka, kterou by jinak musel vyřešit soud prvního stupně jako otázku předběžnou, a proto je namístě řízení přerušitjen do pravomocného skončení tohoto dalšího řízení, zje hož výsledků bude soud v projednávané věci vycházet.

Ztohoto důvodu proto odvolací soud změnil napadené usnesení a řízení přerušil do pravomocného skončení řízení uvedeného ve výroku tohoto usnesení, v němž je otázka platnosti smluv, jež jsou právním důvodem sporných přihlášených pohledávek řešena, nebot' jen po tuto dobu je namístě, aby soud vtomto řízení nekonal (§ 167 odst.2 ve spojení s § 220 odst. 1 o.s.ř.).

Odvolací námitky žalobce spočívající vtom, že nedošlo k řádnému popření pohledávek, které jsou předmětem tohoto sporu žádným ze žalovaných, nejsou rozhodné pro posouzení procesní otázky spočívající vprocesních důvodech představujících překážky řízení a vedoucích k přerušení tohoto řízení podle § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř., nebot' tento spor o určení jejich existence je zahájen k žalobě

(KSPH 37 INS 23802/2012) odvolatele, a to, zda sporné pohledávky, které jsou předmětem žaloby, byly žalovanými řádně popřeny, či nikoliv, jsou skutečnosti rozhod né pro posouzení věcné důvodnosti žaloby, kterou soud zkoumá vdůkazním řízení (které při rozhodování o přerušení řízení neprovádí) a nikterak nesouvisí spřezkoumáváním věcné správnosti procesního rozhodnutí soudu prvního stupně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která vrozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena ji nak.

V Praze dne 13. srpna 2013

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Kůto vá