102 VSPH 506/2015-36
198 ICm 3152/2014 102 VSPH 506/2015-36 (MSPH 98 INS 36628/2013)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně: Montebello Invest, s.r.o. sídlem Mečová 358/8, Brno, IČ:24799378, proti žalovaným: 1) Metropolitní spořitelní družstvo, v likvidaci, sídlem Balbínova 404/22, Praha 2, IČ: 25571150, a 2) JUDr. Kateřina Martínková, sídlem Sokolská tř. 22, Ostrava, insolvenční správkyně dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo, v likvidaci, o určení neexistence úvěrové smlouvy, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3152/2014-22 ze dne 14.dubna 2015,

t a k t o:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3152/2014-22 ze dne 14.dubna 2015 se potvrzuje.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně předeslal, že žalobkyni, jež se žalobou domáhá určení neexistence úvěrové smlouvy (šlo o úvěrovou smlouvu č. 507813035 ze dne 10. 9. 2012, na jejímž základě jí měl žalovaný 1) poskytnut úvěr do výše 64.000.000,-Kč-poznámka odvolacího soudu), doručil formulář Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen Prohlášení). Rozvedl, že v rozporu s pokyny obsaženými v Prohlášení však žalobkyně toliko v obecné rovině uvedla, že nemá žádný majetek ani jiný způsob, jak opatřit prostředky na zaplacení, a žádost o osvobození od soudních poplatků nedoložila žádnými doklady, z nichž by se soud mohl soud seznámit s její finanční situací. Jelikož za těchto okolností nemohl (nebyl schopen) posoudit, zda jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, rozhodl soud, jak výše uvedeno.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vyjádřila přesvědčení, že její majetkové poměry odůvodňují žádost o osvobození od soudních poplatků. Okolnost, že nepředložila dokumenty , vysvětlila tím, že se jejímu současnému vedení zatím nepodařilo zrekonstruovat veškerou její účetní a smluvní dokumentaci. Rozvedla, že většina jejího majetku je zatížena zástavními právy třetích osob, o jejichž platnost vede řadu soudních sporů, a proto není možné tento majetek až do pravomocného rozhodnutí soudu zpeněžit za účelem úhrady soudního poplatku. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jí osvobození od soudních poplatků přizná.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ), a aniž nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud v první řadě předesílá, že nepřehlédl, že v průběhu (MSPH 98 INS 36628/2013) odvolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10.9.2015 (č.d.B-29) dosavadní insolvenční správce Ing. Mgr. Ivo Hala odvolán z funkce správce a novou insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková. Jelikož (toto) usnesení o změně v osobě správce se stalo vykonatelným bez ohledu na to, že nenabylo právní moci (viz ust. § 171 odst. 2 OSŘ), odvolací soud jako s žalovanou 2) dále jednal s posledně jmenovanou.

Podle ust. § 138 odst. 1 OSŘ může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z této úpravy plyne, že účastníkovi lze přiznat osvobození od soudních poplatků jen tehdy, odůvodňují-li to jeho majetkové poměry, a současně nejde-li z jeho strany o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Osvobození od soudních poplatků podle výše citovaného ustanovení lze přiznat i právnické osobě-podnikateli (srovnej např. usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 539/98 ze dne 31.8.1998 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1999). Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly.

Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se musí promítnout do závěru, zda je tento s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatek. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen přiznat mu tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků.

Současně však platí, že účastník je povinen prokázat soudu věrohodným způsobem své poměry, které jsou pro posouzení předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků rozhodné, a to, jde-li o právnickou osobu (jako v tomto případě) vyplněním příslušného formulářového prohlášení o jejích majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Pokud by Prohlášení v určené lhůtě soudu nepředložil či je vyplnil neúplně nebo by bylo zřejmé, že předložené Prohlášení (konfrontováno s dalšími zjištěními soudu) zjevně neposkytuje věrný obraz skutečné osobní situace žadatele, je namístě závěr o neosvědčení předpokladů pro (MSPH 98 INS 36628/2013) osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 OSŘ.

Jinými slovy, při zkoumání předpokladů pro osvobození od soudních poplatků účastníka "zatěžuje" jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. To znamená, že pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.

V daném případě sice žalobkyně dne 1.4.2015 předložila Prohlášení (č.l. 18-21), nicméně je nevyplnila řádným a úplným způsobem, když vyjma svého označení vskutku uvedla jen to, že nevlastní žádný nezastavený majetek, který je natolik likvidní, aby jeho zpeněžením společnost získala prostředky na úhradu předmětného soudního poplatku, a společnost v dané chvíli nemá jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení. V situaci, kdy žalobkyně nepředložila žádné konkrétní údaje, které by poskytovaly věrný (ucelený) obraz o jejích majetkových poměrech tak, aby soud mohl kvalifikovaně posoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, není možno, a opakovaně to budiž zdůrazněno, posoudit důsledky, které pro její poměry má požadavek na zaplacení soudního poplatku za žalobu, a již z tohoto důvodu její žádosti o osvobození od placení soudních poplatků vyhovět nelze.

Za tohoto stavu věci nejsou osvědčeny předpoklady pro osvobození žalobkyně od soudních poplatků dle ust. § 138 OSŘ.

Odvolací soud proto podle ust. § 219 OSŘ napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 3. listopadu 2015 Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Veronika Ptáčková