102 VSPH 559/2015-47
67 ICm 706/2015 102 VSPH 559/2015-47 (KSPH 67 INS 11885/2014)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně: Indra-Šebesta, v.o.s., IČO: 26919877, sídlem Čechyňská 361/16, Brno, insolvenční správkyně dlužníka Vitalije anonymizovano , anonymizovano , proti žalované WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, IČO: 25780450, sídlem Kamenná 835/13, Brno, zast. advokátem JUDr. Jiřím Hartmannem, sídlem Sokolovská 5/49, Praha 8, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně LLANFAIR CARAINION CWNI DALIANNOL LTD, reg. č. 4115679, sídlem Suite 319-3, 32 Threadneedle Street, London EC2R 8AY, United Kingdom, zast. advokátem JUDr. Martinem Salokou, sídlem Zvonárská 8, Košice, Slovenská republika, o popření pravosti vykonatelné pohledávky, o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 67 ICm 706/2015-10 ze dne 24. dubna 2015,

t a k t o:

Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 67 ICm 706/2015-10 ze dne 24. dubna 2015 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Praze v bodě I. výroku shora označeného rozsudku vydaným jako rozsudek pro uznání určil, že žalovaná nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 8.044.920 Kč dle notářského zápisu sepsaného dne 29. 11. 2011 JUDr. Ivanou Demutovou pod sp. zn. N 727/2011, NZ 661/2011 (dále jen Pohledávka), která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. KSPH 67 INS 11885/2014, v bodě II. výroku rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a v bodě III. výroku žalované uložil, aby do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatila státu na tam specifikovaný účet Krajského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč.

V odůvodnění rozsudku soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) na přezkumném jednání konaném dne 20. 1. 2015 (č.d. B-3) popřela žalobkyně pravost Pohledávky, neboť jejím vlastníkem není žalovaná, nýbrž společnost TROWMART LIMITED, 2) žalobkyně se žalobou (č.l. 2-3), jež mu byla doručena dne 18. 2. 2015, domáhala určení, že žalovaná nemá vůči dlužníkovi Pohledávku, 3) usnesením ze dne 20. 2. 2015 (dále jen Výzva-č.l. 8), jež bylo doručeno do datové schránky žalované dne 24. 2. 2015, žalovanou vyzval, aby se do 30 dnů od doručení Výzvy písemně ve věci vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, a zároveň ji poučil o tom, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě (KSPH 67 INS 11885/2014) soudu nesdělí jaký vážný důvod ji v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává.

Vzhledem k tomu, že žalovaná na Výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, uzavřel soud na tom, že žalovaná žalobou uplatněný nárok dle ust. § 114b odst. 5 občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ) uznává a podle ust. § 153a odst. 3 téhož zákona rozhodl rozsudkem pro uznání.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Praze podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítala, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny. Poukazujíc na usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 5/2012 ze dne 28. 2. 2013 zdůraznila, že své procesní stanovisko vyjádřila v přihlášce Pohledávky natolik konkrétně, že předpoklady pro vydání Výzvy dle ust. § 114b odst. 1 OSŘ nebyly dány. Rozvedla, že v situaci, kdy přihláška Pohledávky obsahovala náležitosti zakotvené v ust. § 174 insolvenčního zákona (dále jen IZ) včetně důvodu jejího vzniku, nemohl mít soud za to, že nárok žalobkyně (že žalovaná Pohledávku nemá) uznala (již tím, že přihlášku Pohledávky uplatnila, projevila názor, že je věřitelem Pohledávky). Proto požadovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření k odvolání akcentovala, že žalovanou zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ČR se váže toliko k popření nevykonatelné pohledávky, kdy je znám popěrný úkon insolvenčního správce a žaloba věřitele (je-li následně podána řádně a včas). V posuzovaném případě však byla Pohledávka přihlášena, přezkoumána a popřena jako vykonatelná, a byla to žalobkyně jako insolvenční správkyně, která podala žalobu na popření vykonatelné Pohledávky. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud poté, co žalovaná na Výzvu dle ust. § 114b odst. 1 OSŘ nereagovala, vydal (napadený) rozsudek pro uznání. Z těchto důvodů navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a OSŘ přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 214 odst. 2 písm. d) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům.

Podle ust. § 153a odst. 1 a 3 OSŘ uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (ust. § 114b odst. 5 OSŘ.).

Podle ust. § 114b OSŘ vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle ust. § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil (KSPH 67 INS 11885/2014) a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ust. § 99 odst. 1 a 2). K podání vyjádření předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Usnesení nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle ust. § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (ust. § 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

Z obsahu spisu se sice podává, že žalovaná na Výzvu nereagovala a ve stanovené lhůtě soudu ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom bránil, nicméně předpoklady pro vydání napadeného rozsudku pro uznání z důvodů obsažených v odvolání v daném případě vskutku nebyly dány.

Nejvyšší soud ČR ve výše zmiňovaném usnesení sen. zn. 29 ICdo 5/2012 ze dne 28. 2. 2013 vskutku posuzoval, jak tvrdila žalobkyně, zda byly splněny předpoklady pro vydání usnesení dle ust. § 114b odst. 1 OSŘ v poměrech incidenčního sporu o určení pravosti nevykonatelné pohledávky, a v tomto ohledu uzavřel na tom, že přihláškou nevykonatelné pohledávky (a obsahem žaloby na určení její pravosti) a popěrným úkonem insolvenčního správce by měla být procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle ust. § 114b odst. 1 OSŘ naplněny zásadně nebudou. Nicméně Vrchní soud v Praze je stejně jako např. (již) v usnesení sen. zn. 103 VSPH 107/2013 ze dne 2. 4. 2013 toho názoru, že se tyto judikatorní závěry prosadí i v případě incidenčního sporu o určení (důvodnost popření) vykonatelné pohledávky (o nějž jde i v této věci).

Pro řešení otázky, zda v poměrech tohoto incidenčního sporu povaha věci nebo okolnosti případu vyžadují postup podle ust. § 114b odst. 1 OSŘ, je proto rovněž významné, že přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem (ust. § 190 odst. 1 IZ), a to podle seznamu přihlášených pohledávek (ust. § 191 IZ). Současně není pochyb o tom, že i popření (vykonatelné) pohledávky je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ust. § 42 odst. 4 OSŘ, tj. jde-li o popření (jen) pravosti pohledávky, musí být z popěrného úkonu zřejmé, zda je namítáno, že pohledávka nevznikla, resp. že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela (ust. § 193 IZ), včetně uvedení důvodů, pro které má popírající insolvenční správce za to, že pohledávka není pravá. V žalobě na popření pravosti vykonatelné pohledávky může žalobce (insolvenční správce) proti popřené pohledávce (jež nebyla přiznána pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu-jak tomu bylo v tomto případě) uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel. (KSPH 67 INS 11885/2014)

Jde-li o stanovisko žalovaného věřitele k žalobě, je podstatné to, jak tvrdila žalovaná, že rovněž přihláška vykonatelné pohledávky musí odpovídat požadavkům ust. § 174 a násl. IZ. To znamená, že přihláška musí kromě obecných náležitostí podání (ust. § 42 odst. 4 OSŘ.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky; důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. (ust. § 174 odst. 4 IZ), přičemž vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou (ust. § 177 IZ).

Z insolvenčního spisu vedeného Krajským soudem v Praze pod sp. zn. KSPH 67 INS 11885/2014 přitom jednoznačně plyne, že žalovaná dne 26. 6. 2014 (č.d. P4-1) přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka Pohledávku, jejíž důvod vzniku popsala zejména tak, že na základě smlouvy o úvěru č. 1100000993 ze dne 22. 11. 2011 poskytla dlužníkovi úvěr ve výši 3.700.000,-Kč. Jelikož dlužník řádně a včas neuhradil splátky splatné dne 31. 1., 28. 2. a 31. 3. 2014 žalobkyně (celý) úvěr zesplatnila. Vykonatelnost Pohledávky žalobkyně doložila notářským zápisem ze dne 29. 11. 2011 sepsaným JUDr. Ivanou Demutovou pod sp. zn. N 727/2011, NZ 661/2011.

Popěrným úkonem žalobkyně (a obsahem žaloby na důvodnost tohoto popření) a přihláškou (vykonatelné) Pohledávky žalované byla procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle ust. § 114b odst. 1 OSŘ splněny nebyly.

Odvolací soud proto napadený rozsudek podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) OSŘ zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 22. prosince 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná