103 VSPH 158/2013-66
156 ICm 1301/2012 103 VSPH 158/2013-66 (KSPL 56 INS 23802/2011)

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeněm z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Milana Bořka a JUDr. Jindřicha Havlovce V právní Věci žalobce: RYTA, s.r.o., IČO 26354870, se sídlem Rokycany, Bezručova 1159, zast. Mgr. Markem Dejmkem, advokátem se sídlem Plzeň, Denisovo nábř. 6, proti žalovaněmu: Stavby ŠÍD, s.r.o., IČO 28919882, bytem Ouběnice 21, zast. JUDr. Tomášem Karlíkem, advokátem se sídlem Tábor, Převrátilská 330, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 156 ICm 1301/2012-33 ze dne 9. října 2012 takto:

Rozsudek Krajského soudu V Plzni č.j. 156 ICm 1301/2012-33 ze dne 9. října 2012 se zrušuje a Věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodněnü

Žalobce vpostavení popírajícího věřitele, se žalobou proti žalovaněmu, co by přihlášenému insolvenčnímu věřiteli dlužníka Vodní stavby Rokycany, s.r.o. (dále jen dlužník) domáhá popření pohledávek, jež žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení za dlužníkem, a to:

-pohledávky ve Výši 171.280,-Kč s přísl., sestávající zjistiny 171.280,-Kč (P1.1), představující neuhrazenou cenu díla, a jejího příslušenství ve Výši 43.87 0,-Kč, představující náklady soudního řízení (P-1.2);

-pohledávky ve Výši 414.180,-Kč s přísl., sestávající zjistiny 414.180,-Kč (P2.1), představující neuhrazenou cenu díla, a jejího příslušenství, tj. úroku z prodlení ve Výši 16.796,98 Kč (P2.2) a nákladů soudního řízení ve Výši 54.480,-Kč (P2.3);

-pohledávky ve Výši 402.000,-Kč s přísl., sestávající z jistiny 402.000,-Kč (P3.1), představující neuhrazenou cenu díla, a jejího příslušenství, tj. úroku z prodlení ve Výši 16.303,03 Kč (P3.2) a nákladů soudního řízení ve Výši 53.980,-Kč (P3.3).

K pohledávce P1.1 uvedl, že ji popírá co do její pravosti a výše, a že se neztotožňuje s pohledávkou P1.2, nebot náklady řízení nebyly žalovaněmu pravomocně přiznány výrokem soudu; k pohledávce P2.3 a P3.3 vznesl shodně námitky, jako k pohledávce P1.2.

Dále uvedl, že popírá, že by žalovaný řádně dokončil a předal úpadci dílo, jehož zaplacení se domáhá, nebot byl povinen prověst a předat 91 ks odboček (přípojek) na hlavní stoce kanalizace. Kamerovými zkouškami Však bylo zjištěno, že toto dílo dosud nedokončil, nebot prozatím realizoval pouze 70 odboček, nehledě na skutečnost, že dosud provedená část díla vykazuje zásadní, byt odstranitelně vady, pro něž Však dílo jako celek nelze užívat. Žalovaný byl k odstranění vad opakovaně vyzýván, vady ale patrně neodstranil, což mělo

(KSPL 56 INS 23802/2011) za následek mimo jiné vznik škody v důsledku vyplavení okolních objektů splaškovými vodami. Popírá, že by dlužník dílo převzal, nebot dle jeho názoru není předávací protokol podepsán dlužníkem, resp. osobou oprávněnou za něj jednat. Pokračoval, že s ohledem na uvedené nemá žalovaný nárok na zaplacení ceny díla, a že sám v korespondenci s dlužníkem připustil, že dílo nerealizoval sjednaným způsobem, např. některé provedené přípojky bez souhlasu dlužníka slučoval do přípojky jediné. Jako důkaz navrhl provedení znaleckého posudku, výslech Ing. KaÍky, bývalého ředitele žalovaného, výslech TDI (technický dozor investora), smlouvu o dílo, projekt, zápis o škodné události a korespondenci účastníků. Poznamenal, že uvedené pohledávky jsou předmětem soudního sporu vedeného před Krajským soudem v Plzni pod sp.zn. 1 ECm 171/2011 a 1 ECm 172/2011, jež navrhuje připojit ke spisu. Uzavřel, že dlužníku svědčí proti žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 10.1 smlouvy o dílo ve Výši 2 % z ceny díla za každý den prodlení s jeho řádným dokončením, takže dlužníkova pohledávka z titulu smluvní pokuty k datu uvedeného popření převyšuje pohledávky žalovaného. K popření připojil korespondenci stran a smlouvu o dílo. Korespondence představuje reklamaci provedených prací ze dne 27.7.2011, v níž dlužník reklamuje nedostatky v provedení díla Dokanalizování obce Rožmitál pod Třemšínem-rekonstrukce kanalizace spočívající ve fakturaci 91 odboček k hlavní kanalizaci oproti vybudovaným 70 odbočkám, jak bylo zjištěno kamerovými zkouškami, a v důsledku toho došlo k vytopení přilehlých objektů splaškovými vodami, dopis byl podepsán Ing. Kaíkou, výkonným ředitelem dlužníka, a odpověd žalovaného z 8.8.2011 s tím, že některé přípojky byly sloučeny do jedné odbočky, což bylo za dlužníka převzato p. Škardou, jenž stavbu organizoval a přebíral. Vpředložené smlouvě o dílo ze 24.5.2011 ve znění dodatku č. 1 z 15.6.2011 (dále též jen SOD) uzavřené mezi žalovaným jako zhotovitelem a dlužníkem jako j ednatelem byla předmětem díla pokládka kanalizace a přípojky dle cenové nabídky ze dne 21.5.2011 (nedílnou součástí smlouvy) a vodovod vulici Hofmeisterova na akci Dokanalizování obce Rožmitál pod Třemšínem, rekonstrukce kanalizace, rekonstrukce ČOV.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že vzal zpět zcela pohledávky, jimiž přihlásil náklady řízení (P1.2, P2.3 a P3.3) a předpokládal, že v této části vezme žalobce žalobu zpět. Namítl, že dílo dokončil a předal, nebot ho za dlužníka přebíral stavbyvedoucí p. Klimeš, což je zcela běžná praxe, jak dokládal ve vyjádření ve Věci sp.zn. lECm 171/2011, přičemž nebyl nikdy tento postup napadán a cena díla byla Vždy uhrazena. Argumentace ohledně počtu odboček se týkala zcela jiné akce, jež proběhla rok předtím a týkala se 1. etapy kanalizace, v přihlášce Však uplatňuje cenu díla za 2. etapu kanalizace, v níž vůbec k žádným reklamacím nedošlo, jak se podává z jeho přihlášky pohledávky.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žaloba o určení, že pohledávka žalovaného č.2 ve Výši 414.180,-Kč (P2.1) z titulu neuhrazené ceny díla a úroky zprodlení ve Výši 16.796,98 Kč (P2.2) nejsou po právu, se zamítá (bod I. výroku), že se žaloba o určení, že pohledávka žalovaného č.3 ve Výši 402.000,-Kč (P3.1) z titulu neuhrazené ceny díla plus úrok z prodlení ve Výši 16.303,30 Kč (P3.2) není po právu, se zamítá (bod II. výroku) a žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení žalovanému ve Výši 15.742,-Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho právní zástupce (bod III. výroku).

Soud prvního stupně zjistil:

-z přihlášky pohledávky žalovaného, že přihlásil do insolvenčního řízení shora uvedené pohledávky, přičemž důvodem P1 byla uzavřená ústní smlouva o dílo mezi

(KSPL 56 INS 23802/2011) dlužníkem (objednatelem) a žalovaným (zhotovitelem), na jejímž základě provedl žalovaný pro dlužníka dílo-práce v Hofmeisterově ulici v Rožmitále pod Třemšínem, cenu díla dlužníkovi řádně předal a vyfakturoval fakturou č. 20110001 z 5.2.2011 v částce 371.280,-Kč se splatností 6.4.2011, práce byly dlužníkem převzaty, avšak fakturovaná cena díla byla uhrazena toliko v částce 200.000,-Kč, ve zbývající části (P1.1) byla ve smyslu § 407 odst. 3 obch. zák. uznána a takto o ní rozhodl soud prvního stupně elektronickým platebním rozkazem, jenž byl po podání odporu dlužníkem zrušen, a konstatoval, že součástí pohledávky byly úroky z prodlení a náklady nalézacího řízení 43.870,-Kč (P1.2). Druhá pohledávka byla přihlášena v celkové Výši 485.456,98 Kč, přičemž jistina činila 414.180,-Kč (P2.1). Jako důvod vzniku je zde uvedeno, že věřitel uzavřel s dlužníkem dne 25.5.2011 písemnou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla pokládka kanalizace a přípojky dle cenové nabídky ze dne 21.5.2011 a vodovod v ulici Hofmeisterova, ve znění dodatku č.1 ze dne 15.6.2011, kterým došlo zejména k navýšení ceny díla. Dílo bylo věřitelem předáno a dlužníkem převzato dne 18.6.2011, o čemž byly učiněny téhož dne dva zápisy o předání a převzetí díla. Cena díla byla fakturována po částech. Věřitel vystavil dne 24.6.2011 fakturu na částku 414.080,-Kč (P2.1) se splatností do 23.8.2011. Tuto fakturu Však dlužník do dnešního dne neuhradil. Uvedenou pohledávku přiznal věřiteli elektronickým platebním rozkazem Krajský soud v Plzni, následně byl po podání odporu tento platební rozkaz zrušen a soudní řízení dosud neskončilo. Součástí pohledávky byl i úrok z prodlení a náklady nalézacího řízení ve Výši 54.480,-Kč. Pohledávka č.3 byla přihlášena v celkové Výši 472.280,03 Kč, přičemž jistina činila 402.000,-Kč (P3.1). Důvod vzniku této pohledávky je shodný jako u P2, dílo bylo věřitelem předáno a dlužníkem převzato dne 18.6.2011, o čemž byly učiněny dva zápisy o předání a převzetí díla. Cena byla vyfakturována po částech věřitel vystavil dne 24.6.2011 fakturu na částku 402.000,-Kč se splatností dne 23.8.2011. Tuto fakturu Však dlužník do dnešního dne neuhradil. Uvedenou pohledávku přiznal soud prvního stupně žalovanému elektronickým platebním rozkazem, jenž byl po podání odporu dlužníkem zrušen a soudní řízení dosud neskončilo; součástí pohledávky byl i zákonný úrok a náklady nalézacího řízení ve Výši 53.980,-Kč;

-z částečného zpětvzetí přihlášky, že žalovaný vzal v insolvenčním řízení zpět přihlášené pohledávky vztahující se k nákladům nalézacího řízení, a to ve Výši 43.870,-Kč (P.1.1), 54.480,-Kč (P2.3) a 253.980,-Kč (správně 53.980,-Kč, P3.3).

Dále soud uvedl, že z listin předložených žalovaným má za prokázané, že mezi dlužníkem a žalovaným byla dne 24.5.2011, resp. 25.5.2011 uzavřena písemná smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele (žalovaného) provést pro objednatele dílo uvedené v článku 2.3 řádně, Včas a ve vzorné kvalitě, Včetně všech objednavatelem případně pořadových (zřejmě požadovaných) změn díla a jeho součástí. Dílem je: pokládka kanalizace a přípojky dle cenové nabídky ze dne 21.5 .201 1, která je nedílnou součástí smlouvy a vodovod v ulici Hofmeisterova na akci dokanalizování obce Rožmitál pod Třemšínem, rekonstrukce kanalizace, rekonstrukce ČOV, a to v rozsahu a za podmínek stanovených v této smlouvě. Cena za dílo byla stanovena Včetně DPH na 679.800,-Kč, z této částky pak cena za akci v ulici Hofmeisterova kanalizace činí 58.000,-Kč, ohledně vodovodu v Hofmeisterově ulici 223.500,-Kč, nábřeží Bartoloměje Sadílka kanalizace 210.000,-Kč a domov důchodců kanalizace 75.000,-Kč. Součástí smlouvy byla i avizovaná cenová nabídka-kanalizace Rožmitál pod Třemšínem, která je podepsána Františkem Šídem dne 21.5.2011. K uvedené smlouvě byl dne 14.6.2011, resp. 15.6.2011 uzavřen dodatek č.1, kde je v bodě 3 uvedeno, že cena části díla se mění dle cenové nabídky ze dne 30.5.2011, a to takto:

(KSPL 56 INS 23802/2011) ulice Hofmeisterova vodovod-277.550,-Kč, tudíž se celkově navyšuje cena díla na 774.660,-Kč; tato cenová nabídka byla taktéž součástí dodatku č. 1.

Soud konstatoval, že byla předložena faktura č. 2011004 znějící na 414.180,-Kč splatná 23.8.2011; jedná se o fakturaci za provedené práce na kanalizaci v Rožmitálu pod Třemšínem v Hofmeisterově ulici dle SOD, fakturu vystavil žalovaný a příjemcem pak byl dlužník. K tomu měl soud k dispozici zápis o předání a převzetí díla ze dne 18.6.2011, které je podepsáno Ondřejem Klimešem a Karlem Švejkovským, a v němž je pak uvedeno, že zde nebyly zjištěny žádné vady a nedodělky. Další faktura č. 2011005 byla vystavena dne 24.6.2011, zněla na 402.000,-Kč se splatností 23.8.2011, fakturu vystavil žalovaný, Ondřej Klimeš na ní vyznačil, že ji převzal a že s obsahem souhlasí. Shora uvedené skutečnosti se vztahují i k faktuře č. 2011004, kterou taktéž převzal Ondřej Klimeš a na fakturu uvedl, že s obsahem souhlasí. Dále měl soud k dispozici další zápis o předání a převzetí díla ze dne 18.6.2011, který podepsal Ondřej Klimeš za objednatele. Ani zde nejsou uvedeny žádné závady a nedodělky. Z výpisu z účtu má soud za prokázané, že úpadce uhradil v souvislosti s první fakturou částku 200.000,-Kč, a to pod shodným variabilním symbolem. Pokračoval, že žalovaný uvedl, že ani jedna z faktur, které jsou předmětem tohoto sporu, mu nebyla nikdy vrácena, všechny faktury byly převzaty stavbyvedoucím panem Klimešem, faktury byly odsouhlaseny a nikde nedošlo k žádné reklamaci. Na druhou fakturu nebylo uhrazeno ničeho. Zástupce žalovaného soudu předložil kopii faktur a soupisu provedených prací, které se vztahovaly k 1.etapě kanalizace Rožmitál pod Třemšínem, přičemž veškeré faktury a veškeré listiny přebíral Vždy stavbyvedoucí pan Škarda, přičemž ani v jednom případě nebyly žádné námitky k převzetí právě touto osobou. Žalovaný chtěl těmito důkazy podpořit svoji argumentaci, že je naprosto běžné v obchodním styku, aby předávací protokoly a faktury přebírali stavbyvedoucí.

Soud pokračoval, že žalobce k žalobě připojil reklamaci provedených prací ze dne 25.7.2011 a odpověd na reklamační dopis. Jak bylo zjištěno, o tyto listiny je částečně žaloba opřena. Žalovaný soudu sdělil, že toto je právě omyl, nebot uvedená reklamace se týká 1.etapy dokanalizování, nikoliv 2.etapy, která je předmětem tohoto sporu. Žalobce v žalobě k důkazu navrhl provedení znaleckého posudku, výslech Ing. Kafky, výslech TDI, projekt, zápis o škodné události a korespondenci účastníků. S ohledem na skutečnost, že nebylo specifikováno, k jakým sporným tvrzením by tyto důkazy Včetně znaleckého posudku měly být provedeny a s ohledem na tvrzení žalovaného, soud tyto návrhy zamítl. Žalobce se nezúčastnil jednání, ke kterému byl řádně předvolán, a proto se sám zbavil možnosti být soudem event. řádně poučen a požadovat lhůtu k event. doplnění dokazování.

Soud cituje § 200 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), dospěl k závěru, že žaloba byla, poté, co došlo k částečnému zpětvzetí přihlášené pohledávky, podána po právu. Konstatoval, že v případě P1.1 a jejího příslušenství 10.219,30 Kč (zřejmě se jedná o úrok z prodlení uvedený v přihlášce) byla tato pohledávka žalobcem uznána.

V případě nároků dle P2.1, P2.2, P3.1 a P3.2 byla dle soudu právním důvodem vzniku pohledávek ústní smlouva o dílo, na jejímž základě provedl žalovaný pro dlužníka dílo, a to práce na kanalizaci v Rožmitálu pod Třemšínem. Dle jeho názoru žalovaný dílo dlužníkovi řádně předal, přičemž se neztotožnil s argumentaci žalobce, že by nedošlo k řádnému předání díla, a že osoba dílo přejímající, nebyla oprávněnou osobou za dlužníka jednat, což podporuje i závěr Nejvyššího soudu ČR vyslovený v rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 4008/2010, podle něhož

(KSPL 56 INS 23802/2011) je stavbyvedoucí oprávněn jménem podnikatele dílo převzít. Navíc, jak vyplynulo z jiného sporu, v minulých obdobích běžně za úpadce dílo přebíral stavbyvedoucí p. Škarda, či následně p. Klimeš a tyto skutečnosti nikdo nerozporoval. Těmito osobami byly také převzaty a odsouhlaseny faktury, o něž je žaloba opřena. Případné ev. reklamace s předáním díla nesouvisí. Žalovaný Však soudu sdělil, že argumentace žalobce ohledně reklamace díla se nevztahuje k předmětu tohoto sporu, nýbrž k dílu týkajícího se stavební akce první etapy realizace kanalizace v ulici Hofmeisterova v Rožmitálu pod Třemšínem. Předmětem smluv, z nichž vznikly pohledávky, které jsou předmětem tohoto sporu, bylo dokončení kanalizace v uvedené ulici a dále zhotovení kanalizace v ulici Bartoloměje Sadílka, nikoliv 1.etapa zhotovení kanalizace, která byla žalovaným dokončena a dlužníkem převzata a uhrazena již vroce 2010. Soud uzavřel, že je toho názoru, že žalovaný řádně dokončil dílo, jež bylo předmětem smlouvy, toto dílo dlužníku předal a vyfakturoval cenu, která byla v obou případech příjemcem faktury (dlužníkem) odsouhlasena. Ani jedna z faktur nebyla dlužníkem v minulosti vrácena, na prvou z faktur bylo dokonce částečně hrazeno; z uvedených důvodů žalobu zamítl.

Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich náhradu přiznal v řízení zcela úspěšnému žalovanému v rozsahu odměny za zastupování advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. a č. 177/1996 Sb.

Tento rozsudek napadl žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby ho odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že v důsledku jím v žalobě navržených a soudem neprovedených důkazů dospěl soud k nesprávnému skutkovému závěru. Těmito důkazy mělo být prokázáno, že žalovaný řádně nedokončil a nepředal dlužníku dílo, nebot dle SOD byl povinen provést 91 ks odboček (přípojek) na hlavní stoce kanalizace, avšak realizoval toliko 70 ks, provedená část vykazuje odstranitelné vady, k jejichž odstranění byl žalovaný marně vyzýván, dlužník dílo nepřevzal-předávací protokol není podepsán dlužníkem, resp. osobou oprávněnou za něj jednat. Zejména znaleckým posudkem by bylo prokázáno, že žalovaný neprovedl dílo sjednaným způsobem a ve sjednané kvalitě a rozsahu, když z předložené korespondence se podává, že žalovaný sám uznal, že dílo ve sjednaném rozsahu neprovedl. Uzavřel, že odůvodnění rozsudku týkající se neprovedení jím navržených důkazů není dostatečné a že nebyl dán důvod pro jejich neprovedení, rovněž se soud nevypořádal dostatečně s jeho tvrzením o neprovedeném dílu dodávky 91 kusů kanalizačních odboček.

Žalovaný se k odvolání nevyj ádřil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že je opodstatněno.

Podle § 200 IZ (ve znění účinném v době popření pohledávky žalovaného žalobcem) je věřitel oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, Výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna (odst. 1). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se

(KSPL 56 INS 23802/2011) nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží (odst. 2). Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlášt věřiteli, který popřel pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci. Osobou oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel pohledávku (odst. 4). Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve Však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil (odst. 5).

Podle § 157 odst. 2 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve Věci vyjádřil žalovaný, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po stránce právní. Dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Na základě svých zjištění je soud povinen formulovat tzv. skutkovou větu, již posoudí po stránce právní. V důvodech rozhodnutí je třeba Vždy vyložit úvahy, jež soud vedly kpodřazení skutkové podstaty pod příslušnou právní normu. Jestliže rozsudek postrádá náležitosti uvedené v citovaném ustanovení, stává se nepřezkoumatelným (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Odo 1561/2006).

Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně zjevně zákonným požadavkům na odůvodnění rozsudku v této části nedostál. Již samotný závěr soudu, že žaloba byla podána po právu je zcela vrozporu s jeho výrokem, zamítl-li žalobu, a to Však jen ohledně pohledávek P2.1, P2.2, P3.1 a P3.2, a že P1.1 a její příslušenství 10.219,30 Kč (tato pohledávka nebyla popřena) byly žalobcem uznány způsobují nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Zcela v rozporu s listinnými důkazy, zejména přihláškou pohledávky je závěr soudu, že právním důvodem vzniku pohledávek P2 a P3 byla ústní smlouva o dílo, přičemž ze samotné přihlášky žalovaného a soudem provedeného skutkového zjištění se podává, že tyto pohledávky mají původ v písemné SOD, ústní smlouva o dílo se měla týkat toliko P1. Vžádném případě Však žalobce P1 neuznal, naopak ji popřel. Odvolací soud konstatuje, že soud z provedených důkazů, vyjma přihlášky pohledávky, žádná skutková zjištění neučinil, přesto vyslovil (str. 4 rozsudku), že Z listin předložených žalovaným má za prokázané... , aniž by předtím uvedl, jaká zjištění z nich učinil, takže fakticky formuloval právní závěry bez skutkových zjištění. Uvedeným závěrům soudu pak chybí jakékoliv úvahy, jež ho vedly k podřazení skutkové podstaty pod příslušnou právní normu (ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR).

Především Však odvolací soud upozorňuje, že z popření pohledávky žalobcem není zcela zřejmé, jak skutečně jednotlivé pohledávky žalovaného popřel. Z vyplněného formuláře Popření pohledávky přihlášeným věřitelem (dále jen formulář) vyplývá, že v rubrice 06 označil pohledávky, které popírá, tj. P1.1 a 1.2, P2.1, 2.2, 2.3 a P3.1, 3.2 a 3.3, v rubrice 07 popřel pravost pohledávky (či pohledávek) a v rubrice 08 popřel pohledávku (či pohledávky) co do její Výše s tím, že skutečná Výše pohledávky je 171.280,-Kč s příslušenstvím, v rubrice 10 pak rozepsal důvody popření, jak uvedeno shora.

(KSPL 56 INS 23802/2011)

Na základě Výše uvedeného odvolací soud shledává, že napadený rozsudek je obtížně srozumitelný a postavený na základě nesprávných skutkových zjištění. Proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm.a) a b) o.s.ř. napadený rozsudek zrušil a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř. soudu prvního stupně, který v dalším řízení nejdříve postaví najisto předmět sporu a dále se bude zabývat existencí pohledávek P-1 až P-3 z právních důvodů, pro které byly do insolvenčního řízení přihlášeny, přičemž neopomene rozhodnout i o pohledávce P1; rozhodne též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzenajinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. září 2014

JUDr. Michal Ku b í n, V. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Andrea Synková