102 VSPH 585/2016-47
42 ICm 3838/2015 102 VSPH 585/2016-47 (KSHK 42 INS 9049/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové v právní věci žalobce Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Benátky 6, zast. advokátkou JUDr. Šárkou Veskovou, sídlem Brněnská 300/31, Hradec Králové, proti žalovanému JUDr. Petru Wildtovi, Ph.D., sídlem Bohuslava Martinů 1038, Hradec Králové, insolvenčnímu správci dlužníků Václava anonymizovano , anonymizovano , a Drahuše anonymizovano , anonymizovano , o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 42 ICm 3838/2015-23 ze dne 24. března 2016 ve znění opravného usnesení č.j. 42 ICm 3838/2015-31 ze dne 21. dubna 2016,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 42 ICm 3838/2015-23 ze dne 24. března 2016 ve znění opravného usnesení č.j. 42 ICm 3838/2015-31 ze dne 21. dubna 2016 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vyloučení pozemkové parc. č. 349/1-orná půda zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Trutnov na listu vlastnictví č. 573 pro obec a katastrální území Velký Vřešťov (dále jen Pozemek) ze soupisu majetkové podstaty dlužníků isir.justi ce.cz (KSHK 42 INS 9049/2015)

Václava anonymizovano a Drahuše anonymizovano (dále jen dlužník a dlužnice, popř. dlužníci), a současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Ve skutkové rovině vyšel soud zejména z toho, že: 1) usnesením ze dne 25. 3. 2015 (č.l. 10) udělil soudní exekutor Exekutorského úřadu v Liberci Mgr. Petr Polanský žalobci jako vydražiteli příklep na vydraženou nemovitost-Pozemek za nejvyšší podání 150.000,-Kč (dále jen Usnesení o příklepu), s tím, že žalobce kromě jiného poučil o tom, že se stává (stane) vlastníkem vydraženého Pozemku v případě, že Usnesení o příklepu nabude právní moci, 2) Usnesení o příklepu právní moci nenabylo, neboť dlužnice (jako povinná) proti němu podala odvolání (č.l. 20), 3) dne 7. 4. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníků (č.d. A-1), 4) dne 23. 4. 2015 byl zjištěn úpadek dlužníků a povoleno jeho řešení oddlužením (č.d. A-10), 5) dne 3. 6. 2015 zapsal žalovaný Pozemek do soupisu majetkové podstaty dlužníků (č.d. B-6), 6) podáním ze dne 27. 8. 2015, jež bylo žalobci doručeno dne 31. 8. 2015, vyrozuměl žalovaný žalobce o tom, že Pozemek zapsal do soupisu (č.l. 7).

V rovině právního posouzení věci soud-poukazuje mimo jiné na ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen IZ), a na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2372/2003 ze dne 14. 4. 2014 a na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 332/2004 ze dne 31. 5. 2006 uveřejněný pod č. 54/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek-dospěl k závěru, že jelikož Usnesení o příklepu nenabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení vůči dlužníkům a jelikož by rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání proti Usnesení o příklepu bylo v rozporu s ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ, žalobce se nestal vlastníkem Pozemku a tudíž k Pozemku nemá právo, jež by vylučovalo jeho soupis do majetkové podstaty dlužníků. Proto žalobu zamítl.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal žalobce včasné odvolání, v němž setrval na své dosavadní argumentaci, podle níž není (by nebylo) rozhodnutí o odvolání proti Usnesení o příklepu provedením exekuce ve smyslu ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ, neboť tím je (by bylo) až předání výtěžku oprávněnému. Odvolání dlužnice proti Usnesení o příklepu označil za účelové, podané ve snaze zabránit žalobci (vydražiteli) v nabytí vlastnického práva k Pozemku. Jelikož Pozemek vydražil v souladu se zákonem, lze předpokládat, že Usnesení o příklepu bude potvrzeno a výtěžek dražby bude předán do majetkové podstaty dlužníků. Proto požadoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále též jen o.s.ř.) přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející a aniž by v souladu s ust. § 214 odst. 3 téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) věty první IZ platí, že po zahájení insolvenčního řízení nelze provést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala (KSHK 42 INS 9049/2015) majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty.

Odvolací soud v první řadě konstatuje, že se ztotožňuje jak se skutkovými závěry (jež ostatně nebyly odvoláním zpochybněny), tak s právními závěry obsaženými v napadeném rozsudku. Soud prvního stupně při výkladu výše citovaného ustanovení přiléhavě poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2372/2003 ze dne 14. 4. 2014, v němž dovolací soud uzavřel, že udělení příklepu je úkonem, jímž soud provádí exekuci, a dále dovodil, že rozhodl-li odvolací soud o odvolání proti usnesení o udělení příklepu poté, co byl na majetek povinného prohlášen konkurs, je vydání takového rozhodnutí v rozporu s ust. § 14 odst. 1 písm. e) zákona o konkursu a vyrovnání. Nejvyšší soud ČR se k tomuto závěru vycházejícího z toho, že po dobu trvání konkursu je exekuční soud povinen zdržet se všech úkonů, jimiž má být exekuce bezprostředně realizována, přihlásil v poměrech IZ /při výkladu ust. § 109 odst. 1 písm. c)/ např. v usnesení sp. zn. 20 Cdo 3794/2012 ze dne 26. 6. 2013.

Odvolací námitka, podle níž není (by nebylo) rozhodnutí o odvolání proti Usnesení o příklepu provedením exekuce ve smyslu ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ tudíž opodstatněna není.

Z výše uvedeného je naopak zřejmé, že žalobce by se stal vlastníkem Pozemku, jen pokud by Usnesení o příklepu nabylo právní moci, což se v daném případě nestalo. Vlastníkem Pozemku proto zůstala dlužnice, a žalobce proto ve smyslu ust. § 225 odst. 1 IZ vskutku neprokázal, že má k Pozemku právo vylučující jeho zahrnutí do soupisu majetkové podstaty dlužníků (k tomu srovnej též rozsudek Vrchního soudu v Praze sen. zn. 101 VSPH 111/2013 ze dne 20. 5. 2013).

Za těchto okolností se tedy neprosadí (nemůže prosadit) představa žalobce, že Usnesení o příklepu bude potvrzeno a výtěžek dražby bude předán do majetkové podstaty dlužníků. V situaci, kdy se žalobce nestal vlastníkem Pozemku, a Pozemek zůstal v důsledku zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkům ve vlastnictví dlužnice, byl by stát (exekuční soud) povinen vrátit částku uhrazenou na nejvyšší podání zpět vydražiteli (k tomu přiměřeně srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 998/2010 ze dne 25. 4. 2012).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání je nedůvodné, postupoval proto podle ust. § 219 o.s.ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která (KSHK 42 INS 9049/2015)

v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Proti bodu II. výroku tohoto rozsudku není dovolání přípustné.

V Praze dne 30. srpna 2016

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná