102 VSPH 541/2016-43
42 ICm 576/2016 102 VSPH 541/2016-43 (KSCB 26 INS 14930/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové v právní věci žalobkyně: Kancelář správců, v. o. s., IČO: 04204867, sídlem Čechyňská 419/14a, Brno, insolvenční správkyně dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , zast. advokátem Mgr. Jaroslavem Nekudou, sídlem Drůbeží trh 89/1, Ivančice, proti žalované: KRESSIDA, s. r. o., IČO: 27088855, sídlem U Továren 25/260, Praha 10, zast. advokátem JUDr. Romanem Kudrličkou, sídlem Husova 1847/5, České Budějovice, o popření pravosti vykonatelné pohledávky, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 42 ICm 576/2016-25 ze dne 17. května 2016,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 42 ICm 576/2016-25 ze dne 17. května 2016 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 313.532,40 Kč (dále též jen Pohledávka) z titulu vykonatelného platebního rozkazu Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. EPR 274595/2013-4 ze dne 8. 10. 2013 (dále jen Platební rozkaz), již přihlásila do insolvenčního řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. isir.justi ce.cz

42 ICm 576/2016 (KSCB 26 INS 14930/2015)

KSCB 26 INS 14930/2015, a současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,

Ve skutkové rovině vyšel soud prvního stupně zejména z toho, že: 1) dne 8. 10. 2013 vydal Krajský soud v Českých Budějovicích Platební rozkaz, jímž dlužníkovi uložil, aby do 15 dnů ode dne jeho doručení žalované zaplatil 278.850,-Kč s tam specifikovaným zákonným úrokem z prodlení a 34.682,40 Kč na náhradu nákladů řízení; Platební rozkaz nabyl právní moci dne 26. 10. 2013, 2) dne 21. 12. 2015 (č. d. P10-1) přihlásila žalovaná do insolvenčního řízení dlužníka na základě Platebního rozkazu mimo jiné vykonatelnou Pohledávku ve výši 313.532,40 Kč sestávající z jistiny ve výši 278.850,-Kč a náhrady nákladů (nalézacího) řízení ve výši 34.682,40 Kč, 3) na přezkumném jednání konaném dne 21. 1. 2016 (č. d. B-6) popřela žalobkyně pravost Pohledávky z důvodu, že žalovaná nedoložila titul (důvod vzniku) Pohledávky, 4) výzvou z téhož dne doručenou dne 20. 1. 2016 vyzvala žalobkyně žalovanou k odstranění vad přihlášky Pohledávky, konkrétně k doložení smlouvy, na níž se Pohledávka zakládá; žádnou takovou smlouvu žalovaná nedoložila.

V rovině právního posouzení věci soud v první řadě konstatoval, že pokud je v insolvenčním řízení přihlášena vykonatelná pohledávka, a titul, jímž byla přiznána je dostatečně, určitě a nezaměnitelně označen orgánem, který jej vydal, číslem jednacím a datem vydání rozhodnutí, pak taková přihláška vyhovuje ust. § 174 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) ve spojení s ust. § 21 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 311/2007 Sb. Při opačném výkladu by žaloba musela být zamítnuta pro předčasnost, neboť neúplná přihláška, jež nevyhovuje parametrům ust. § 174 odst. 2 IZ, není způsobilá k řádnému přezkumu a měla být předložena insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží.

Soud proto žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust § 202 odst. 1 věty první IZ, podle něhož nelze procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení proti žalující insolvenční správkyni přiznat.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podala žalobkyně včasné odvolání, v němž-poukazujíc např. na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 1 VSPH 94/2008 ze dne 15. 7. 2008 uveřejněné pod č. 13/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 13/2009)-namítala, že stav, kdy soud prvního stupně žalobu zamítne pouze na základě doloženého vykonatelného titulu, kterým byla přiznána pohledávka přihlášena do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka nemůže obstát. Proto požadovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a vůči žalované jí přizná právo na náhradu nákladů řízení.

42 ICm 576/2016 (KSCB 26 INS 14930/2015)

Žalovaná ve vyjádření k odvolání mimo jiné uvedla, že přihláška Pohledávky obsahovala veškeré náležitosti, jako příloha k ní byly připojeny listiny, jichž se dovolává (Platební rozkaz), a že v průběhu řízení předložila k důkazu i žalobní návrh (návrh na vydání Platebního rozkazu) ze dne 23. 9. 2013, z něhož vyplývá, že právní vztah mezi ní a dlužníkem byl založen ústní smlouvou o dílo ze dne 15. 5. 2012. Proto požadovala, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále též jen o.s.ř.) přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející a aniž by v souladu s ust. § 214 odst. 3 téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud v první řadě konstatuje, že důvod, pro který žalobkyně Pohledávku popřela, totiž že žalovaná nedoložila titul přihlášené Pohledávky, neobstojí v situaci, kdy bylo prokázáno, že žalovaná k přihlášce vykonatelné Pohledávky připojila Platební rozkaz, jak jí ukládá ust. § 177 IZ. Bylo-li snad důvodem popření to, že žalovaná v přihlášce nevylíčila důvod vzniku Pohledávky (skutečnosti, na nichž se Pohledávka zakládá), je odvolací soud toho názoru, že je-li titulem vykonatelné pohledávky rozhodnutí, které se podle zákona vydává bez dokazování a odůvodnění (jak tomu bylo v tomto případě), bylo možno důvod vzniku Pohledávky doložit též návrhem na vydání Platebního rozkazu (elektronického platebního rozkazu), z něhož se podávají skutečnosti, z nichž uplatněné právo na zaplacení peněžité částky vyplývá, což žalovaná podáním ze dne 24. 3. 2016 (č. l. 11-12) vskutku učinila. Poukaz žalobkyně na R 13/2009, podle něhož nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu ust. § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle ust. § 192 a násl. tohoto zákona ji popře, je v těchto souvislostech nepřípadný právě proto, že žalovaná, a opakovaně to budiž zdůrazněno, kopii soudního rozhodnutí (Platebního rozkazu), jímž dokládala existenci Pohledávky, doložila.

Nadto je třeba zdůraznit, že v situaci, kdy není (nebylo) sporu o tom, že Pohledávka opírající se o Platební rozkaz je vykonatelná, mohla žalobkyně dle ust. § 199 odst. 2 IZ uplatnit jako důvod popření její pravosti jen skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání Platebního rozkazu, a že důvodem popření nemůže (nemohlo) být jiné právní posouzení věci (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 7/2013 uveřejněný pod číslem 106/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což žalobkyně neučinila.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání je nedůvodné, postupoval proto podle ust. § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

42 ICm 576/2016 (KSCB 26 INS 14930/2015)

Výrok o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. a stejně jako v řízení před soudem prvního stupně ust. § 202 odst. 1 věty první IZ.

P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Proti bodu II. výroku tohoto rozsudku není dovolání přípustné.

V Praze dne 16. září 2016

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela