102 VSPH 589/2015-56
179 ICm 2172/2013 102 VSPH 589/2015-56 (MSPH 79 INS 24023/2011)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně Agrovýkup, a.s., sídlem Bezručova 1125, Moravské Budějovice, IČ: 25305107, zast. advokátkou JUDr. Boženou Kristiánovou, sídlem Leopolda Pokorného 37, Třebíč, proti žalované Česká insolvenční, v.o.s., sídlem Fráni Šrámka 1139/2, Hradec Králové, IČ: 28810341, insolvenční správkyni dlužnice ZEMKA Praha, s.r.o., o určení pravosti pohledávek, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 179 ICm 2172/2013-44 ze dne 11. června 2015,

t a k t o:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 179 ICm 2172/2013-44 ze dne 11.června 2015 se potvrzuje, a to tak, že v bodě I. výroku zní: žaloba na určení pravosti pohledávky č. P6 ve výši 8.937.135,58 Kč a pohledávky č. P7 ve výši 4.022.325,35 Kč, již žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 24023/2011, se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl žalobu o určení pravosti popřených pohledávek /jíž se žalobkyně domáhala určení pravosti pohledávky č. P6 ve výši 8.937.135,58 Kč a pohledávky č. P7 ve výši 4.022.325,35 Kč (dále jen Pohledávky), které přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na majetek ZEMKA Praha, s.r.o. (dále jen dlužnice) u téhož soudu pod sp. zn. MSPH 79 INS 24023/2011-poznámka odvolacího soudu/. Současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a o tom, že se žalobkyni po právní moci usnesení vrací z účtu soudu k rukám její zástupkyně 4.000,-Kč ze zaplaceného soudního poplatku.

Při zkoumání toho, zda byly splněny procesní předpoklady, za nichž se lze zabývat důvodností žaloby, vyšel soud zejména z toho, že: 1) na přezkumném jednání konaném dne 17.5.2013 (č.d. B-9), jehož byla žalobkyně prostřednictvím svého tehdejšího advokáta Mgr. Jana Procházky (dále jen Advokát) jako věřitelka č. 6 přítomna (č.d. B-11), popřel tehdejší insolvenční správce dlužnice Mgr. Bc. Igor Tomášek (předchůdce žalované) pravost Pohledávek, 2) v závěru přezkumného jednání poučil insolvenční soud přítomné věřitele s popřenými pohledávkami žalobkyni nevyjímaje o možnosti uplatnit své právo žalobou na určení podanou u insolvenčního soudu do 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání a o následcích opožděného podání žaloby, 3) lhůta k podání žaloby tak uběhla uplynutím 30 dnů od skončení přezkumného jednání, tj. dne 17.6.2013 (konec lhůty připadl na neděli dne 16.6.2013, proto byl posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den, jímž bylo pondělí dne 17.6.2013), (MSPH 79 INS 24023/2011)

4) žaloba na určení pravosti popřených Pohledávek byla soudu doručena (až) dne 18. 6. 2013. V rovině právního posouzení věci soud cituje ust. § 198 odst. 1 a § 160 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně, neboť v poslední den lhůty, tj. dne 17.6.2013, nebyla doručena insolvenčnímu soudu. Proto rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž uvedla, že v době podání žaloby byla (procesně) zastoupena Advokátem, který žalobu podle přehledu insolvenčního řízení sepsal a podal k Městskému soudu v Praze. Proto Advokáta požádala o osvědčení skutečností souvisejících s odůvodněním napadeného usnesení, neboť má za to, že Advokát disponuje relevantními informacemi, které prokáží řádné doručení žaloby v zákonné lhůtě. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že žaloba byla podána včas, neboť předpokládá odpovědnost Advokáta, který ji v inkriminované době zastupoval. Z těchto důvodů navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto závěrům: Podle ust. § 197 IZ ve znění účinném ke dni konání přezkumného jednání (k 17.5.2013) zapíše insolvenční správce výsledek přezkumného jednání do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis (odstavec 1). Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (odstavec 2). Podle ust. § 198 odst. 1 IZ mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Podle ust. § 160 IZ se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odstavec 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odstavec 4).

Odvolací soud z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 17.5.2013, jehož se žalobkyně prostřednictvím Advokáta zúčastnila, zjistil, že žalobkyně byla náležitě (v souladu s ust. § 13 vyhlášky č. 311/2007 Sb.) soudem poučena o tom, jak má dále v insolvenčním řízení dále postupovat v situaci, kdy byly popřeny její (MSPH 79 INS 24023/2011) nevykonatelné Pohledávky (včetně toho, v jaké lhůtě musí podat žalobu na určení jejich pravosti), přičemž Advokát, jak v protokolu výslovně uvedeno, tomuto poučení porozuměl a vzal ho na vědomí.

Odvolací soud je se soudem prvního stupně zajedno v tom, že jelikož se přezkumné jednání konalo dne 17.5.2013 a insolvenční správce nebyl povinen zaslat žalobkyni vyrozumění o popření Pohledávek, 30 denní lhůta od přezkumného jednání určená pro podání žaloby na určení pravosti Pohledávek vskutku uplynula v pondělí dne 17.6.2013. Jelikož žaloba byla Advokátem žalobkyně doručena do datové schránky soudu prvního stupně až dne 18.6.2013 (č.l. 1), je prost pochybení rovněž závěr, že žaloba byla podána opožděně. Správnost tohoto závěru není sto zpochybnit ani odvolací argumentace, k níž považoval odvolací soud za vhodné uvést jen to, že žalobkyně správně dovozuje, že dle ust. § 24 odst. 1 věty první zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie.

Odvolací soud proto napadený rozsudek dle ust. § 219 OSŘ jako věcně správný potvrdil ve znění, které odpovídá požadavkům, jež na formulaci výroku soudního rozhodnutí klade soudní praxe, jež dovozuje, že nezbytnou náležitostí výroku musí být určitost stanovení jím ukládané povinnosti nebo určení právního vztahu či práva tak, aby z jeho znění bylo jednoznačně patrno, jak a o čem soud rozhodl (v tomto případě soud prvního stupně v bodě I. výroku řádně nespecifikoval popřené Pohledávky, ohledně nichž žalobu odmítl).

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 OSŘ s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalované v něm podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Proti bodu II. výroku tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 3. listopadu 2015 Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Veronika Ptáčková