102 VSPH 384/2015-46
156 ICm 639/2015 102 VSPH 384/2015-46 (KSPL 56 INS 23414/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci žalobkyně Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Psinice 8, pošta Libáň, zast. Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem Náměstí Svobody 36, Libáň, oba adresa pro doručování: Petra Bezruče 362, Nymburk, proti žalované AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVU PODNIKŮ-ARES, v.o.s., IČ: 26330351, sídlem Jáchymovská 41/73, Karlovy Vary, insolvenční správkyni dlužnice Zdeňky Johnové, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 156 ICm 639/2015-30 ze dne 24. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 156 ICm 639/2015-30 ze dne 24. dubna 2015 se mění tak, že se žaloba neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením odmítl žalobu, jíž se Jarmila anonymizovano (dále jen žalobkyně) domáhala určení pravosti přihlášené pohledávky, a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že žalobkyně podala žalobu, která vykazovala nedostatky spočívající v tom, že řádně a srozumitelně nebyla označena žalovaná, nebyl jasně uveden žalobní návrh a nebyl přesně vysvětlen důvod sporu, jeho vznik a průběh. Proto jí usnesením ze dne 18. 2. 2015 (dále jen Výzva), jenž jí, resp. jejímu zmocněnci, bylo doručeno dne 25. 2. 2015, vyzval, aby tyto nedostatky odstranila.

Žalobkyně sice na Výzvu reagovala podáním doručeným soudu dne 10. 3. 2015, nicméně vytknuté vady žaloby neodstranila, když opakovaně jako žalovanou stranu označila AGENTURU PRO REVITALIZACI A SPRÁVŮ PODNIKŮ -ARES, v.o.s., Ing. Jaroslav Špička, se sídlem Jáchymovská 41/73, Karlovy Vary. Dále neuvedla konkrétně, čeho se domáhá (žalobní petit), když v doplnění žaloby uvedla, že soud mám rozhodnout ve prospěch strany žalobce, nikoli žalované strany a uznat závazek, pohledávku. Soud proto postupoval podle ust. § 43 odst. 2 věty první občanského soudního řádu (dále jen OSŘ ) a žalobu odmítl, neboť z ní není zřejmé, proti komu směřuje (zda proti právnické či fyzické osobě), není vymezen předmět sporu a uvedený žalobní petit je neurčitý.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podala žalobkyně včasné odvolání, v němž zopakovala svá žalobní tvrzení s tím, že žaloba je srozumitelná (KSPL 56 INS 23414/2014) a úplná. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dle ust. § 212 a 212a OSŘ přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 části věty před středníkem insolvenčního zákona (dále jen IZ) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení OSŘ týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle ust. § 79 odst. 1 OSŘ se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (ust. § 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (ust. § 90), se nazývá žalobou.

Ust. § 43 téhož zákona určuje, že předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).

Podle ust. § 160 IZ se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odstavec 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odstavec 4).

Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že soud odmítl žalobu proto, že ani přes Výzvu neobsahuje přesné označení žalované, vymezení předmětu řízení, tedy vylíčení rozhodujících skutečností, které, budou-li v řízení posléze prokázány, povedou k závěru, že požadavek žalobce vyjádřený v tzv. žalobním petitu je opodstatněný, a že je neurčitá rovněž ve vymezení toho, čeho se jí žalobkyně domáhá, tedy právě ve vymezení žalobního návrhu-žalobního petitu. (KSPL 56 INS 23414/2014)

K údajné vadě žaloby spočívající v neurčitém (chybějícím) petitu, považuje odvolací soud za vhodné uvést, že údaj o tom, čeho se žalobce žalobou domáhá, musí být přesný, určitý a srozumitelný. Soud musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť nesmí-s výjimkou případů uvedených v ust. § 153 odst. 2 OSŘ-účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány.

Nicméně požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, současně nelze vykládat tak, že by byl žalobce povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Ust. § 79 odst. 1 věty druhé OSŘ totiž žalobci neukládá formulovat návrh výroku rozsudku soudu, ale jen to, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se domáhá. Žalobce uvede, čeho se domáhá, i tehdy, jestliže v žalobě přesně, určitě a srozumitelně označí (tak, aby to bylo možné z obsahu žaloby bez pochybností dovodit) povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu, nebo způsob určení právního vztahu, práva nebo právní skutečnosti (požaduje-li určení, zda tu právní vztah, právo nebo právní skutečnost je či není).

Je-li žalobní petit přesný, určitý a srozumitelný, soud neporuší ust. § 155 odst. 1 OSŘ nebo ani jiné zákonné ustanovení, jestliže použitím jiných slov vyjádří ve výroku rozhodnutí stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce domáhal. Pouze soud rozhoduje, jak bude formulován výrok jeho rozhodnutí; případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí přitom není vázán. Při formulaci výroku rozhodnutí soud samozřejmě musí dbát, aby vyjadřoval (z obsahového hlediska) to, čeho se žalobce žalobou domáhal; překročit žalobu a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se žalobce domáhal, může v případech popsaných v ust. § 153 odst. 2 OSŘ.

S ohledem na shora uvedené a na obsah žaloby ze dne 10. 2. 2015 (č.l. 1-7), v níž žalobkyně kromě jiného uvedla, že podávám žalobu ke Krajskému soudu Plzeň proti insolvenčnímu správci a to na určení pravosti přihlášené pohledávky ze strany věřitele Jarmily anonymizovano číslo přihlášené pohledávky je V2, P2 , je podle názoru odvolacího soudu zřejmé, že se žalobkyně domáhá určení pravosti pohledávky ve výši 74.200,-Kč, jež je v insolvenčním spise evidovaná pod č.d. P2-1.

K údajné vadě žaloby spočívající v neúplném označení účastníků řízení, je třeba uvést, že z výše citovaného ust. § 79 odst. 1 věty druhé OSŘ je zřejmé, že v žalobě musí být účastníci řízení označeni tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou), a aby s ním soud mohl jednat. Právnickou osobou je třeba jako účastníka řízení označit obchodní firmu nebo názvem, sídlem právnické osoby a identifikačním číslem.

V projednávané věci označila žalobkyně v žalobě žalované tak, že uvedla, že podávám žalobu proti insolvenčnímu správci-společnosti AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVŮ PODNIKŮ-ARES, v.o.s., Ing. Jaroslav Špička, se sídlem Jáchymovská 41/73, Karlovy Vary . V doplnění žaloby ze dne 10. 3. 2015 pak doplnila IČ žalované (26330351). Za těchto okolností, a s přihlédnutím k tomu, že dle ust. § 160 odst. 1 IZ se incidenční spor projednává v rámci insolvenčního řízení, má odvolací soud za to, že žaloba směřuje proti AGENTUŘE PRO (KSPL 56 INS 23414/2014)

REVITALIZACI A SPRÁVŮ PODNIKŮ-ARES, v.o.s. jako insolvenční správkyni (dále jen Správkyně) dlužnice Zdeňky Johnové, nikoli proti fyzické osobě Ing. Jaroslavu Špičkovi, jehož prostřednictvím Správkyně (toliko) vykonává svojí funkci (č.d. A-14). Nedostatky v označení žalované tudíž pokračování v řízení nebrání.

K údajné vadě žaloby spočívající v nevylíčení rozhodujících skutečností, je třeba uvést, že podle ustálené judikatury (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 370/2002 ze dne 15. 10. 2002) se rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ust. § 79 odst. 1 věty druhé OSŘ rozumí údaje, které jsou nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (ust. § 43 odst. 2 OSŘ), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce. Jinými slovy, v žalobě musí být rozhodující skutečnosti vylíčeny tak, aby z nich byl zřejmý skutkový děj, na jehož základě se uplatňuje právo v rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Neobsahuje-li návrh úplné vylíčení všech pro rozhodnutí významných skutečností, může tak žalobce učinit v rámci přípravy jednání nebo při jednání, a to až do doby než nastane tzv. koncentrace řízení.

Ze žaloby je v daném případě podle názoru odvolacího soudu zřejmé, že žalobkyně vymezila předmět sporu v rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Žaloba totiž obsahuje tvrzení (údaje) o tom, že žalobkyně uzavřela s dlužnicí smlouvu o spolupráci, mandátní smlouvu a smlouvu o finančním poradenství (jež byly specifikovány v žalobě), přičemž dlužnice, ač upomínána, povinnosti z těchto smluv neplnila. V následujícím podrobném popisu obsahu mandátní smlouvy je kromě jiného zdůrazněno, že dlužnice nehradila odměnu z této smlouvy, jež byla stanovena v měsíční výši 700,-Kč. I když v žalobě žalobkyně neuvedla všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, a tedy dosud beze zbytku nesplnila povinnost tvrzení obsaženou v ust. § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ, lze z jí dosud uvedených údajů dovodit skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce. Povinnost tvrzení je žalobkyně oprávněna, a opakovaně to budiž zdůrazněno, splnit dodatečně, a to při přípravě jednání nebo při jednání před soudem prvního stupně.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně není správné, neboť žaloba netrpí takovými vadami, pro jejichž nedostatek by nebylo možné v řízení pokračovat a které by odůvodňovaly její odmítnutí.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 167 odst. 2 OSŘ změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování (KSPL 56 INS 23414/2014)

dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 23. července 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná