102 VSPH 759/2015-64
198 ICm 3600/2014 102 VSPH 759/2015-64 (MSPH 98 INS 36628/2013)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně TORIRADAN, a.s., sídlem Mečová 358/8, Brno, IČO: 24681580, proti žalované JUDr. Kateřině Martínkové, sídlem Sokolská tř. 22, Ostrava, insolvenční správkyni dlužnice Metropolitní spořitelní družstvo, v likvidaci, o vyloučení směnky ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3600/2014-45 ze dne 17. července 2015,

t a k t o:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3600/2014-45 ze dne 17. července 2015 se potvrzuje.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků.

V odůvodnění usnesení soud nejprve reprodukoval dosavadní průběh řízení tak, že: 1) žalobkyně se žalobou (č.l. 1-2) směřující proti žalované domáhá vyloučení směnky vlastní č. 502722070 vystavené dne 16. 11. 2012 ze soupisu majetkové podstaty dlužnice, 2) k výzvě soudu, aby zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 2.000,-Kč (č.l. 4-5), žalobkyně v podání ze dne 27. 11. 2014 (č.l. 7-8) požádala o osvobození od soudních poplatků, což odůvodnila svou nepříznivou finanční situací, 3) výzvou ze dne 5. 12. 2014 (č. l. 10) žalobkyni vyzval, aby 15 dnů od doručení výzvy doložila požadované doklady, na základě kterých bude moct o žádosti rozhodnout, 4) jelikož žalobkyně ve stanové lhůtě požadované doklady nedoložila, usnesením ze dne 6. 1. 2015 (č.l. 15) žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal, 5) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 4. 2015, jež nabylo právní moci dne 7. 5. 2015 (č.l. 28), k odvolání žalobkyně (toto) usnesení soudu prvního stupně potvrdil, 6) podáním ze dne 11. 5. 2015 (č.l. 32) žalobkyně (opětovně) požádala o osvobození od soudních poplatků s tím, že se v mezidobí její majetková situace zhoršila, 7) výzvou ze dne 14. 5. 2015 (č.l. 34) žalobkyni vyzval, aby doložila, jak (konkrétně) se změnily její majetkové poměry v porovnání se stavem, kdy bylo rozhodnuto o její předchozí žádosti o osvobození od soudních poplatků, 8) na výzvu žalobkyně reagovala předložením Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od (MSPH 98 INS 36628/2013) soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále též jen Prohlášení), v němž uvedla, že je proti ní vedeno další soudní řízení, a to žaloba o nařízení soudního prodeje zástavy.

Cituje ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) soud konstatoval, že žalobkyně neprokázala, že by její majetková situace byla nepříznivá, neboť ani k jednomu ze svých podání nepřipojila přiznání k dani z příjmů právnických osob, schválenou výroční zprávu za poslední období, výsledky účetní závěrky, výsledky auditu, výpisy z bankovních účtů z poslední doby, seznam závazků a pohledávek, seznam nemovitostí nebo seznam movitých věcí tak, aby mohlo být soudem o žádosti o osvobození od soudních poplatků kvalifikovaně rozhodnuto.

Jelikož z těchto důvodů soud neshledal, že jsou dány důvody k tomu, aby bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků, rozhodl jak výše uvedeno.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vyjádřila přesvědčení, že její majetkové poměry odůvodňují žádost o osvobození od soudních poplatků. Okolnost, že nepředložila další dokumenty , vysvětlila tím, že se jejímu současnému vedení zatím nepodařilo zrekonstruovat veškerou její účetní a smluvní dokumentaci. Soudu vytýkala, že nesprávně zhodnotil posuzovaný skutkový stav, neboť zahájení dalšího soudního řízení je okolností, která významně zasáhla do její majetkové sféry, čímž došlo k dalšímu zhoršení stavu jejich disponibilních prostředků. Poukázala přitom na to, že většina jejího majetku je zatížena zástavními právy třetích osob, o jejichž platnost vede řadu soudních sporů, a proto není možné tento majetek až do pravomocného rozhodnutí soudu zpeněžit za účelem úhrady soudního poplatku. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jí osvobození od soudních poplatků přizná.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a 212a OSŘ přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud v první řadě předesílá, že nepřehlédl, že v průběhu odvolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2015 (č.d. B-129) dosavadní insolvenční správce Ing. Mgr. Ivo Hala odvolán z funkce správce a novou insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková. Jelikož (toto) usnesení o změně v osobě správce se stalo vykonatelným bez ohledu na to, že nenabylo právní moci (viz ust. § 171 odst. 2 OSŘ), odvolací soud jako s žalovanou dále jednal s posledně jmenovanou.

Podle ust. § 138 odst. 1 OSŘ může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. (MSPH 98 INS 36628/2013)

Z této úpravy plyne, že účastníkovi lze přiznat osvobození od soudních poplatků jen tehdy, odůvodňují-li to jeho majetkové poměry, a současně nejde-li z jeho strany o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Osvobození od soudních poplatků podle výše citovaného ustanovení lze přiznat i právnické osobě-podnikateli (srovnej např. usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 539/98 ze dne 31. 8. 1998 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1999). Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly.

Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se musí promítnout do závěru, zda je tento s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatek. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen přiznat mu tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků.

Současně však platí, že účastník je povinen prokázat soudu věrohodným způsobem své poměry, které jsou pro posouzení předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků rozhodné, a to, jde-li o právnickou osobu (jako v tomto případě) vyplněním příslušného formulářového prohlášení o jejích majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Pokud by Prohlášení v určené lhůtě soudu nepředložil či je vyplnil neúplně nebo by bylo zřejmé, že předložené Prohlášení (konfrontováno s dalšími zjištěními soudu) zjevně neposkytuje věrný obraz skutečné osobní situace žadatele, je namístě závěr o neosvědčení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 OSŘ.

Jinými slovy, při zkoumání předpokladů pro osvobození od soudních poplatků účastníka "zatěžuje" jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. To znamená, že pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.

V daném případě sice žalobkyně dne 21. 5. 2015 předložila Prohlášení (č.l. 40), nicméně je-stejně jako v případě předchozí (neúspěšné) žádosti o osvobození od soudních poplatků (č.l. 23)-nevyplnila řádným a úplným způsobem, když vyjma svého označení uvedla jen to, že nevlastní žádný nezastavený majetek, (MSPH 98 INS 36628/2013) který je natolik likvidní, aby jeho zpeněžením společnost získala prostředky na úhradu předmětného soudního poplatku, a společnost v dané chvíli nemá jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení, a že proti společnosti je vedeno další soudní řízení, a to žaloba na nařízení soudního prodeje zástavy . V situaci, kdy žalobkyně nepředložila žádné konkrétní údaje, které by poskytovaly věrný (ucelený) obraz o jejích majetkových poměrech tak, aby soud mohl kvalifikovaně posoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, není možno, a opakovaně to budiž zdůrazněno, posoudit důsledky, které pro její poměry má požadavek na zaplacení soudního poplatku za žalobu, a již z tohoto důvodu její žádosti o osvobození od placení soudních poplatků vyhovět nelze.

Za tohoto stavu věci vskutku nejsou (nebyly) osvědčeny předpoklady pro osvobození žalobkyně od soudních poplatků dle ust. § 138 OSŘ.

Odvolací soud proto podle ust. § 219 OSŘ napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 19. listopadu 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná