102 VSPH 670/2014-10
189 ICm 3794/2014 102 VSPH 670/2014-10 (MSPH 89 INS 16134/2012)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Tomáše Brauna ve věci žalobce Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Záběhlická 88, Praha 10, proti žalované BNP Paribas Personal Finance SA, sídlem 1 boulevard Haussamann, 75009 Paříž, Francouzská republika, reg. č. B 542 097 902, o popření vykonatelné pohledávky, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 189 ICm 3794/2014-4 ze dne 18. listopadu 2014,

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 189 ICm 3794/2014-4 ze dne 18. listopadu 2014 s e p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze shora označeným usnesením v bodě I. výroku odmítl žalobu, jíž se dlužník Jaroslav Hanus (dále jen žalobce) domáhal určení, že vykonatelné pohledávky žalované ve výši 100.083,-Kč a 790.037,-Kč (dále jen Pohledávky), přihlášené za ním do insolvenčního řízení pod č. P8, nejsou po právu, a v bodě II. výroku rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud konstatoval, že žalobce je v insolvenčním řízení vedeném týmž soudem pod pod sp. zn. MSPH 89 INS 16134/2012 dlužníkem a že usnesením ze dne 7. 6. 2013 (č. l. A-37), jež nabylo právní moci dne 5. 7. 2013, byl na jeho majetek prohlášen konkurs; žalovaná si dne 17. 6. 2013 přihlásila do insolvenčního řízení za žalobcem Pohledávky, jež byly na přezkumném jednání konaném dne 4. 11. 2013 zcela zjištěny. Žaloba byla žalobcem podána dne 3. 11. 2014. V rovině právního posouzení soud-odkazuje na ust. § 192 odst. 1 a 3 a § 160 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ)-dospěl k závěru, že žalobce podal žalobu předčasně, neboť ji podal před tím, než byly Pohledávky přezkoumány, a navíc se domáhá popření Pohledávek, jež byly (posléze) zjištěny. Z toho dovodil, že žaloba byla podána osobou, jež k tomu není aktivně legitimována, a dle ust. § 160 odst. 4 IZ ji odmítl jako podanou osobou neoprávněnou. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 146 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) s tím, že ostatním účastníkům náklady řízení nevznikly. isir.justi ce.cz (MSPH 89 INS 16134/2012)

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že závěry soudu prvého stupně nedávají smysl, neboť z nich na jedné straně plyne, že dle ust. § 192 odst. 1 IZ mohou pravost, výši, a pořadí všech přihlášených pohledávek popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé, a na straně druhé, že žaloba jím podaná byla podána předčasně a navíc osobou k tomu neoprávněnou. Soudu přitom vytýkal, že svůj závěr o tom, že žaloba byla podána předčasně, nijak neodůvodnil, a není tak zřejmé, co považuje za předčasné podání žaloby a co za opožděné. Na základě těchto skutečností požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. d) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud v prvé řadě předesílá, že v průběhu odvolacího řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 8. 2015 (č. d. P8-3), jež nabylo právní moci dne 20. 8. 2015, rozhodl o změně v osobě věřitelky, jež v tomto řízení vystupuje jako žalovaná; odvolací soud proto nadále jako se žalovanou jednal s BNP Paribas Personal Finance SA.

Podle ust. § 192 odst. 1 IZ mohou pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. Podle odst. 3 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

Podle ust. § 160 odst. 1 IZ se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby. Podle odstavce 4 téhož ustanovení žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat.

Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 29 ICdo 33/2014 publikovaném pod číslem 92/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na téma aktivní legitimace dlužníka k podání incidenční žaloby dovodil, že za trvání konkursu vedeného na jeho majetek není dlužník osobou oprávněnou k podání incidenční žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky přihlášeného věřitele, bez zřetele na to, zda pohledávku popřel. Jestliže takovou žalobu přesto podá, insolvenční soud ji odmítne podle § 160 odst. 4 IZ jako podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna.

Odvolací soud z obsahu insolvenčního i incidenčního spisu v dané věci ověřil, že: -žalobce je současně dlužníkem v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 16134/2012 a na jeho majetek byl usnesením ze dne 7. 6. 2013 (č. l. A-37) prohlášen konkurs; (MSPH 89 INS 16134/2012)

-při přezkumném jednání konaném dne 4. 11. 2013 nebyly dle obsahu protokolu (č. l. B-5) Pohledávky popřeny žalobcem, insolvenčním správcem ani žádným z věřitelů, a byly tedy zjištěny; -žalobce se přezkumného jednání nezúčastnil, k pohledávkám se vyjádřil toliko písemně v podání doručeném insolvenčnímu soudu dne 30. 10. 2013 (č. l. B-4), v němž Pohledávky nepopíral; -žaloba v předmětné věci (opatřená datem 3. 11. 2014) byla doručena do datové schránky insolvenčního soudu dne 2. 11. 2014.

Z takto popsaného stavu je zřejmé, že žalobce Pohledávky při přezkumném jednání nepopřel, takže účinky jeho popěrného úkonu nemohly nastat; ostatně tyto účinky by nenastaly ani v případě, kdyby tak učinil, neboť jeho úpadek není řešen oddlužením ani reorganizací (viz ust. § 336 odst. 2 a § 410 odst. 2 IZ) a dle ust. § 192 odst. 3 IZ popření pohledávek dlužníkem nemá vliv na jejich zjištění. Protože pohledávky žalované nebyly popřeny insolvenčním správcem ani žádným z věřitelů a nenastaly ani účinky jejich popření žalobcem (a jsou tedy zjištěny), nebyla splněna ani podmínka jejich spornosti jako jeden ze základních předpokladů pro zahájení incidenčního sporu.

Žalobci tak nesvědčí legitimace k podání žaloby, resp. není osobou oprávněnou k jejímu podání ve smyslu ust. § 160 odst. 4 IZ. Soud prvého stupně proto postupoval správně, když podle citovaného ustanovení žalobu odmítl a správně rozhodl i o nákladech řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná v něm byla sice úspěšná, žádné náklady jí však dle obsahu spisu nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 19. října 2016 Mgr. Martin L i š k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela