102 VSPH 407/2015-79
198 ICm 3551/2014 102 VSPH 407/2015-79 (MSPH 98 INS 36628/2013)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci žalobkyně ENERGOSUN, a.s., IČ: 28386477, sídlem Přístavní 483/27, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Mgr. Ing. Ivo Halovi, sídlem Italská 1583/24, Praha 2, insolvenčnímu správci dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, IČ: 25571150, zast. advokátem Mgr. Ing. Josefem Davidem, sídlem Zlatnická 1582/10, Praha 1, o vyloučení směnky ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3551/2014-59 ze dne 25. března 2015,

t a k t o:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3551/2014-59 ze dne 25. března 2015 se mění tak, že se žaloba neodmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl žalobu, jíž se ENERGOSUN, a.s. (dále jen žalobkyně) domáhala vyloučení tam specifikované směnky (dále jen Směnka) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (bod I. výroku), a současně rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci usnesení uhradit žalovanému na náhradu nákladů řízení (právního zastoupení) 6.800,-Kč k rukám jeho zástupce (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) usnesením ze dne 20. 2. 2015 (dále jen První výzva) vyzval žalobkyni k doplnění žaloby, neboť nebyla řádně podepsána dle obchodního rejstříku a nebylo tedy zřejmé, která konkrétní osoba žalobu za žalobkyni podává, 2) žalobkyně reagovala na První výzvu podáním ze dne 25. 2. 2015 tak, že sice zaslala podepsanou žalobu, avšak z nečitelného podpisu nebylo zřejmé, která konkrétní osoba ji podepsala, 3) usnesením ze dne 27. 2. 2015 (dále jen Druhá výzva) proto žalobkyni opětovně vyzval k doplnění žaloby, s tím, že mu žalobu musí zaslat znovu, musí v ní uvést, která konkrétní osoba žalobu za žalobkyni podává, že tato osoba má oprávnění žalobu za žalobkyni podat, a k těmto údajům musí připojit podpis, 4) žalobkyně reagovala na Druhou výzvu podáním ze dne 6. 3. 2015 tak, že znovu zaslala žalobu, která byla podepsána nečitelným podpisem s tím, že jí podepsal Vít Zaorálek, prokurista.

Cituje ust. § 21 odst. 1 a 5, a § 79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále (MSPH 98 INS 36628/2013) jen OSŘ) a ust. § 160 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona, a poukazuje na to, že dle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že Vítu Zaorálkovi (dále jen Prokurista) byla udělena prokura opravňující jej ke zcizování a zatěžování všech nemovitých věcí, které náleží k obchodnímu závodu společnosti, přičemž se prokurista podepisuje tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis a údaj o tom, že zastupuje společnost jako prokurista, dospěl soud k závěru, že Prokurista není osobou oprávněnou podat žalobu za žalobkyni nehledě na to, že nebyl označen, jak předepisuje ust. § 79 odst. 1 OSŘ. Proto rozhodl, jak výše uvedeno.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž nesouhlasila se závěrem soudu, že Prokurista nebyl oprávněn podat jejím jménem žalobu. V tomto směru konstatovala, že Prokuristovi byla udělena tzv. rozšířená prokura, což znamená, že může činit právní jednání, k nimž dochází při provozu obchodního závodu, a to i ty, pro které se jinak vyžaduje zvláštní plná moc, a rovněž i zcizovat nebo zatěžovat nemovitosti. Akcentovala, že prokura zahrnuje nejen oprávnění zastupovat podnikatele v hmotněprávních záležitostech, nýbrž ho opravňuje zastupovat též v občanském soudním řízení, může-li podle udělené prokury jednat samostatně, co je i případ Prokuristy.

Žalobkyně-v situaci, kdy Prokurista žalobu podepsal tak, že k firmě společnosti připojil svůj podpis a údaj o tom, že se jedná o prokuru-nesouhlasila ani s tím, že Prokurista nebyl řádně označen. Zejména z těchto důvodů požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a OSŘ přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) OSŘ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

V posuzované věci je napadené usnesení postaveno v především na tom, že Prokurista není (nebyl) oprávněn jednat za žalobkyni před soudem, tedy nebyl oprávněn za ní (ani) podat žalobu. Tento závěr však v této věci učinit nelze.

Podle ust. § 21 odst. 1 OSŘ jedná za právnickou osobu a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo c) vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

Z této úpravy je zřejmé, že za právnickou osobu před soudem jedná (je oprávněn jednat) i její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. I když prokura představuje-z pohledu hmotného práva-zvláštní druh plné moci, který prokuristu zmocňuje ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, je prokurista, a potud je třeba dát žalobkyni zapravdu, oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem ve stejném rozsahu jako osoby uvedené v ust. § 21 odst. 1 písm. a) až c) OSŘ. Jinými slovy, v občanském soudním řízení (MSPH 98 INS 36628/2013) může právnickou osobu prokurista, který je oprávněn jednat samostatně, zastupovat v totožném rozsahu jako statutární orgán této právnické osoby.

To neplatí v případě, že prokurista nemůže jednat za právnickou osobu samostatně (např. pokud právnická osoba udělila prokuru více osobám s tím, že k jejímu zastupování je třeba souhlasu všech prokuristů nebo alespoň dvou z nich). O takový případ se však zde nejedná, neboť z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně je zřejmé, že Prokurista je jediným prokuristou a je oprávněn za žalobkyni jednat samostatně.

Žalobkyni lze přisvědčit i v tom, že Prokurista v souladu s ust. § 455 občanského zákoníku k její firmě připojil svůj podpis a údaj označující prokuru (č.l. 58). Dlužno dodat, že ustanovení o podepisování prokuristy má instruktivní povahu, porušení pravidla nemůže vést ke zmaření zastoupení, plyne-li již z okolností, že je právně jednáno v zastoupení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) OSŘ ve spojení s ust. § 167 odst. téhož zákona změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Nad rámec výše uvedeného považoval odvolací soud za vhodné dodat, že návrhu žalobkyně ze dne 13.5.2015 (č.l. 71-72), aby dle ust. § 107a OSŘ vstoupila na její místo do řízení AB-CREDIT, a.s., jež na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.3.2015 (dále jen Postupní smlouva) uzavřené s žalovaným nabyla Směnku, nebylo lze vyhovět již proto, že Postupní smlouva (v situaci, kdy žalobkyně netvrdí, že by jí svědčilo právo ke Směnce a kdy to nebyla ona, kdo postoupil Směnku na AB-CREDIT, a.s.) není způsobilá mít za následek převod práva, o nějž jde v tomto řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 22. července 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná