102 VSPH 240/2011-58
60 ICm 2735/2011 102 VSPH 240/2011-58 (MSPH 60 INS 6477/2011)

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina vprávní věci žalobce Volksbank CZ, a.s., sídlem Na Pankráci 1725, Praha 4, proti žalovanému UNITED RECYCLING, s.r.o., sídlem Křenova 438/7, Praha 6, o důvodnost popření pohledávky o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 60 lCm 2735/2011-6 ze dne 11.|istopadu 2011 takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 60 ICm 273512011-6 ze dne 11.|istopadu 2011 se mění tak, že se žaloba neodmítá.

Odůvodněnh

Městský soud v Praze ve výroku uvedeným usnesením rozhodl o odmítnutí žaloby, kterou se Volksbank CZ, a.s. (dále jen žalobce) proti UNITED RECYCLING, s.r.o. (dále jen žalovaný) domáhala vydání rozhodnutí o důvodnosti popření pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka GRG Holding, s.r.o. u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS 6477/2011.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobce popřel dne 23.9.2011 pohledávku žalovaného a toto popření nebylo soudem do skončení přezkumného jednání odmítnuto. Následně však soud dospěl k závěru, že popření pohledávky, jenž bylo podáno na příslušném formuláři, nesplňuje zákonné náležitosti incidenční žaloby o určení pravosti pohledávky a žalobu dle ust. § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl s tím, že pro její vady nelze v řízení pokračovat. Přitom konstatoval, že popření pohledávky zejména neobsahuje údaj o tom, jak má soud rozhodnout o podané incidenční žalobě (žalobní petit) ani vyčíslení popřené pohledávky.

Proti tomuto usnesení se žalobce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se žaloba neodmítá. Namítal, že žaloba splňuje všechny zákonné náležitosti, včetně označení pohledávky, a je z ní zřejmé, čeho se jí domáhá. Zejména zdůraznil, že k podání žaloby použil předepsaný formulář určený k popření pohledávky věřitelem, v němž popřenou pohledávku označil číslem, pod nímž je vedena v insolvenčním spise, a vyznačil rozsah popření pohledávky, když kladně zvýraznil popření pohledávky co do pravosti i výše a jako skutečnou výši pohledávky uvedl 0,-Kč.

Odvolací soud usnesením č.j.-28 ze dne 4.6.2011 přezkoumal napadené usnesení a potvrdil je. Odvolací soud neměl za správný závěr

(MSPH 60 INS 6477/2011) insolvenčního soudu, že popěrný úkon žalobce, na nějž se nyní hledí jako na incidenční žalobu, vykazuje z hlediska náležitostí žaloby nedostatky, které by bránily jejímu projednání. Přesto shledal důvod k odmítnutí žaloby, když dovodil, že popření pohledávek bylo opožděné. Vyšel z toho, že se přezkumné jednání konalo dne 29.9.2011 a že se dle ust. § 57 odst. 1 o.s.ř. do běhu lhůty k popření přihlášené pohledávky počítané zpětně od přezkumného jednání nezapočítává den jeho konání. Popření tak muselo být soudu doručeno tři (celé) dny před konáním tohoto jednání, do nichž v daném případě nepatří dny pracovního klidu připadající na dny 24. a 25.9.2011 a den svátku připadající na den 28.9.2011. Popření pohledávky žalobcem by tedy bylo včasné, kdyby soudu došlo nejpozději dne 22.9.2011. Popření však soudu došlo až po uplynutí zákonem stanovené lhůty dne 23.9.2011.

K dovolání žalobce Nejvyšší soud usnesením č.j. MSPH 60 INS 6477/2011, 60 lCm 2735/2011, 29 lCdo 2/2013-53 ze dne 31.1.2013 usnesení odvolacího soudu č.j.-28 ze dne 4.6.2011 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle závazného názoru dovolacího soudu ohledně lhůty k uplatnění popěrného úkonu jepodání obsahující popěrný úkon přihlášeného věřitele doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději tři pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce v případě, že jde o podání doručené insolvenčnímu soudu nejpozději v průběhu třetího pracovního dne počítaného zpětně ode dne konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Platí přitom, že den konání přezkumného jednání je dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a do běhu lhůty se nezapočítává. Prvním pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce je tudíž pracovní den nejblíže předcházející dni konání přezkumného jednání o popřené pohledávce.

V poměrech této věci to znamená, že konalo-li se přezkumné jednání o popřené pohledávkách ve čtvrtek dne 29.9.2011, pak prvním pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce bylo úterý dne 27.9.2011 (jelikož středa dne 28.9.2011 byla státním svátkem), druhým pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání bylo pondělí dne 26.9.2011 a třetím pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce byl pátek dne 23.9.2011 (dne 25.9.2011 byla neděle a 24.9.2011 sobota). Jelikož žalobce doručil podání obsahující popěrný úkon insolvenčnímu soudu v pátek dne 23.9.2011, uplatnil popření pohledávky včas, a dovolání je již proto opodstatněné. K odmítnutí incidenční žaloby pro opožděnost Nejvyšší soud uvedl, že smyslem úpravy obsažené v ust. § 200 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona zjevně nebylo znemožnit insolvenčnímu soudu po skončení přezkumného jednání zkoumání vad popření nebo zkoumání včasnosti popření, nýbrž připustit okamžitou reakci insolvenčního soudu způsobem, jenž (vzhledem k vadám popření nebo k jeho opožděnosti) co nejméně poškodí věřitele popřené pohledávky a jenž nebude (při opožděném popření zbytečně) přinášet ani další administrativní zátěž popírajícímu věřiteli a insolvenčnímu soudu spojenou s vlastní transformací popření v incidenční žalobu. Jinak řečeno, skutečnost, že popěrný úkon začal být považován za incidenční žalobu ve smyslu ust. § 200 odst. 5 insolvenčního zákona, nevylučuje možnost insolvenčního soudu odmítnout takovou žalobu podle ust. § 160 odst. 4 téhož zákona pro opožděnost popření, z nějž žaloba vzešla (takovému postupu by bránil jen závazný právní názor o včasnosti popření zformulovaný v řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí popření).

(MSPH 60 INS 6477/2011)

Vrchní soud v Praze proto opětovně přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. a v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu dospěl k závěru, že je odvolání žalobce důvodné.

Odvolací soud nadále neshledal správným závěr insolvenčního soudu, že popěrný úkon žalobce, na nějž se nyní hledí jako na incidenční žalobu, vykazuje z hlediska náležitostí nedostatky, které by bránily jejímu projednání. Z formuláře vyplývá jak označení popírajícího věřitele, tak věřitele, jehož pohledávky jsou popírány, je zřejmé, že se jedná o pohledávku žalovaného uplatněnou přihláškou č.j. MSPH 60 INS 6477/2011-P-18, že žalobce ve formuláři označil pohledávku žalovaného, uvedl, že ji popírá co do pravosti a výše, a uvedl rovněž rozhodující skutečnosti, pro něž nepovažuje pohledávku za existující. Je nepochybné, že z obsahu formuláře vyplývá, čeho se žalobce domáhá, tj. určení, že popřená pohledávka neexistuje (není po právu). Jak vyplývá zuvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, popěrný úkon byl žalobcem uplatněn včas.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 6.srpna 2013

JUDr. Jiří K a r e ta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kůtová