102 VSPH 201/2016-66
198 ICm 1267/2014 102 VSPH 201/2016-66 (MSPH 98 INS 36628/2013)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně DESPERADOS, s.r.o., sídlem Mečová 358/8, Brno, IČO: 254 23 754, proti žalované JUDr. Kateřině Martínkové, sídlem Sokolská tř. 22, Ostrava, insolvenční správkyni dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, IČO: 255 71 150, o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 1267/2014-51 ze dne 20. května 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 1267/2014-51 ze dne 20. května 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků.

V odůvodnění usnesení nejprve reprodukoval dosavadní průběh řízení tak, že: 1) usnesením ze dne 18. 9. 2014 (č. l. 29) žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků, neboť neprokázala své majetkové poměry, 2) proti tomuto usnesení se žalobkyně odvolala, přičemž k doplnění odvolání připojila Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen Prohlášení), jež však řádně nevyplnila, 3) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 3. 2015 (č. l. 41), k odvolání žalobkyně (toto) usnesení soudu prvého stupně potvrdil, 4) podáním doručeným soudu dne 7. 4. 2015 žalobkyně (opětovně) požádala o osvobození od soudních poplatků s tím, že se v mezidobí její majetková situace zhoršila; k žádosti opět nepředložila žádné listiny prokazující její majetkové poměry.

Na to soud konstatoval, že žalobkyně (již) byla jím i odvolacím soudem náležitě upozorněna na povinnost tvrdit a prokázat svoji nepříznivou majetkovou situaci, a poukázal na skutečnost, že vyměřený soudní poplatek činí toliko 2.000,-Kč a že žalobkyně musela při podání žaloby počítat s tím, že bude nucena jej uhradit. K tomu dodal, že nedokázala-li déle než rok od podání žaloby ušetřit 2.000,-Kč, je namístě, aby zvážila postup podle ust. § 98 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

198 ICm 1267/2014 (MSPH 98 INS 36628/2013)

S přihlédnutím k tomu, že v dané věci nejde o výjimečný případ tak, jak ho chápe ust. § 138 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a k tomu, že žalobkyně dosud nepředložila nic, co by prokazovalo opak, dospěl soud k závěru, že nejsou dány důvody k jejímu osvobození od soudních poplatků, a proto rozhodl, jak výše uvedeno.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vyjádřila přesvědčení, že její majetkové poměry osvobození od soudních poplatků odůvodňují. Okolnost, že nepředložila dokumenty prokazující její majetkovou situaci a ani není schopna je předložit, vysvětlila tím, že se jejímu současnému vedení zatím nepodařilo zrekonstruovat veškerou účetní a smluvní dokumentaci. Poukázala přitom na to, že většina jejího majetku je zatížena zástavními právy třetích osob, o jejichž platnost je vedena řada soudních sporů, a proto není možné tento majetek až do pravomocného rozhodnutí soudu zpeněžit za účelem úhrady soudního poplatku. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jí osvobození od soudních poplatků přizná.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud v prvé řadě předesílá, že v průběhu odvolacího řízení došlo ke změně v osobě insolvenčního správce dlužníka, když byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2015 (č. d. B-129) předchozí insolvenční správce Mgr. Ing. Ivo Hala odvolán z funkce a novou insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková. Jelikož (toto) usnesení o změně v osobě správce nabylo právní moci dne 16. 11. 2015 (č. d. B-151), odvolací soud jako s žalovanou dále jednal s posledně jmenovanou.

Podle ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z této úpravy plyne, že účastníkovi lze přiznat osvobození od soudních poplatků jen tehdy, odůvodňují-li to jeho majetkové poměry, a současně nejde-li z jeho strany o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Osvobození od soudních poplatků podle výše citovaného ustanovení lze přiznat i právnické osobě-podnikateli (srovnej např. usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 539/98 ze dne 31. 8. 1998 uveřejněné pod č. 61/99 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného

198 ICm 1267/2014 (MSPH 98 INS 36628/2013) nároku a k dalším podobným okolnostem. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly.

Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se musí promítnout do závěru, zda je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatek. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen přiznat mu tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků.

Současně však platí, že účastník je povinen prokázat soudu věrohodným způsobem své poměry, které jsou pro posouzení předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků rozhodné, a to, jde-li o právnickou osobu (jako v tomto případě) vyplněním příslušného formulářového prohlášení o jejích majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Pokud by Prohlášení v určené lhůtě soudu nepředložil či je vyplnil neúplně nebo by bylo zřejmé, že předložené Prohlášení (konfrontováno s dalšími zjištěními soudu) zjevně neposkytuje věrný obraz skutečné osobní situace žadatele, je namístě závěr o neosvědčení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 o.s.ř.

Jinými slovy, při zkoumání předpokladů pro osvobození od soudních poplatků účastníka zatěžuje jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. To znamená, že pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.

V daném případě sice žalobkyně dne 26. 11. 2014 předložila Prohlášení (č. l. 35-36), nicméně je nevyplnila řádným a úplným způsobem, když vyjma svého označení uvedla jen to, že nevlastní žádný nezastavený majetek, který je natolik likvidní, aby jeho zpeněžením společnost získala prostředky na úhradu předmětného soudního poplatku, a společnost v dané chvíli nemá jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení . V nové žádosti o osvobození od soudního poplatku ze dne 7. 4. 2015 pak toliko tvrdila, že v mezidobí došlo k dalšímu zhoršení její (dosud neprokázané) majetkové situace, listiny prokazující její majetkové poměry však k žádosti opětovně nepřipojila, resp. v odvolání výslovně uvedla, že není schopna je předložit. V situaci, kdy (opakovaně) nepředložila žádná konkrétní tvrzení ani listiny, jež by poskytovaly věrný (ucelený) obraz o jejích majetkových poměrech tak,

198 ICm 1267/2014 (MSPH 98 INS 36628/2013) aby soud mohl kvalifikovaně posoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tedy není možno, a opakovaně to budiž zdůrazněno, posoudit důsledky, které pro její poměry má požadavek na zaplacení soudního poplatku za žalobu. Již z tohoto důvodu nelze její žádosti o osvobození od placení soudních poplatků vyhovět.

Za tohoto stavu věci vskutku nejsou (nebyly) osvědčeny předpoklady pro osvobození žalobkyně od soudních poplatků dle ust. § 138 o.s.ř..

Odvolací soud proto podle ust. § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 10. května 2016

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela