102 VSPH 813/2015-103
198 ICm 3544/2014 102 VSPH 813/2015-103 (MSPH 98 INS 36628/2013)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Jiřího Karety a JUDr. Františka Kučery ve věci žalobkyně HT Energy, s.r.o. IČO: 28110391, sídlem Mečová 358/8, Brno, proti žalované JUDr. Kateřině Martínkové, sídlem Sokolská třída 22/966, Ostrava, insolvenční správkyni dlužníka Metropolitního spořitelního družstva v likvidaci, IČO:25571150, o vyloučení směnky ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3544/2014-89 ze dne 21. července 2015,

t a k t o:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3544/2014-89 ze dne 21. července 2015 se potvrzuje.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením zastavil řízení o návrhu žalobkyně ze dne 19. 6. 2015 na osvobození od soudních poplatků.

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména, tak, že: 1) žalobou ze dne 19. 10. 2014 (č.l. 1-2) se žalobkyně domáhala vyloučení směnky vlastní č. 506864041, vystavené žalobkyní dne 14. 5. 2012 ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, 2) usnesením ze dne 11. 11. 2014 (č.l. 22) vyzval soud žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2.000,-Kč, 3) podáním doručeným soudu dne 18. 11. 2014 (č.l. 28) požádala žalobkyně s ohledem na nepříznivou finanční situaci o osvobození od soudních poplatků, 4) usnesením ze dne 25. 2. 2015 (č.l. 68), jež bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 5. 2015 (č.l. 81), rozhodl soud o (této) žádosti žalobkyně tak, že jí osvobození od soudních poplatků nepřiznal (dále jen Předchozí zamítavé rozhodnutí), neboť žalobkyně neprokázala, že by jí její (nepříznivé) majetkové poměry bránily soudní poplatek zaplatit, 5) podáním doručeným soudu dne 19. 6. 2015 (č.l. 86) žalobkyně opětovně požádala o osvobození od soudních poplatků, což odůvodnila (pouhým) konstatováním, že se její nepříznivá hospodářská situace zhoršila. (MSPH 98 INS 36628/2013)

Při posuzování důvodnosti opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků vyšel soud z toho, že žalobkyně neuvedla žádnou novou okolnost, již by bylo možné považovat za změnu poměrů v porovnání se stavem, jenž zde byl v době vydání Předchozího zamítavého rozhodnutí. Proto řízení o tomto (dalším) návrhu žalobkyně dle ust. § 104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ) pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (ust. § 159a odst. 4 OSŘ) zastavil.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž soud prvního stupně kritizovala za to, že řízení zastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Nová (opakovaná) žádost o osvobození od soudních poplatků překážku věci pravomocně rozhodnuté, pokud se majetkové poměry osoby žádající o osvobození změnily-což v jejím případě nastalo, protože proti ní bylo zahájeno další soudní řízení-totiž překážku věci pravomocně rozhodnuté nezakládá. Tento názor podle ní podporuje rozhodovací praxe Ústavního soudu ČR prezentovaná nálezem sp. zn. I. ÚS 1439/09 ze dne 20. 1. 2010, z něhož citovala pasáž, podle níž Taková (nová) žádost neměla zůstat opomenuta, přičemž je nutno konstatovat, že rozhodnutí o předchozí žádosti nebrání tomu, aby soud rozhodl o žádosti nové (nejde o překážku věci již pravomocně rozhodnuté), neboť každá nová žádost o osvobození od soudních poplatků musí být posouzena podle okolností a podmínek, které jsou zde v době jejího dalšího podání.

Soudu prvního stupně (proto) vytýkala, že neúplně zhodnotil její skutečné majetkové poměry; potud poukazovala na to, že většina jejího majetku je zatížena zástavními právy třetích osob, o jejichž platnost vede řadu soudních sporů. Žalobkyně proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a OSŘ přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud v první řadě předesílá, že nepřehlédl, že v průběhu odvolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2015 (č.d. B-129) předchozí insolvenční správce dlužníka Mgr. Ing. Ivo Hala odvolán z funkce správce a novou insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková. Jelikož (toto) usnesení o změně v osobě správce nabylo právní moci dne 16. 11. 2015 (č.d. B-151), odvolací soud jako s žalovanou dále jednal s posledně jmenovanou.

Odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že poté, co dne 18. 6. 2015 nabylo právní moci Předchozí zamítavé rozhodnutí, podala žalobkyně opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků, již odůvodnila jednak tím, že se oproti stavu, kdy podala (první) původní žádost o osvobození její majetková situace zhoršila, aniž by konkretizovala, v čem toto (údajné) zhoršení majetkové situace spočívá, jednak tím, že soud v Předchozím zamítavém rozhodnutí její majetkové poměry (dostatečně) nezkoumal.

Za těchto okolností (však) nelze soudu prvního stupně vytknout žádné pochybení, když pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dle ust. § 104 (MSPH 98 INS 36628/2013) odst. 1 OSŘ řízení o opětovně podané žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků ze dne 19. 6. 2015 zastavil.

Tento (procesní) postup totiž odpovídá ustálené judikatuře prezentované např. usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 ze dne 17. 7. 2013 uveřejněným pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž dovolací soud formuloval závěry, podle nichž je usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, soud vázán (ust. § 170 odst. 1 OSŘ). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti. To, že samo právní posouzení předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v prvním (zamítavém) rozhodnutí nebylo správné, důvodem pro to, aby soud vyhověl nové žádosti, být nemůže. V případě, že po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků nedojde ke změně poměrů, soud zastaví řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (ust. § 159a a § 167 odst. 2 OSŘ).

Tyto závěry nejsou v rozporu ani se závěry obsaženými v žalobkyní zmiňovaném nálezu sp. zn. I. ÚS 1439/09 ze dne 20. 1. 2010, neboť Ústavní soud ČR v něm mimo jiné konstatoval, že O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je tedy soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení .

Důvod ke změně napadeného usnesení není dán ani na základě zbytkové části odvolací argumentace. Tvrzení, že vůči žalobkyni bylo zahájeno další soudní řízení, totiž není samo osobě způsobilým odůvodnit závěr, že došlo ke zhoršení její majetkové situace. Tvrzení, že většina jejího majetku je zatížena zástavními právy třetích osob, o jejichž platnost vede řadu soudních sporů, totiž žalobkyně uplatnila již v odvolání proti Předchozímu zamítavému rozhodnutí (č.l. 77).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení proto podle ust. § 219 OSŘ jako věcně správné potvrdil.

Nad rámec výše uvedeného považoval odvolací soud za vhodné dodat, že z důvodů obsažených např. v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 198 ICm 3605/2014, 102 VSPH 900/2015 (MSPH 98 INS 36628/2013) ze dne 28. 12. 2015 nelze dospět k jinému závěru, než že žalobkyně k podání žaloby není aktivně legitimována.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím (MSPH 98 INS 36628/2013)

soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 28. prosince 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná