102 VSPH 574/2015-23
45 ICm 1437/2015 102 VSPH 574/2015-23 (KSUL 45 INS 35237/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Psinice 8, Libáň, zast. Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem Náměstí Svobody 36, Libáň, proti žalované Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, IČO: 29414873, insolvenční správkyni dlužníků Antonína Machaly a Karly Machalové, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 45 ICm 1437/2015-10 ze dne 22. května 2015,

t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 45 ICm 1437/2015-10 ze dne 22. května 2015 se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením odmítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení pravosti přihlášené pohledávky, a rozhodl o tom, že se žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že jelikož návrh na zahájení řízení, jenž mu byl doručen dne 14. 4. 2015 a jenž dle obsahu posoudil jako žalobu na určení pravosti přihlášené pohledávky č. P3 vůči dlužnici Karle Machalové, byl (částečně) nesrozumitelný, neurčitý a neúplný, žalobkyni usnesením ze dne 23. 4. 2015 (dále jen Výzva), jež jí, resp. jejímu zmocněnci bylo doručeno dne 28. 4. 2015, vyzval, aby tyto nedostatky odstranila, a současně jí poučil o následcích, pokud tak neučiní. Protože žalobkyně na Výzvu nereagovala a ve stanovené lhůtě žalobu nedoplnila, soud dle ust. § 43 odst. 2 věty první občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) žalobu odmítl s tím, že je neprojednatelná.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podala žalobkyně včasné odvolání, v němž v převážné části zopakovala svá žalobní tvrzení, avšak jinak označila popřenou pohledávku a osobu dlužníka, a dodala, že žaloba je srozumitelná a úplná. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 části věty před středníkem insolvenčního zákona (dále jen IZ) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o.s.ř. týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (ust. § 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná

45 ICm 1437/2015 (KSUL 45 INS 35237/2014)

čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (ust. § 90), se nazývá žalobou.

Ust. § 43 téhož zákona určuje, že předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).

Podle ust. § 160 IZ se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odstavec 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odstavec 4).

Podle ustálené judikatury prezentované např. usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 370/2002 ze dne 15. 10. 2002 uveřejněným v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod číslem 209 se rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ust. § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. rozumí údaje, které jsou nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (ust. § 43 odst. 2 o.s.ř.), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce. Jinými slovy, v žalobě musí být rozhodující skutečnosti vylíčeny tak, aby z nich byl zřejmý skutkový děj, na jehož základě se uplatňuje právo v rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci.

V daném případě podala žalobkyně žalobu na určení pravosti přihlášené pohledávky již specifikovala toliko jako P4 , s tím, že směřuje proti insolvenční správkyni Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (jíž řádně označila názvem, sídlem i identifikačním číslem). Žaloba dále obsahuje tvrzení (údaje) o tom, že žalobkyně uzavřela s dlužnicí Karlou Machalovou smlouvu o spolupráci, mandátní smlouvu a smlouvu o finančním poradenství, přičemž dlužnice, ač upomínána, povinnosti z těchto smluv neplnila. V následujícím podrobném popisu obsahu mandátní smlouvy je kromě jiného zdůrazněno, že dlužnice nehradila odměnu z této smlouvy, jež byla stanovena v měsíční výši 700,-Kč, a smluvní pokutu ve výši 20.000,-Kč. Vylíčení rozhodujících skutečností však neobsahuje žádné údaje o tom, kdy byla mandátní (či jiná) smlouva uzavřena, zda byla ze strany žalobkyně řádně plněna, ani o době, za kterou je případně nezaplacená odměna vymáhána.

Za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně v žalobě nevymezila předmět řízení v takovém rozsahu, jenž by umožňoval jeho jednoznačnou identifikaci. Přes řádné poučení dané jí soudem prvého stupně totiž pohledávku za dlužníkem neidentifikovala konkrétními údaji o jejím titulu a výši. Chybějící skutková tvrzení pak nelze dovodit ani z připojených listin, neboť žaloba žádný konkrétní odkaz, jehož prostřednictvím by bylo možno

45 ICm 1437/2015 (KSUL 45 INS 35237/2014) mít vylíčení rozhodujících skutečností za postačující, neobsahuje. Zcela základní nejasnost v předmětu řízení a rozporuplnost tvrzení pak způsobuje skutečnost, že žalobkyně v žalobě hovoří o pohledávce P-4 za Karlou Machalovou, zatímco v odvolání, v němž se snažila svá žalobní tvrzení doplnit, specifikuje pohledávku, jež má být předmětem řízení, jako P-3 za Antonínem Machalou. Žalobkyně tedy nevylíčila rozhodující skutečnosti dostačujícím způsobem tak, aby byl skutek (či skutky), na jehož základě uplatňuje své nároky (a tím i předmět řízení), jednoznačně individualizován a nebyl zaměnitelný se skutkem jiným.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným, proto napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení postupoval odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 za použití ust. § 146 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl způsobem ve výroku uvedeným, neboť žalované žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.

P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem k Nejvyššímu soudu ČR.

Proti bodu II. výroku tohoto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 25. listopadu 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová