102 VSPH 601/2016-33
56 ICm 1095/2014 102 VSPH 601/2016-33 (KSPA 56 INS 4654/2012)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Jiřího Karety v právní věci žalobkyně VARESE CONSULTING LLC, Business Filings International, Inc., 1712 Pioneer Avenue, # 120, Cheyenne, Wyoming 82001, United States of America, zast. advokátem Mgr. Richardem Merkunem, sídlem Václavská 316/12, Praha 2, proti žalovanému Mgr. Ondřeji anonymizovano , anonymizovano , bytem Komunardů 1091/36, Praha 7, zast. advokátem Mgr. Ing. Tomášem Veselým, sídlem třída Míru 92, Pardubice, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. 56 ICm 1095/2014-18 ze dne 12. února 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. 56 ICm 1095/2014-18 ze dne 12. února 2016 se m ě n í tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 56 ICm 1378/2014 nepřerušuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku označeným usnesením přerušil řízení o popření pohledávky žalovaného do pravomocného skončení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 56 ICm 1378/2014.

V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že při přezkumném jednání konaném dne 19.3.2014 popřela právní předchůdkyně žalobkyně-ADENRIX INVESTMENTS LIMITED-pohledávku žalovaného ve výši 86.557,48 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení ve věci dlužnice ROTONDOR, s.r.o. (dále jen dlužnice). Dále konstatoval, že v řízení vedeném u téhož soudu pod sp.zn. 56 ICm 1378/2014 se žalobkyně domáhá vůči žalované insolvenční správkyni dlužnice 1. správcovské a konkurzní v.o.s. (dále jen správkyně) určení své pohledávky ve výši 5.525.331,23 Kč s tím, že ji správkyně popřela z důvodu neplatného postoupení pohledávky původní věřitelkou MACON FINANCE AND CAPITAL LTD. S poukazem na to, že v incidenčním sporu, jenž je veden mezi žalobkyní a správkyní, je řešena otázka, zda je žalobkyně věřitelkou popřené pohledávky, soud dovodil, že by žalobkyni nesvědčila věcná legitimace k popěrnému úkonu, pokud by v uvedeném sporu neměla úspěch a insolvenční soud by ukončil její účast v insolvenčním řízení. Proto podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. řízení přerušil do skončení řízení vedeného pod sp. zn. 56 ICm 1378/2014 mezi žalobkyní a správkyní, neboť je v něm dle jeho názoru řešena otázka, jež má význam pro rozhodnutí v této věci.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání a žádala, aby je odvolací soud zrušil. Vyjádřila nesouhlas se závěrem soudu prvého stupně, že v isir.justi ce.cz (KSPA 56 INS 4654/2012) incidenčním sporu vedeném pod sp. zn. 56 ICm 1378/2014 mezi ní a správkyní je řešena otázka, jež má význam pro posouzení projednávané věci, a namítala, že návrh žalovaného na přerušení řízení odporuje platné právní úpravě. Poukazovala přitom na to, že aktivní legitimaci k popírání přihlášených pohledávek věřitelů má dle ust. § 200 insolvenčního zákona (dále jen IZ) každý věřitel, jenž přihlásil svoji pohledávku za dlužnicí do insolvenčního řízení a jehož účast v něm nebyla do okamžiku konání přezkumného jednání pravomocně ukončena, a dovozovala, že i v případě, kdy by došlo k rozhodnutí o tom, že její pohledávka není po právu, nevedlo by to ke skončení daného incidenčního sporu; za takové situace lze totiž v řízení dále pokračovat postupem dle ust. § 161 odst. 2 IZ. Neshledala proto žádné důvody pro přerušení řízení dle ust. §109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. V další části odvolání se pak vyjádřila k meritu věci.

Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a o.s.ř. přezkoumal usnesení soudu prvého stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. e) téhož zákona, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. může soud řízení přerušit, pokud neučiní jiná vhodná opatření, probíhá-li řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. K přerušení řízení podle tohoto ustanovení soud přistoupí tehdy, jestliže probíhá jiné řízení nebo jestliže dal podnět k zahájení jiného řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o.s.ř.). Z citovaného ustanovení vyplývá, že přerušení řízení je namístě všude tam, kde otázka, již by si soud jinak musel vyřešit jako otázku předběžnou (a v takovém případě se její řešení neobjeví ve výroku rozhodnutí a nezakládá překážku věci rozsouzené), je v jiném řízení řešena jako otázka hlavní, což znamená, že rozhodnutí soudu pak zakládá překážku věci rozsouzené. Důvod přerušení řízení tu spočívá zejména v hospodárnosti řízení.

Podle ust. § 161 odst. 2 IZ jestliže insolvenční soud ukončí účast popírajícího věřitele v insolvenčním řízení v průběhu incidenčního řízení o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky, lze v incidenčním sporu pokračovat jen na návrh insolvenčního správce, který se dnem, kdy soudu takový návrh insolvenčnímu soudu dojde, se stává účastníkem incidenčního sporu místo popírajícího věřitele. Nepodá-li insolvenční správce tento návrh ve lhůtě, kterou mu insolvenční soud za tím účelem určí, insolvenční soud řízení o incidenčním sporu vůči popírajícímu věřiteli zastaví.

Dle názoru odvolacího soudu v projednávané věci důvody pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. dány nejsou. Věcná legitimace žalobkyně v insolvenčním řízení je totiž založena tím, že podala přihlášku pohledávky, a stala se tak účastníkem řízení; její procesní postavení přitom trvá do skončení insolvenčního řízení nebo do okamžiku, kdy insolvenční soud její účast v něm ukončí. Vzhledem k tomu, že žaloba směruje k popření pohledávky dalšího přihlášeného věřitele (ve prospěch vyšší míry uspokojení pohledávek ostatních věřitelů), nemůže mít pro projednávanou věc žádný význam ani ukončení účasti žalobkyně v insolvenčním řízení, neboť v incidenčním sporu lze dle ust. § 161 odst. 2 IZ pokračovat na návrh s insolvenčním správcem. Jemu tak právní úprava umožňuje naplnit cíl insolvenčního (KSPA 56 INS 4654/2012)

řízení-tedy nejen uspořádat majetkové vztahy dlužníka k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem, ale také přispět k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů-jestliže shledá popěrný úkon oprávněným; v opačném případě insolvenční soud řízení zastaví (§ 161 odst. 2 IZ).

S ohledem na uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání je důvodné, podle ust. § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích pod sp.zn. 56 ICm 1378/2014 nepřerušuje.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

V Praze dne 17. října 2016

Mgr. Martin L i š k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná