102 VSPH 289/2012-34
43 ICm 1073/2012 102 VSPH 289/2012-34 (KSUL 43 INS 4584/2011)

Usnesení

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeněm z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci žalobkyně ALVON development company, s.r.o., sídlem Brožíkova 284, Beroun, zast. advokátem JUDr. Martinem Tocikem, sídlem Moskevská 66, Karlovy Vary, proti žalovaně lng. Vladimíře Jechově Vápeníkově, sídlem Rěvová 3242/3, Praha 10, insolvenční správkyni dlužnice INSTALPRIM, s.r.o., o určení pravosti pohledávky o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 43 lCm 1073/2012-9 ze dne 3.července 2012 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 43 ICm 1073/2012-9 ze dne 3.července 2012 se mění tak, že se žaloba neodmítá.

Odůvodněnh

Krajský soud vÚstí nad Labem ve výroku označeným usnesením zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení pravosti pohledávky ve výši 30.000.000,-Kč (dále jen Pohledávka) ztitulu smlouvy o spolupráci a sdružení investic ze dne 22.6.2006, kterou přihlásila do insolvenčního řízení vedeněho na majetek dlužnice INSTALPRIM, s.r.o. u těhož soudu pod sp. zn. KSUL 43 INS 4584/2011, a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Při zkoumání, zda byly splněny procesní předpoklady, za nichž se lze zabývat důvodností žaloby, vyšel soud ztoho, že se žalobkyni na zvláštním přezkumněm jednání konaněm dne 10.10.2011, na němž žalovaná popřela Pohledávku, nedostalo řádněho poučení o tom, jak má v insolvenčním řízení dále postupovat. Poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3582/2010 ze dne 20.1.2011 uveřejněně pod č. 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek soud konstatoval, že žalovaná postupovala správně, pokud dne 3.4.2012 doručila žalobkyni vyrozumění o popření Pohledávky (dále jen Vyrozumění), jež obsahovalo náležitosti vymezeně ve vyhlášce č. 311/2007 Sb. (dále těž jen jednací řád pro insolvenční řízení).

V rovině právního posouzení věci soud cituje ust. § 197 odst. 2, § 198 odst. 1 a § 160 odst. 4 věty první insolvenčního zákona (dále jen IZ) a ust. § 57 občanskěho soudního řádu (dále jen OSŘ) dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně, nebot' byla soudu doručena (až) dne 19.4.2012, tj. potě, co dne 18.4.2012 uplynula patnáctidenní lhůta od doručení Vyrozumění. Proto rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajskěho soudu v Ústí nad Labem se žalobkyně včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. Namítala, že žalobu podala včas faxovým podáním doručeným soudu (již) dne 18.4.2012 ve 13 hodin 6 minut, ktere

102 VSPH 28912012-v (KSUL 43 INS 4584/2011) dle ust. § 42 odst. 3 OSR doplnila předložením jeho originálu.

Odvolací soud proto přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a to dle ust. § 212 a 212a OSR, a aniž nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) OSR, dospěl k těmto závěrům:

Podle ust. § 197 IZ zapíše insolvenční správce výsledek přezkumného jednání do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis (odst. 1). Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční soud písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (odst. 2).

Podle ust. § 198 odst. 1 IZ mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ust. § 160 IZ se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odst. 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odst. 4).

Podle ust. § 42 odst. 1 OSŘ je podání možno učinit písemně nebo ústně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem. Podle odst. 3 téhož ustanovení je podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) ijiných podání učiněných telefaxem.

Odvolací soud je se soudem prvního stupně zajedno potud, že žalovaná byla povinna zaslat žalobkyni, které se na přezkumném jednání, na němž byla popřena její nevykonatelná Pohledávka, nedostalo náležitého poučení, jak má v insolvenčním řízení pokračovat, písemné Vyrozumění dle ust. § 197 odst. 2 IZ a že v situaci, kdy Vyrozumění obsahovalo náležitosti zakotvené v jednacím řádu pro insolvenční řízení, byla posledním dnem lhůty pro podání žaloby (patnáctidenní lhůty plynoucí od doručení Vyrozumění) středa 18.4.2012.

Pro rozhodnutí o odvolání je ovšem podstatné, že žalobkyně dne 18.4.2012 ve 13 hodin 6 minut vskutku zaslala Krajskému soudu v Ustí nad Labem žalobu prostřednictvím telefaxu, přičemž toto podání došlo soudu (bylo doručeno na faxový

-

(KSUL 43 INS 4584/2011) přístroj soudu) téhož dne ve 13 hodin 26 minut. Žalobkyně tedy svůj procesní úkon-

žalobu učinila ve způsobilé formě faxového podání a učinila jej i včas; lhůta počítaná na dny totiž končí ve 24:00 hodin dne, na který připadl poslední den lhůty.

Mělo-li telefaxové podání nastolit procesní účinky podání žaloby u soudu, byla žalobkyně povinna doplnit jej předložením jeho originálu nebo písemného podání shodného znění nejpozději do tří kalendářních dnů; jinak by se k takovému telefaxovému podání nepřihlíželo. Tato lhůta je lhůtou procesní, a jelikož její konec připadl na sobotu 21.4.2012, posledním dnem této lhůty byl dle ust. § 57 odst. 2 OSŘ následující pracovní den, tj. pondělí 23.4.2012. Žalobkyně doplnila telefaxové podání jeho originálem v písemné podobě, který téhož dne (18.4.2012), tedy včas, odevzdala k poštovní přepravě. Žalobkyni přitom nemůže být přičítáno k tíži, že soud v době vydání napadeného usnesení (patrně) o existenci faxového podání nevěděl.

Z uvedeného vyplývá, že důvody pro odmítnutí žaloby pro opožděnost nebyly dány. Odvolací soud proto shledal odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 167 odst. 2 OSŘ změnil způsobem ve výroku uvedeným.

V souvislosti s výše uvedeným považuje odvolací soud za vhodné připomenout, že v daném případě mohl napadené usnesení na základě podaného odvolání změnit podle ust. § 210a OSŘ přímo soud prvního stupně, pokud by mu v celém rozsahu vyhověl, čímž by jistě přispěl k vyšší operativnosti soudního rozhodování a ke zrychlení insolvenčního řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 15.října 2012

JUDr. Jiří K a r e ta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kůtová