102 VSPH 288/2015-75
59 ICm 2414/2014 102 VSPH 288/2015-75 (KSPA 59 INS 15576/2011)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Ivany Mlejnkové ve věci žalobkyně XEROX CZECH REPUBLIC, s.r.o., IČ 48109193, sídlem Vinohradská 2828/151, Praha 3, zast. advokátem JUDr. Adamem Batunou, sídlem Panská 6, Praha 1, proti žalované JUDr. Iloně Dorkové, sídlem Jindřišská 1441, Pardubice, insolvenční správkyni dlužnice UNIMEX Miroslav Skalický, s.r.o., zast. advokátem Mgr. Martinem Červinkou, sídlem Čechova 36, Česká Třebová, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. 59 ICm 2414/2014-52 ze dne 18. listopadu 2014,

t a k t o:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. 59 ICm 2414/2014-52 ze dne 18. listopadu 2014 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku označeným rozsudkem vydaným jako rozsudek pro uznání určil, že tam specifikované pohledávky žalobkyně (dále jen Pohledávky) přihlášené do insolvenčního řízení dlužnice vedeného pod sp. zn. KSPA 59 INS 15576/2011 jsou po právu, a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že se žalobkyni vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000,-Kč.

V odůvodnění rozsudku soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) se žalobkyně žalobou podanou dne 4.4.2012 v řízení vedeném pod sp. zn. 59 ICm 941/2012 (dále též jen Původní řízení) a žalobou podanou dne 17.7.2014 v řízení vedeném pod sp. zn. 59 ICm 2414/2014 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že jí přihlášené a žalovanou popřené Pohledávky jsou po právu, 2) usnesením ze dne 25.8.2014 (dále jen Výzva), jež bylo doručeno do datové schránky žalované dne 6.10.2014, žalované uložil, aby se do 30 dnů od doručení Výzvy k žalobě vyjádřila a současně ji poučil o tom, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a rozhodne rozsudkem pro uznání, (KSPA 59 INS 15576/2011)

3) usnesením ze dne 4.11.2014 spojil soud obě řízení ke společnému projednání s tím, že řízení bude nadále vedeno pod sp. zn. 59 ICm 2414/2014.

Jelikož se žalovaná v určené lhůtě k žalobě nevyjádřila ani nesdělila důvod, pro který tak neučinila, soud podle ust. § 153a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítala, že se podáním ze dne 14.6.2012 k totožné žalobě vedené v Původním řízení vyjádřila, a že soud prvního stupně tedy měl její vyjádření k žalobě (potud považovala za nerozhodné, v jakém to bylo řízení, pokud byla obě řízení spojena) včas k dispozici. Jelikož za těchto okolností nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, žalovaná požadovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a 212a OSŘ přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. d) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům.

Podle ust. § 153a odst. 1 a 3 OSŘ uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (ust. § 114b odst. 5 OSŘ).

Podle ust. § 114b OSŘ vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle ust. § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ust. § 99 odst. 1 a 2 OSŘ). K podání vyjádření předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Usnesení nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle ust. § 114c OSŘ nebo po prvním jednání ve věci. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. (KSPA 59 INS 15576/2011)

Odvolací soud v první řadě konstatuje, že v této věci nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání již proto, že se žalovaná podáním doručeným soudu dne 15.6.2012 (č.l. 120-125) v Původním řízení k žalobě vskutku vyjádřila. V situaci, kdy jsou obě žaloby, jejichž projednání bylo posléze spojeno ke společnému řízení, totožné (liší se jen dnem konání přezkumného jednání, na němž došlo k popření Pohledávek), je závěr soudu prvního stupně, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, z něhož vyšel při vydání napadeného rozsudku, nesprávný.

Napadený rozsudek však neobstojí ani z důvodů uvedených níže.

Nejvyšší soud ČR ve své judikatuře prezentované např. usnesením sen. zn. 29 ICdo 5/2012 ze dne 28.2.2013 totiž dovozuje, že pro řešení otázky, zda v poměrech incidenčního sporu o pravost přihlášené nevykonatelné pohledávky (o nějž šlo i v tomto případě) povaha věci nebo okolnosti případu vyžadují postup podle ust. § 114b odst. 1 OSŘ, je významné, že přihláška pohledávky musí odpovídat požadavkům ust. § 174 a násl. insolvenčního zákona (dále jen IZ). To znamená, že přihláška musí kromě obecných náležitostí podání (ust. § 42 odst. 4 OSŘ) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky; důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. V žalobě na určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání. Jde-li o stanovisko insolvenčního správce k přihlášené pohledávce (nebo dlužníka, jehož úpadek je řešen oddlužením a který má podle ust. § 410 odst. 2 IZ při popírání nezajištěných pohledávek obdobné postavení jako insolvenční správce), je z výše uvedeného hlediska podstatné dále to, že přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem (ust. § 190 odst. 1 IZ), a to podle seznamu přihlášených pohledávek (ust. § 191 IZ). Současně není pochyb o tom, že i popření pohledávky je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ust. § 42 odst. 4 OSŘ, tj. jde-li o popření (jen) pravosti pohledávky, musí být z popěrného úkonu zřejmé, zda je namítáno, že pohledávka nevznikla, respektive že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela (ust. § 193 IZ), včetně uvedení důvodů, pro které má popírající insolvenční správce (dlužník) za to, že pohledávka není po právu.

Z insolvenčního spisu vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 59 INS 15576/2011 přitom jednoznačně plyne, že při přezkumných jednáních konaných dne 7.3.2012 a 2.7.2014 žalovaná popřela pravost Pohledávek s odůvodněním, že věřitel (zde žalobkyně) nedodržela smluvní podmínky (smlouvy o plném servisu a údržbě), kdy místo nového stroje byl prodán stroj použitý a dále stroj měl mít určité vlastnosti podle uzavřené smlouvy, které však neměl. Proto věřiteli nevznikl nárok na finanční plnění.

Přihláškou Pohledávky (a obsahem žaloby na určení její pravosti) a popěrným úkonem žalované byly procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle ust. § 114b odst. 1 OSŘ splněny nebyly. (KSPA 59 INS 15576/2011)

Odvolací soud proto napadený rozsudek podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) OSŘ zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

V Praze dne 5. srpna 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná