102 VSPH 459/2014-65
70 ICm 408/2014 102 VSPH 459/2014-65 (KSPH 40 INS 4566/2012)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Karmelitská 381/15, Praha 1, proti žalovanému Ing. Františku Červenkovi, sídlem Krásného 8, Praha 6, insolvenčnímu správci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 70 ICm 408/2014-22 ze dne 11. března 2014,

t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 70 ICm 408/2014-22 ze dne 11. března 2014 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl pro opožděnost žalobu, jíž se Eva anonymizovano (dále jen žalobkyně) domáhala vyloučení osobních automobilů tovární značky Mercedes Benz S 320 CDI 221, RZ 2AI 9193 a Mercedes Benz ML 350 4-MATIC 167, RZ 2AB 4927 (dále jen Vozidla) z majetkové podstaty dlužníka Jana anonymizovano (dále jen dlužník), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení vyšel soud v rovině skutkové zejména z toho, že: -žalovaný coby insolvenční správce zapsal Vozidla do soupisu majetkové podstaty dlužníka (č.d. B-12) s odůvodněním, že ke dni prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebylo vypořádáno společné jmění manželů (dlužníka a žalobkyně) z důvodu uvedeného v ust. § 274 insolvenčního zákona (dále jen IZ); -podáním ze dne 15. 4. 2013 (dále jen Výzva) žalovaný vyrozuměl žalobkyni o zápisu Vozidel do podstaty a zároveň ji poučil o možnosti podat proti němu žalobu na jejich vyloučení z majetkové podstaty ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení Výzvy, o místě podání žaloby i o následcích zmeškání lhůty k podání žaloby (č.d. B-13); -žalobkyně doručila podání ze dne 2. 5. 2013 označené jako Žaloba o vyloučení majetku ze soupisu (č.l. 10) toliko žalovanému insolvenčnímu správci, nikoli insolvenčnímu soudu; -žaloba ze dne 6. 2. 2014, jíž se žalobkyně domáhá vyloučení Vozidel z majetkové podstaty dlužníka (č.l. 1), byla insolvenčnímu soudu doručena až dne 7. 2. 2014.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvého stupně dovodil, že isir.justi ce.cz (KSPH 40 INS 4566/2012)

žaloba byla podána opožděně, proto jí dle ust. § 160 odst. 4 IZ pro opožděnost odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž zejména namítala, že: -nebyla žalovaným řádně vyrozuměna o zapsání Vozidel do soupisu majetkové podstaty dlužníka ani o možnosti podat vylučovací žalobu, neboť jí Výzva nebyla doručena; -soud neprovedl důkaz o doručení Výzvy a v této se (jen) spokojil otázce s tvrzením žalovaného; -žalobu ze dne 2. 5. 2013 zaslala žalovanému a očekávala, že ji on zašle insolvenčnímu soudu; -Vozidla jsou v jejím výlučném vlastnictví a žalovaný před jejich zápisem do majetkové podstaty dlužníka nepodal odpůrčí žalobu, proto je zapsal neoprávněně.

Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že o zapsání Vozidel do majetkové podstaty vyrozuměl kromě žalobkyně též Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, neboť Vozidla byla zajištěna v trestním řízení vedeném proti dlužníku, přičemž ani jeden z uvedených subjektů v zákonné lhůtě žalobu na vyloučení Vozidel nepodal. Proto navrhl, aby odvolací soud odvolání jako nedůvodné zamítl.

Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal usnesení soudu prvého stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. e) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Dle ust. § 225 odst. 1 IZ se osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle odst. 2 téhož ustanovení musí být žaloba podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odst. 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Z ustanovení § 225 odst. 3 IZ pak vyplývá, že nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

Dle ust. § 160 odst. 1 IZ se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu, přičemž tento návrh má povahu žaloby. Dle odst. 4 věty první téhož ustanovení insolvenční soud odmítne žalobu podanou podle odst. 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna. (KSPH 40 INS 4566/2012)

Dle ust. § 13a vyhlášky č. 311/2007 Sb., jednací řád pro insolvenční řízení a k provedení IZ (dále jen Vyhláška), písemné vyrozumění o zahrnutí věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty do soupisu majetkové podstaty obsahuje: a) označení insolvenčního soudu včetně spisové značky, pod kterou je insolvenční řízení vedeno, b) označení dlužníka a označení osoby, které je vyrozumění určeno, c) údaje umožňující identifikaci věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty zahrnuté do soupisu majetkové podstaty, d) odůvodnění zahrnutí věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty do soupisu majetkové podstaty, e) datum a podpis insolvenčního správce. Vyrozumění dále obsahuje poučení o možnosti podat vylučovací žalobu s uvedením lhůty k jejímu podání a o následcích zmeškání této lhůty.

V daném případě odvolací soud z obsahu insolvenčního spisu ověřil, že žalovaný coby insolvenční správce dlužníka ve Výzvě adresované (řádně označené) žalované označil insolvenční řízení, insolvenční soud, osobu dlužníka a uvedl, že dne 12. 4. 2013 zapsal do soupisu majetkové podstaty dlužníka obě Vozidla, jež rovněž řádně identifikoval (tovární značkou, typem, RZ a VIN). Zapsání Vozidel do soupisu odůvodnil konkrétními skutkovými okolnostmi naplňujícími důvod dle ust. § 274 IZ a připojil poučení dle ust. § 225 IZ o možnosti podat vylučovací žalobu proti insolvenčnímu správci, o tom, v jaké lhůtě musí být podána, že je třeba ji podat u insolvenčního soudu, že lhůta je zachována pouze tehdy, dojde-li žaloba v určené lhůtě insolvenčnímu soudu, i o tom, jaké jsou (budou) následky zmeškání lhůty k podání žaloby; Výzvu závěrem datoval a podepsal. Z připojené poštovní dodejky se pak podává, že Výzva byla žalobkyni doručena prostřednictvím doručujícího orgánu (pošty) dne 18. 4. 2013, kdy ji převzala a převzetí potvrdila podpisem. Dne 7. 2. 2014 byla insolvenčnímu soudu prostřednictvím pošty doručena žaloba v předmětné věci.

Z přílohy k žalobě nazvané Žaloba o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty ze dne 2. 5. 2013 se podává, že toto podání bylo sice adresováno insolvenčnímu soudu, avšak prostřednictvím žalovaného; doklad o jeho doručení soudu žalobkyně nepředložila (v odvolání naopak uvedla, že ji nepřekvapuje, že žalovaný žalobu na soud neposlal).

Z takto popsaného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný zaslal žalobkyni Výzvu, jež obsahuje veškeré Vyhláškou požadované náležitosti, a že žalobkyně tuto Výzvu osobně převzala dne 18. 4. 2013. Lhůta k podání žaloby na vyloučení Vozidel z majetkové podstaty dlužníka v délce 30 dnů jí tak počala běžet následujícího dne po převzetí Výzvy, tj. 19. 4. 2013 a skončila v pondělí 20. 5. 2013 (poslední den lhůty připadl na sobotu 18. 5. 2013). Byla-li tedy žaloba doručena insolvenčnímu soudu až dne 7. 2. 2014, byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a soud prvého stupně nepochybil, pokud jí dle ust. § 160 odst. 4 IZ jako opožděnou odmítl.

K odvolacím námitkám považoval odvolací soud v prvé řadě za potřebné uvést, že ust. § 225 odst. 2 IZ výslovně určuje, že žaloba na vyloučení majetku z majetkové podstaty musí nejpozději posledního dne lhůty dojít insolvenčnímu soudu; nestačí ji tedy podat ani u insolvenčního správce (jemuž zákon neukládá povinnost doručit ji insolvenčnímu soudu, jak naznačovala žalobkyně), ani jinému než (KSPH 40 INS 4566/2012) insolvenčnímu soudu. Nestane-li se tak, je třeba později podanou žalobu odmítnout pro opožděnost.

Neobstojí přitom ani ta námitka žalobkyně, že jí Výzva nebyla řádně doručena; její převzetí dne 18. 4. 2013 totiž potvrdila podpisem na poštovní dodejce.

A konečně námitky spočívající v tom, že Vozidla jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně a žalovaný před jejich zápisem do majetkové podstaty dlužníka nepodal odpůrčí žalobu, a proto je zapsal neoprávněně, měly své místo právě ve sporu o vyloučení vozidel z majetkové podstaty; na závěr o včasnosti, resp. opožděnosti žaloby však nemohou mít žádný vliv.

Na základě těchto zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není důvodné, postupoval dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný v něm byl sice úspěšný, žádné náklady mu však dle obsahu spisu nevznikly.

P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

Proti bodu II. výroku tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 26. září 2016

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná