101 VSPH 937/2015-43
198 ICm 3601/2014 101 VSPH 937/2015-43 MSPH 98 INS 36628/2013

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce TORIRADAN, a.s., IČO: 24681580, sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1, proti žalované: JUDr. Kateřina Martínková, sídlem Sokolská třída 22/966, Ostrava, insolvenční správkyně dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, o vyloučení směnky ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3601/2014-26 ze dne 10. září 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 3601/2014-26 ze dne 10. září 2015 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením v řízení vedeném o vyloučení směnky ze soupisu majetkové podstaty dlužníka rozhodl, že žalobci nepřiznává pro toto řízení osvobození od soudních poplatků.

Své rozhodnutí odůvodnil tím, že přes tvrzené nepříznivé majetkové poměry žalobce nelze žalobci osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o.s.ř. přiznat, jelikož v uplatněné excindační žalobě jde o zřejmě bezúspěšné uplatnění práva. Již ze žalobních tvrzení je zřejmé, že žalobce nemůže být se žalobou úspěšný, neboť sám v žalobě uvádí, že sporná směnka není v jeho majetku, naopak jde o jeho směnku a oprávněným ze směnky je dlužník. Jestliže je žalobce zavázaným směnečným dlužníkem a zpochybňuje pouze platnost směnky, či existenci 198 ICm 3901/2014 MSPH 98 INS 36628/2013 směnečného závazku, pak tato jeho tvrzení nelze řešit jako předběžnou otázku ve vylučovací žalobě, ale tuto svou obranu může žalobce uplatnit pouze ve sporu o zaplacení směnečné pohledávky, které proti němu povede eventuálně insolvenční správce, či jiná osoba, dle níž insolvenční správce směnku převedl. Při tomto svém závěru odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. března 2007, sp.zn. 29 Odo 951/2006.

Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání, v němž uvedl, že soudu předložil ke své žádosti vyplněný formulář s prohlášením právnické osoby o majetkových poměrech, k němuž nepřiložil potřebné listiny jenom proto, že došlo ke změně v majetkové struktuře žalobce, a ten není schopen v požadované lhůtě tyto listinné důkazy předložit. Poukázal na to, že většina majetku společnosti je zatížena zástavními právy třetích osob, o jejichž platnost vede žalobce řadu soudních sporů, takže tento zastavený majetek nemůže použít k úhradě soudního poplatku. Žalobce objektivně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, z nichž by předepsaný soudní poplatek zaplatil, takže pokud mu soud nevyhoví, bude omezen ve svém ústavně zaručeném právu na přístup k soudu. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvého stupně změnil a žalobci osvobození od soudních poplatků v plné rozsahu přiznal.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., a odvolání žalobce neshledal důvodným.

Odvolací soud nepřehlédl, že v průběhu odvolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. září 2015 předchozí insolvenční správce odvolán z funkce a novou insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková. Jelikož usnesení o změně v osobě správce nabylo právní moci 16. listopadu 2015, odvolací soud jako s žalovanou dále jednal s touto nově ustanovenou insolvenční správkyní.

Ze skutečností uváděných žalobcem v žalobě jednoznačně vyplývá, že žalobce netvrdí, ani neprokazuje, že je majitelem směnky uváděné v excindační žalobě, naopak z nich vyplývá, že jde o jeho vlastní směnku, kterou vystavil insolvenčnímu dlužníku k zajištění jeho pohledávky z úvěru, který dlužník žalobci poskytl, takže, aniž by bylo třeba provádět nějaké důkazy, je z obsahu žaloby jednoznačné, že žalobce není osobou oprávněnou podat žalobu podle § 225 insolvenčního zákona, a od počátku ze strany žalobce jde nepochybně o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Tím je postaveno najisto, že žalobce nesplňuje zákonné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stanovené v § 138 odst. 1 o.s.ř., podle něhož osvobození od soudních poplatků soud může přiznat jen za splnění dvou zákonných 198 ICm 3901/2014 MSPH 98 INS 36628/2013 podmínek, kterými jsou jednak nepříznivé poměry účastníka, a jednak to, že nejde o svévolné, nebo zřejmě bezúspěšné uplatnění, nebo bránění práva.

Převedeno na tuto věc, i kdyby žalobce doložil, že mu nepříznivé majetkové poměry brání zaplacení soudního poplatku (což ovšem ani ve stadiu odvolacího řízení neprokázal), jelikož je od počátku zřejmé, že žalobce nemůže být se svou žalobou úspěšný, neboť není osobou oprávněnou k podání takové žaloby, nelze jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků bez dalšího vyhovět.

Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř., jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má- li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 8. února 2016 JUDr. František Kučera,v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Zdeňka Petáková