102 VSPH 201/2015-42
60 ICm 104/2015 102 VSPH 201/2015-42 (KSPH 60 INS 22199/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci žalobkyně Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Psinice 8, Libáň, zast. Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem Náměstí Svobody 36, Libáň, proti žalovaným 1) JUDr. Evě Kabelkové, sídlem Kamenická 1, Plzeň, insolvenční správkyni dlužnice Jitky anonymizovano , anonymizovano , bytem Nebužely 8, a 2) dlužnici, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 60 ICm 104/2015-30 ze dne 16. února 2015

t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 60 ICm 104/2015-30 ze dne 16. února 2015 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení pravosti přihlášené pohledávky, a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud konstatoval, že se žalobkyně domáhala uznání závazku bez bližšího určení, o jaký závazek se má jednat. Jelikož v žalobě nebyly dostatečně identifikovány základní skutečnosti vztahující se k předmětu sporu, vylíčeny rozhodné skutečnosti a nebylo ani uvedeno, čeho se žalobkyně domáhá (žalobní petit), žalobkyni usnesením ze dne 22. 1. 2015 (dále jen Výzva), jež jí, resp. jejímu zmocněnci bylo doručeno dne 30. 1. 2015, vyzval, aby tyto nedostatky odstranila. Žalobkyně sice na Výzvu reagovala, nicméně vady žaloby neodstranila, neboť její podání bylo zcela nesrozumitelné, částečně obsahově shodné s předchozím, avšak doplněné o zcela jinou spisovou značku a částečně rozdílný okruh žalovaných. Protože žaloba má vady bránící jejímu projednání, soud jí podle ust. § 160 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vyjma toho, že jinak označila osobu žalovaného (JUDr. Michal Mareš, sídlem Vodičkova 32, Praha 1) zopakovala žalobní tvrzení, a dodala, že je žaloba srozumitelná a úplná. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené (KSPH 60 INS 22199/2014) usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212 a občanského soudního řádu (dále též jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 části věty před středníkem IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o.s.ř. týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (ust. § 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (ust. § 90), se nazývá žalobou.

Ust. § 43 téhož zákona určuje, že předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).

Podle ust. § 160 IZ se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odstavec 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odstavec 4).

Podle ustálené judikatury prezentované např. usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 370/2002 ze dne 15. 10. 2002 uveřejněným v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod číslem 209 se rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ust. § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. rozumí údaje, které jsou nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu (KSPH 60 INS 22199/2014)

žaloby, která by bránila pokračování v řízení (ust. § 43 odst. 2 o.s.ř.), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce. Jinými slovy, v žalobě musí být rozhodující skutečnosti vylíčeny tak, aby z nich byl zřejmý skutkový děj, na jehož základě se uplatňuje právo v rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci.

V daném případě podala žalobkyně žalobu na určení pravosti přihlášené pohledávky , již specifikovala toliko jako V9, P10 s tím, že směřuje proti insolvenční správkyni JUDr. Evě Kabelkové a proti dlužnici Jitce anonymizovano , přičemž obě žalované označila jménem a bydlištěm, resp. sídlem. Žaloba dále obsahuje tvrzení (údaje) o tom, že žalobkyně uzavřela s dlužnicí smlouvu o spolupráci, mandátní smlouvu a smlouvu o finančním poradenství, přičemž dlužnice, ač upomínána, povinnosti z těchto smluv neplnila. V následujícím podrobném popisu obsahu mandátní smlouvy je kromě jiného zdůrazněno, že dlužnice nehradila odměnu z této smlouvy, jež byla stanovena v měsíční výši 700,-Kč, a smluvní pokutu ve výši 20.000,-Kč. Vylíčení rozhodných skutečností však neobsahuje údaje o tom, kdy byla mandátní (či jiná) smlouva uzavřena, jak byla ze strany žalobkyně plněna, ani o období, za které je nezaplacená odměna (či jiné plnění) vymáhána.

Za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně v žalobě nevymezila předmět řízení v takovém rozsahu, jenž by umožňoval jeho jednoznačnou identifikaci. Přes řádné poučení dané jí soudem prvého stupně totiž pohledávku za dlužnicí neidentifikovala konkrétními údaji o jejím titulu a výši. Chybějící skutková tvrzení přitom nelze dovodit ani zprostředkovaně z připojených listin, neboť na konkrétní listiny žalobkyně v žalobě neodkázala (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 742/2006 ze dne 15. 7. 2008 uveřejněný pod č. 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Žalobkyně tedy v žalobě nevylíčila rozhodující skutečnosti tak, aby byl skutek (či skutky), na jehož základě uplatňuje své nároky (a tím i předmět řízení), jednoznačně individualizován. Nejasnost v okruhu účastníků řízení a rozporuplnost tvrzení pak způsobuje to, že žalobkyně jinak označuje osobu žalované 1) v žalobě (JUDr. Eva Kabelková), a jinak v doplnění žaloby ze dne 11. 2. 2012 (č.l. 18) a v odvolání (JUDr. Michal Mareš).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení postupoval odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 za použití ust. § 146 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl způsobem ve výroku uvedeným, neboť žalovaným žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.

Poučení: Proti bodu I. výroku tohoto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je (KSPH 60 INS 22199/2014)

dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

Proti bodu II. výroku tohoto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. listopadu 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná