102 VSPH 176/2014-71
78 ICm 3627/2012 102 VSPH 176/2014-71 (MSPH 78 INS 10543/2012)

yESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a soudc Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky v právní vďci žalobc a) Davida Patrase, bytem Krej ího 389/2, Praha 8, a b) Andrey Patrasové, bytem U Výstavištď 763/15, Praha 7, obou zast. advokátem JUDr. Ond ejem Kafkou, sídlem Valentinská 92/3, Praha 1, proti žalovanému JUDr. Danielu Kaplanovi, LL.M., sídlem Revolu ní 3, Praha 1, insolven nímu správci dlužnice Jaroslavy Begzadiové, zast. advokátem JUDr. Tadeášem Petrem, sídlem tamtéž, o vylou ení vďci ze soupisu majetkové podstaty o odvolání žalobc proti rozsudku Mďstského soudu v Praze .j. 78 ICm 3627/2012-42 ze dne 22.ledna 2014 takto:

I. Rozsudek Mďstského soudu v Praze .j. 78 ICm 3627/2012-42 ze dne 22.ledna 2014 se mďní tak, že se ze soupisu majetkové podstaty dlužnice vylu uje lenský podíl v Bytovém družstvu Krej ího 389/2 a 388/4, sídlem Krej ího 389/2, Praha 8.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobc m 32.600,-K na náhradu náklad ízení p ed soudy obou stupě do t í dn od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ond eje Kafky.

Od vodnďní:

Mďstský soud v Praze ve výroku ozna eným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali vylou ení lenského podílu (dále též jen ylenský podíl) v bytovém družstvu Krej ího 392/2 a 388/4 (dále jen bytové družstvo) ze soupisu majetkové podstaty dlužnice Jaroslavy Begzadiové (dále jen dlužnice), a rozhodl o tom, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 6.776,-K na náhradu náklad ízení do t í dn od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.

P i posuzování d vodnosti žaloby vyšel soud z toho, že:

1) dne 10.11.2010 podepsali dlužnice a její manžel Hidžet Begzadi na stranď jedné 78 ICm 3627/2012 (MSPH 78 INS 10543/2012) a Josef Krupka na stranď druhé dohodu o p evodu lenských práv a povinností spojených s lenstvím v bytovém družstvu (dále jen Dohoda o p evodu), 2) téhož dne byl sepsán notá ský zápis sp. zn. NZ 915/2010, N 991/2010 (dále jen Notá ský zápis), jenž obsahuje ujednání, podle nďhož -Josef Krupka zaplatil dlužnici a jejímu manželovi za p evod ylenského podílu 2.000.000,-K , -dlužnice a její manžel se zavázali do 9.11.2011 zaplatit Josefu Krupkovi za zpďtný p evod ylenského podílu 2.300.000,-K , -smluvní strany k zajištďní p j ky sjednaly smlouvu o zajiš ovacím p evodu práva k nemovitostem ve vlastnictví dlužnice a jejího manžela, -v p ípadď prodlení se splacením p j ky se dlužnice a její manžel zavázali, že vyklidí družstevní byt, 3) téhož dne byla mezi dlužnicí a jejím manželem na stranď jedné a Josefem Krupkou na stranď druhé podepsána dohoda o vypo ádání za p evod lenských práv a povinností vyplývajících z lenství v bytovém družstvu, která neobsahuje ujednání o zajiš ovacím p evodu práva, 4) dne 20.6.2012 podepsali žalobci na stranď jedné a Josef Krupka na stranď druhé dohodu o p evodu lenských práv a povinností spojených s lenstvím v bytovému družstvu s tím, že žalobci za p evod ylenského podílu Josefu Krupkovi zaplatili 2.900.000,-K .

P i posuzování toho, jaká byla skute ná v le smluvních stran v okamžiku uzav ení Dohody o p evodu, vyšel soud z výpovďdi dlužnice, jež uvedla, že za poskytnutí ástky 2.000.000,-K od Josefa Krupky mu mďl být p eveden ylenský podíl s tím, že když mu dlužnice a její manžel tuto ástku navýšenou o 300.000,-K vrátí, p evede jim ylenský podíl zpďt, a z výpovďdi Josefa Krupky, jenž potvrdil, že ú elem Dohody o p evodu bylo p j it dlužnici a jejímu manželovi ástku 2.000.000,-K a dohodnout termín vrácení tďchto finan ních prost edk navýšených o 300.000,-K s tím, že p j ka byla zajištďna p evodem ylenského podílu; bylo rovnďž dohodnuto, že pokud dojde ke splacení p j ky, bude ylenský podíl p eveden zpďt na dlužnici a jejího manžela. Na tomto základď soud konstatoval, že smluvní strany nemďly v úmyslu p evést ylenský podíl na Josefa Krupku natrvalo, ale pouze na ur itou dobu, a že Dohoda o p evodu byla tedy toliko instrumentem zajiš ujícím závazek dlužnice a jejího manžela vrátit Josefu Krupkovi p j ené finan ní prost edky.

Soud prvního stupnď-poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu yR sp. zn. 33 Cdo 4246/2008 ze dne 27.10.2010, z nďhož plyne, že pokud podle v le smluvních stran bylo ú elem p evodu vlastnického práva zajištďní pohledávky ze smlouvy o p j ce s tím, že po splacení p j ky kupující p evede vlastnické právo k nemovitostem zpďt na prodávajícího, nejedná se o kupní smlouvu, nýbrž o neplatné ujednání odpovídající zajiš ovacímu p evodu vlastnického práva postrádající obligatorní písemnou formu vyžadovanou ust. § 533 ob anského zákoníku (dále jen Ob Z)-konstatoval, že Dohoda o p evodu je neplatná, nebo neobsahuje ujednání o tom, jak bude postupováno v p ípadď nesplnďní jejích podmínek ani ujednání o podmínkách zpďtného p evodu ylenského podílu. Soud uzav el na tom, že jelikož Josef Krupka ylenský podíl nenabyl, nemohl ho platnď p evést na žalobce. Proto žalobu zamítl a o náhradď náklad ízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ob anského soudního ádu (dále též jen OS ). Proti tomuto rozsudku Mďstského soudu v Praze podali žalobci v asné 78 ICm 3627/2012 (MSPH 78 INS 10543/2012) odvolání, v nďmž v první adď namítali, že soud prvního stupnď v rozporu s judikaturou Ústavního soudu yR neuvedl, kterými konkrétními listinami provedl dokazování, zejména neuvedl, že provedl d kaz dohodou o p evodu lenských práv a povinností uzav enou mezi dlužnicí a Josefem Krupkou dne 10.11.2010, a že bez jakéhokoli od vodnďní neprovedl d kaz estným prohlášením Josefa Krupky ze dne 28.11.2013 (dále též jen yestné prohlášení), podle nďhož jmenovaný uzav el s dlužnicí dohodu o podmínďném p evodu ylenského podílu do jejího výlu ného vlastnictví. V procesní rovinď soudu prvního stupnď dále vytýkali, že neprovedl jimi navržené d kazy výslechem Hidžeta Begzadiho, jenž byl iniciátorem Dohody o p evodu a jenž vedl veškerá p edsmluvní jednání, a dodate nými výslechy dlužnice a Josefa Krupky, jež navrhli k prokázání skute ností, o nichž se dozvďdďli až následnď.

Žalobci nesouhlasili se soudem prvního stupnď ani v tom, že skute ným úmyslem smluvních stran p i uzav ení Dohody o p evodu bylo sjednat tzv. zajiš ovací p evod práva. Již proto ne, že s ohledem na to, že navazující zpďtný p evod práva byl sjednán toliko na dlužnici, nebyla dána totožnost p vodního a nového subjektu, jak implicitnď vyžaduje ust. § 553 Ob Z. Podle žalobc se v tomto p ípadď jednalo o inominátní smlouvu se znaky bďžného p evodu práva a sou asným ujednáním o následném podmínďném p evodu práva i p evodu s odkládací podmínkou, jež splěuje všechny náležitosti právního úkonu.

Kone nď žalobci kritizovali soud prvního stupnď i za to, že se nijak nevypo ádal s jejich tvrzením, že ylenský podíl nabyli v dobré ví e, a aniž by mďli na vzniklé situaci jakýkoli podíl, jsou to oni, kdo má s malým dítďtem p ijít o bydlení. Rozvedli, že p i nabývaní ylenského podílu byli maximálnď opatrní, když si od družstva vyžádali potvrzení, že Josef Krupka je skute nď lenem družstva. Za nejhorší však ozna ili skute nost, že si na po ízení tohoto bydlení vzali hypote ní úvďr, jenž musí nadále splácet; v této situaci se p itom ocitli jen proto, aby mohly být áste nď uspokojeny pohledávky vď itel dlužnice, jež s nimi nemá nic spole ného. Zejména z tďchto d vod požadovali, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vďc vrátil soudu prvního stupnď k dalšímu ízení, nebo aby ho zmďnil tak, že žalobď vyhoví a p izná jim v i žalovanému právo na náhradu náklad ízení p ed soudy obou stupě .

Žalovaný s procesními výtkami žalobc nesouhlasil. K námitce neprovedení d kazu výslechem Hidžeta Begzadiho uvedl, že z výpovďdi dlužnice, která byla s celou transakcí seznámena, a z výpovďdi Josefa Krupky byl úmysl smluvních stran p i uzav ení Dohody o p evodu dostate nď objasnďn nehledď na to, že p edvolávání Hidžeta Begzadiho, jenž pobývá v cizinď, k výpovďdi, by ízení (jen) prodloužilo. K námitce, že soud nevzal v potaz dohodu o p evodu lenských práv a povinností uzav enou mezi dlužnicí a Josefem Krupkou dne 10.11.2010 a yestné prohlášení, uvedl, že jde o ú elovď vytvo ené d kazy. Pokud šlo o úmysl stran p i uzav ení Dohody o p evodu, žalovaný zd raznil, že jím nemohlo být nic jiného než zajiš ovací p evod práva, nikoli složitý inominátní závazek konstruovaný žalobci.

Žalovaný neshledal opodstatnďnou ani argumentaci žalobc , že p i nabytí ylenského podílu od Josefa Krupky byli v dobré ví e; vyjád il názor, že z judikatury Nejvyššího soudu yR prezentované nap . rozsudkem sp.zn. 29 Cdo 2287/2008 ze dne 23.9.2008 uve ejnďným pod . 67/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek plyne, že v dobré ví e nelze nabýt obchodní podíl od nevlastníka, což by se argumentem per analogiam mďlo aplikovat i na nabytí ylenského podílu od 78 ICm 3627/2012 (MSPH 78 INS 10543/2012) nevlastníka. Zejména z tďchto d vod navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek jako vďcnď správný potvrdil a p iznal mu v i žalobc m právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a OS p ezkoumal napadený rozsudek v etnď ízení, které jeho vydání p edcházelo, a poté, co dle ust. § 213 odst. 2 téhož zákona zopakoval dokazování Notá ským zápisem, dospďl k tďmto zjištďním a závďr m:

A koli lze žalobc m p isvďd it v tom, že soud prvního stupnď procesnď pochybil v tom, že se nijak nevypo ádal s jejich návrhem na provedení d kazu yestným prohlášením, je odvolací soud stejnď jako žalovaný toho názoru, že výpovď mi dlužnice a Josefa Krupky na jednání konaném dne 27.8.2013 ( .l. 28) byl úmysl smluvních stran p i uzav eni Dohody o p evodu dostate nď objasnďn nehledď na to, že vďrohodnost yestného prohlášení Josefa Krupky zpochyběuje již to, že jeho obsah je v rozporu s p edchozí výpovďdí jmenovaného. Stejnď jako soud prvního stupnď a žalovaný je i odvolací soud toho názoru, že z tďchto výpovďdí v kontextu s ostatními listinnými d kazy, zejména Notá ským zápisem, je zjevné, že úmyslem smluvních stran p i uzav ení Dohody o p evodu bylo zajištďní pohledávky ze smlouvy o p j ce s tím, že po jejím splacení p evede Josef Krupka ylenský podíl zpďt na dlužnici a jejího manžela, tedy že se jedná o ujednání odpovídající zajiš ovacímu p evodu práva postrádající obligatorní písemnou formu vyžadovanou ust. § 533 Ob Z, a že Dohoda o p evodu je tudíž neplatným právním úkonem.

Nicménď napadený rozsudek p esto neobstojí.

Z p echodného ust. § 3030 nového ob anského zákoníku (dále jen OZ) totiž plyne, že se i na práva a povinnosti, které se posuzují podle dosavadních právních p edpis (v etnď práv obliga ních založených smlouvami), použijí ustanovení ásti první hlavy I.

Podle ust. § 6 OZ má každý povinnost jednat v právním styku poctivď (odstavec 1). Nikdo nesmí tďžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního inu ani z protiprávního stavu, který sám vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odst. 2).

Smyslem poslednď citovaného ustanovení je jednak výslovnď stanovit, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivď, jednak zamezit tomu, aby nďkdo získal právní výhodu, jednal-li nezákonnď nebo obmyslnď. Stejné pravidlo se uplatní i ve vazbď na protiprávní stav se z etelem k osobď, která jej vyvolala nebo která má nad tímto stavem kontrolu. Ochranu je t eba poskytnout naopak tomu, kdo jednal v dobré ví e. Mala fide (ve zlé ví e, ve zlém úmyslu) nelze získat právem aprobovanou výhodu.

A právď o takový p ípad se podle názoru odvolacího soudu jedná v této vďci, v níž je z ejmé, že by dlužnice tďžila z toho, že (Josefu Krupkovi) nevrátila p j ku ve výši 2.000.000,-K a svým jednáním p i uzav ení Dohody o p evodu zp sobila její neplatnost. V p ípadď zamítnutí žaloby by jí totiž podle ust. § 231 odst. 1 ve spojení s ust. § 233 odst. 1 obchodního zákoníku vzniklo právo na vypo ádací podíl v i bytovému družstvu, jehož hodnotu ur il žalovaný v soupisu majetkové podstaty podle stavu ke dni 19.2.2013 ( .d. B-18 insolven ního spisu) ástkou 1.000.000,-K . Žalobci správnď poukazovali na to, že tuto výhodu, jež by se projevila tím, že by v insolven ním ízení vedeném na majetek dlužnice mohly být by jen áste nď 78 ICm 3627/2012 (MSPH 78 INS 10543/2012) z ástky odpovídající vypo ádacímu podílu uspokojeny pohledávky jejích vď itel , získala dlužnice na jejich úkor nadto v situaci, kdy ylenský podíl nabyli v dobré ví e. Za tďchto okolností je odvolací soud p esvďd en o tom, že takovému stavu nelze poskytnout právní ochranu.

Na základď tďchto zjištďní a veden názory vyjád enými shora dospďl odvolací soud k závďru, že odvolání je d vodné, a napadený rozsudek proto podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) OS zmďnil tak, že žalobď vyhovďl.

P i rozhodování o náhradď náklad ízení p ed soudy obou stupě postupoval odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1, 2 a § 142 odst. 1 OS a p iznal žalobc m právo na náhradu náklad , které v ízení p ed soudem prvního stupnď ú elnď vynaložili na bránďní svého práva v rozsahu odmďny za zastupování advokátem ve výši 19.700,-K podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) Advokátního tarifu ve znďní ú inném do 31.12.2012 za 2 úkony právní služby (p evzetí a p íprava zastoupení ze dne 6.12.2012 a podání žaloby ze dne 10.12.2012) po 2.100,-K (tedy nikoli ve výši po 3.100,-K za úkon právní služby dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) Advokátního tarifu ve znďní ú inném od 1.1.2013, jak požadovali žalobci) a podle ust. § 9 odst. 4 písm. c) Advokátního tarifu ve znďní ú inném od 1.1.2013 za 5 úkon právní služby (vyjád ení ve vďci ze dne 5.4. a 29.11.2013 a ú ast na jednání p ed soudem konaném dne 27.8. a 29.10.2013 a 22.1.2014) po 3.100,-K a 7 náhrad hotových výdaj po 300,-K podle ust. § 13 odst. 3 Advokátního tarifu, což s p ipo tením soudního poplatku za žalobu ve výši 2.000,-K iní celkem 23.800,-K .

Náhrada náklad odvolacího ízení byla žalobc m p iznána v rozsahu odmďny za zastupování advokátem ve výši 6.200,-K podle ust. § 9 odst. 4 písm. c) Advokátního tarifu ve znďní ú inném od 1.1.2013 za 2 úkony právní služby (odvolání ze dne 12.2.2014 a ú ast na jednání p ed soudem konaném dne 5.6.2014) a 2 náhrad hotových výdaj po 300,-K podle ust. § 13 odst. 3 Advokátního tarifu, což s p ipo tením soudního poplatku za odvolání ve výši 2.000,-K iní celkem 8.800,-K .

Celková suma ú elnď vynaložených náklad ízení p ed soudy obou stupě na stranď žalobc tak iní 32.600,-K (23.800+8.800).

P o u e n í: Proti bodu I. výroku tohoto rozsudku je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou mďsíc od doru ení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Mďstského soudu v Praze.

Proti bodu II. výroku tohoto rozsudku není dovolání p ípustné.

V Praze dne 5. ervna 2014 JUDr. Ji í K a r e t a, v.r. Za správnost vyhotovení: p edseda senátu Hana Bulínová