102 VSPH 370/2017-70
č.j. 178 ICm 1942/2014 102 VSPH 370/2017-70 (MSPH 78 INS 29724/2012)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců JUDr. Petra Vaňouse a Mgr. Tomáše Brauna v právní věci

žalobkyně: JUDr. Ing. Lucie Kovářová sídlem Korunní 2569/108, Praha 10 insolvenční správkyně dlužníka Mgr. Miloše Vlasáka zastoupená advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Kubátem sídlem Korunní 2569/108, Praha 10

proti žalovanému: LORRETAMIN CZ, a.s. v likvidaci, IČO 24764442 sídlem Bubeneč, Podbabská 1112/13, Praha 6 zastoupený advokátem JUDr. Vítem Vohánkou sídlem na Zámecké 457/5, Praha 4

o odpůrčí žalobě a žalobě na vydání finančních prostředků o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2017, č.j. 178 ICm 1942/2014-56

takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2017, č. j. 178 ICm 1942/2014-56 se v bodě V. výroku potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění 1. Městský soud v Praze v bodě I. výroku shora označeného rozsudku určil, že právní úkony dlužníka Mgr. Miloše Vlasáka (dále jen dlužník), jimiž zaplatil žalovanému v rozmezí od 29. 11. 2011 do 26. 6. 2012 celkem 2 201 000 Kč, jsou právními úkony absolutně neplatnými, v bodě II. výroku zamítl žalobu o určení neúčinnosti těchto právních úkonů, v bodě III. výroku zamítl žalobu o zaplacení částky 2 201 000 Kč, v bodě IV. výroku zamítl námitku věcné nepříslušnosti vznesené žalovaným a v bodě V. výroku žalobkyni uložil, aby zaplatila žalovanému 20 570 Kč na náhradu nákladů řízení k rukám jeho zástupce.

2. Nákladový bod V. výroku soud odůvodnil ust. § 163 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona-dále jen IZ) ve spojení s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) s tím, že žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů proti neúspěšné žalobkyni. Žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v odměně zástupce za pět úkonů právní služby po 3 100 Kč za1 úkon a za pět režijních paušálů po 300 Kč za 1 úkon.

Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná. isir.justi ce.cz č.j. 178 ICm 1942/2014 (MSPH 78 INS 29724/2012)

3. Proti tomuto rozsudku, a to toliko v rozsahu bodu V. výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včasné odvolání, v němž namítala, že byla ve věci částečně úspěšná, neboť napadeným rozsudkem bylo žalobě částečně vyhověno v rozsahu návrhu na určení, že právní úkony dlužníka, jimiž zaplatil 2.201.000,-Kč ve prospěch žalovaného, jsou absolutně neplatné, a pouze z tohoto důvodu byla zamítnuta žaloba na určení neúčinnosti těchto právních úkonů. Žalovaný byl dle ní rovněž částečně úspěšný, neboť návrh na zaplacení částky 2 201 000 Kč do majetkové podstaty dlužníka byl zamítnut. Z toho dovozovala, že obě strany sporu byly částečně úspěšné, a to ve stejném poměru. Dále vysvětlovala, že soud nemohl vyhovět žalobě v rozsahu jejího požadavku na zaplacení částky 2 201 000 Kč s příslušenstvím, avšak i přes zamítnutí této části žaloby-s ohledem na ust. § 233 odst. 1 IZ-vznikne žalovanému povinnost zaplatit tuto částku ze zákona současně s právní mocí rozhodnutí, v němž soud určil neplatnost právního úkonu; zamítnutí žaloby v tomto rozsahu by proto nemělo být bráno jako úspěch žalovaného. Vzhledem k uvedenému navrhovala, aby odvolací soud změnil bod V. výroku rozsudku tak, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, a aby žádnému z účastníků nepřiznal ani právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně v části napadené odvoláním včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. e) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

5. Z ust. § 7 IZ vyplývá, že se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o. s. ř. týkající se sporného řízení, nestanoví-li IZ jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

6. Podle ust. § 163 IZ rozhodne o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě insolvenční soud podle ustanovení o. s. ř., není-li v IZ stanoveno jinak.

7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odst. 2 měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

8. Odvolací soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že by soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobě byť částečně vyhověl. Žalobkyně se totiž žalobním petitem domáhala toliko určení neúčinnosti právních úkonů dlužníka a zaplacení částky 2 201 000 Kč (a nikoli neplatnosti úkonů); soud tak v celém rozsahu-posuzováno ve vztahu ke znění petitu-žalobu zamítl. V části požadující zaplacení částky 2 201 000 Kč přitom bylo důvodem zamítnutí žaloby skutkové zjištění, že z plateb uskutečněných dlužníkem neměl prospěch žalovaný, ale osoba od něj odlišná -WEKOSA, a.s., takže odvolací argumentace žalobkyně o relativnosti tohoto úspěchu- s odkazem na povinnost žalovaného vydat plnění do majetkové podstaty dlužníka-neobstojí. Pokud soud nesprávně v samostatném bodě I. výroku určil, že právní úkony dlužníka jsou absolutně neplatné, ač to žalobkyně nepožadovala (s ohledem na ustálenou judikaturu měl žalobu na určení neúčinnosti právních úkonů dlužníka zamítnout z důvodu jejich absolutní neplatnosti a tento důvod v témže výroku explicitně vyjádřit), nelze to považovat za úspěch žalobkyně.

9. Za těchto okolností nelze soudu prvního stupně vytýkat pochybení, postupoval-li podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení přiznal zcela úspěšnému žalovanému.

Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná. č.j. 178 ICm 1942/2014 (MSPH 78 INS 29724/2012)

10. Odvolací soud proto neshledal odvolání důvodným a napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako správné potvrdil.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a 2 § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť úspěšný v odvolacím řízení sice byl žalovaný, z obsahu spisu však neplyne, že by jakékoliv náklady řízení vynaložil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); žalobkyni a žalovanému se však doručuje i zvláštním způsobem.

Praha 31. ledna 2018 Mgr. Martin Liška v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Monika Pokorná.