102 VSPH 461/2017-158
69 ICm 3046/2014 102 VSPH 461/2017-158 (KSUL 69 INS 9212/2014)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců JUDr. Jiřího Karety a JUDr. Petra Vaňouse ve věci žalobkyně Zuzany anonymizovano , anonymizovano , bytem Křivoklát 5, proti žalovanému Tomko a partneři, v.o.s., sídlem Jungmannova 2492, Žatec, IČO 01696262, insolvenčnímu správci dlužníků Martina anonymizovano , anonymizovano a Stanislavy Chaloupkové, nar. 9.12.1978, obou bytem Perucká 60, Veltěže, zast. Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem, sídlem Karlovo nám. 24, Praha 1, o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 69 ICm 3046/2014-153 ze dne 31. května 2017,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 69 ICm 3046/2014-153 ze dne 31. května 2017 se mění tak, že se žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznává.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením přiznal žalobkyni v řízení o žalobě, jíž se domáhá proti žalovanému vyloučení v žalobě uvedených nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníků, osvobození od soudních poplatků od ve výši 50 %.

Ve skutkové rovině vyšel soud při rozhodování z toho, že: -rozsudkem č. j. 69 ICm 3046/2014-105 ze dne 2. prosince 2016 žalobu zamítl (bod I. výroku) a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení úspěšnému žalovanému (bod II. výroku), -tento rozsudek napadla žalobkyně včasným odvoláním, v němž uvedla, že kupní smlouva, na základě níž měli dlužníci v žalobě uvedené nemovitosti nabýt do svého vlastnictví, je neplatná, a navrhovala z tohoto důvodu změnu rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno; zároveň žalobkyně uvedla, že musela v důsledku svých finančních potíží podat insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, a požádala o zproštění všech dosavadních a budoucích nákladů , -výzvou ze dne 31.1.2017 byla vyzvána, nechť vyplní přiložené prohlášení o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků (dále jen Prohlášení), -žalobkyně dne 16.3.2017 soudu doručila vyplněné Prohlášení, -usnesením č.j. 69 ICm 3046/2014-141 ze dne 30.3.2017 soud žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v 50% výši, usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 69 ICm 3046/2014-146 ze dne 12.5.2017 bylo toto usnesení pro nepřezkoumatelnost zrušeno, isir.justi ce.cz (KSUL 69 INS 9212/2014)

-z insolvenčního rejstříku soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně podala dne 18.11.2016 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, tímto dnem bylo ve věci žalobkyně zahájeno insolvenční řízení, usnesením Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 69 INS 26292/2016-A-12 ze dne 16.1.2017 byl zjištěn úpadek žalobkyně a povoleno oddlužení a dosud nebylo rozhodnuto o způsobu oddlužení, -ze žalobkyní předloženého mzdového výměru soud zjistil, že pobírá mzdu necelých 22.000,-Kč, přičemž zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy zhruba ve výši 11.000,-Kč.

Z uvedeného soud dovodil, že návrh žalobkyně na úplné osvobození od soudních poplatků je důvodný pouze částečně. Vyšel z toho, že žalobkyně se v současné době nachází v nepříznivé majetkové situaci, neboť byl zjištěn její úpadek a prozatím nebylo rozhodnuto, jaký její majetek bude použit k uspokojení jejích věřitelů. S poukazem na to, že žalobkyně pobírá pravidelnou mzdu, dospěl k závěru, že s přihlédnutím k výši srážek ze mzdy by měla alespoň částečně splnit svou poplatkovou povinnost. Vypočetl, že pokud by vycházel z předběžného výpočtu splátek žalobkyně dle předpokládaného splátkového kalendáře, měla by žalobkyni zůstat z její mzdy k dispozici částka ve výši přibližně 9.000,-Kč. S ohledem na výši příjmů žalobkyně a též s přihlédnutím k výši soudního poplatku ji proto osvobodil od povinnosti platit soudní poplatek z 50%.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v ústí nad Labem podala žalobkyně včasné odvolání, a navrhovala, aby je odvolací soud změnil tak, že jí přizná osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu, neboť je v insolvenci a z nezabavitelné částky sotva pokryje náklady na bydlení a stravu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a 212a o.s.ř., a aniž nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že: -žalobkyně podala dne 17.9.2014 u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu, jíž se domáhá proti žalovanému vyloučení v žalobě uvedených nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníků, -rozsudkem č. j. 69 ICm 3046/2014-105 ze dne 2.12.2016 soud žalobu zamítl (bod I. výroku) a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení úspěšnému žalovanému (bod II. výroku), -tento rozsudek napadla žalobkyně odvoláním doručeným soudu dne 19.1.2017 a současně požádala o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání, -dne 31.1.2017 byla soudem vyzvána, nechť ve lhůtě 15 dní vyplní přiložené Prohlášení, sdělí, jaká vozidla a nemovitosti vlastní, a současně jí byl zaslán formulář Prohlášení, -dne 16.3.2017 doručila žalobkyně soudu prvního stupně vyplněné Prohlášení, v němž uvedla toliko to, že má příjem z pracovního poměru u firmy Ahamed Czech Republic, s.r.o., neuvedla, že by měla jakýkoliv majetek, neuvedla žádné své konkrétní dluhy, uvedla pouze, že je v insolvenci a že její měsíční náklady představuje nájem 5.571,-Kč, náklady na elektřinu cca 3.000,-Kč, vývoz odpadu 400,-Kč a na vodu 300,-Kč. (KSUL 69 INS 9212/2014)

Z insolvenčního spisu vedeného Krajským soudem v Praze ve věci žalobkyně jako dlužnice pod sp.zn. KSPH 69 INS 26292/2016 odvolací soud zjistil následující : -insolvenčním návrhem žalobkyně spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným Krajskému soudu v Praze dne 11.1.2017 (postoupeným místně nepříslušným Městským soudem v Praze, jemuž věc napadla dne 18.11.2016) bylo zahájeno insolvenční řízení, -usnesením č.j. KSPH 69 INS 26292/2016-A-12 ze dne 16.1.2017 soud zjistil její úpadek a současně povolil řešení úpadku oddlužením, -usnesením č.j. KSPH 69 INS 26292/2016-B-13 ze dne 27.6.2017 soud schválil její oddlužení splátkovým kalendářem, dle něhož má žalobkyně hradit měsíčně částku, která svým rozsahem odpovídá částce, kterou mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, přičemž první splátku nezajištěným věřitelům měla zaplatit do 25.8.2017 a další nejpozději k 25. dni kalendářního měsíce z příjmů, jež získá po schválení oddlužení, -dle zprávy insolvenčního správce z 10.3.2017 (č.d. B-3) je žalobkyni vyplácena zaměstnavatelem Ahamed Czech Republic, s.r.o., měsíční čistá mzda 15.578,-Kč, měsíční srážka pro účely oddlužení činí 6.002,-Kč (dále je pro účely oddlužení poskytován dar od Ladislava Dlouhého ve výši 900,-Kč měsíčně), bydlí v podnájmu a dle jí podaného odvolání její měsíční náklady jsou následující: nájem 5.571,-Kč, náklady na elektřinu cca 2.000,-Kč, vývoz odpadu 772,-Kč, telefon 500,-Kč-tj. aktuálně cca 8.843,-Kč; z čistého příjmu žalobkyni zbyde měsíčně 9.156,-Kč, -insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty soupisem ze dne 10.3.2017 (č.d. B-3) tento majetek žalobkyně: osobní automobil OPEL Corsa s odhadní cenou 150.000,-Kč, zůstatek na stavebním spoření 15.306,24 Kč a na penzijním připojištění 13.775,12 Kč, vymožené plnění exekuce 29.081,36 Kč a nemovitosti v k.ú. Veltěže tvořící předmět zajištění jedné z pohledávek s odhadní cenou 500,-Kč, přičemž žádnou z těchto věcí neuvedla žalobkyně v Prohlášení.

Podle ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z této úpravy plyne, že účastníkovi lze přiznat osvobození od soudních poplatků jen tehdy, odůvodňují-li to jeho majetkové poměry, a současně nejde-li z jeho strany o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného (KSUL 69 INS 9212/2014) soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). Individuální osvobození od soudních poplatků je procesní institut, jehož účelem je zejména ochrana účastníka, který se nachází v tíživých poměrech, před nepřiměřeně tvrdým dopadem zákona o soudních poplatcích. Z uvedených východisek se pak při rozhodování o osvobození od soudních poplatků přihlíží nejen k celkovým majetkovým a sociálním poměrům žadatele, ale též k charakteru uplatněného nároku žalobou i k výši soudního poplatku.

Za závažné majetkové a sociální poměry je třeba považovat takové důvody, z nichž lze usuzovat, že žadatel pro nepříznivý zdravotní stav, či invaliditu, event. vysoký věk není schopen si zajistit výdělkové možnosti a že v důsledku toho jen obtížně získává prostředky na živobytí, jež u něj vyvolávají stav nouze, jež se promítá i do jeho celkových majetkových poměrů.

Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se musí promítnout do závěru, zda je tento s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatek. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen přiznat mu tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků.

Současně však platí, že účastník je povinen prokázat soudu věrohodným způsobem své poměry, které jsou pro posouzení předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků rozhodné, a to, jde-li o právnickou osobu (jako v tomto případě) vyplněním příslušného formulářového prohlášení o jejích majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Pokud by Prohlášení v určené lhůtě soudu nepředložil či je vyplnil neúplně nebo by bylo zřejmé, že předložené Prohlášení (konfrontováno s dalšími zjištěními soudu) zjevně neposkytuje věrný obraz skutečné osobní situace žadatele, je namístě závěr o neosvědčení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 o.s.ř.

Jinými slovy, při zkoumání předpokladů pro osvobození od soudních poplatků účastníka "zatěžuje" jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. To znamená, že pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.

V daném případě žalobkyně sice vyplněné Prohlášení soudu prvního stupně doručila, nevyplnila ho však řádně a úplně, takže zjevně neposkytuje věrný obraz její skutečné osobní situace; neuvedla v něm totiž svůj majetek, jejž insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení vedeného na její majetek pod sp.zn. KSPH 69 INS 26292/2016, a to konkrétně osobní automobil OPEL Corsa, zůstatky na stavebním spoření a penzijním připojištění, vymožené plnění exekuce 29.081,36 Kč a nemovitost-pozemek parc. č. st. 285/6 o výměře 19 m2 v k.ú. Veltěže. Žalobkyně tak zatajila soudu prvního stupně svůj majetek, a jelikož jí bylo-po vydání napadeného usnesení-schváleno oddlužení plněním splátkového (KSUL 69 INS 9212/2014) kalendáře, tak-s výjimkou pozemku zajišťujícího pohledávku jednoho z věřitelů-má ke zbývajícímu majetku, jenž se v rámci oddlužení zpeněžovat nebude, dispoziční oprávnění.

Na základě výše uvedeného je tak dle názoru odvolacího soudu zřejmé, že na žalobkyni nelze pohlížet jako na osobu, u níž majetkové a sociální poměry jsou zvlášť závažné a odůvodňují přiznání požadovaného osvobození, neboť okolnosti, že má četné závazky, jež není schopna svým věřitelům plnit, za současné existence majetku, jejž soudu zatajila a jehož se schválené oddlužení nedotkne, kritéria plného osvobození od placení soudních poplatků nenaplňují a nelze z nich dovozovat stav nouze (odvolací soud přihlédl i k marginální výši soudního poplatku za podané odvolání, jenž činí podle položky 22 ve spojení s položkou 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2.000,-Kč). Sama skutečnost, že při vyplnění Prohlášení žalobkyně zatajila svůj majetek, pak nasvědčuje tomu, že přiznání dobrodiní osvobození od soudního poplatku jí nepřísluší.

Za tohoto stavu věci dospěl odvolací soud k závěru, že nejsou osvědčeny předpoklady pro osvobození žalobkyně od soudních poplatků dle ust. § 138 o.s.ř., a proto dle ust. § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 15. prosince 2017

Mgr. Martin L i š k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná