101 VSPH 882/2015-79
196 ICm 2156/2013 101 VSPH 882/2015-79 MSPH 96 INS 19663/2011

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně: Mgr. Marcela anonymizovano , anonymizovano , bytem Poříčská 462/5 Praha 9, zastoupená JUDr. Ing. Helenou Horovou, advokátkou, sídlem V Luhu 754/18, Praha 4, proti žalovanému: Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem Bulharská 720/29, Praha 10, zastoupený JUDr. Hanou Jareš Procházkovou, advokátkou, sídlem Štěpánská 39, Praha 1 (dříve žalovaná Ing. Jaroslava Dlabolová, sídlem Révova 3242/3, Praha 10, insolvenční správkyně žalobkyně) o popření pravosti pohledávek, o odvolání žalovaného Jiřího anonymizovano proti usnesení Městského soudu v Praze, č.j. 196 ICm 2156/2013-67, ze dne 26. října 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 196 ICm 2156/2013-67 ze dne 26. října 2015, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně k návrhu žalobkyně-insolvenční dlužnice připustil záměnu účastníků na straně žalované tak, že místo dosavadní žalované insolvenční správkyně Ing. Jaroslavy Dlabolové vstupuje do řízení na straně žalované Jiří anonymizovano , nar anonymizovano , Husitská 40/52, Praha 3.

Soud prvého stupně tak vyhověl návrhu žalobkyně, podanému podle § 92 odstavec 2 o.s.ř., obsaženému v jejím podání z 6. 5. 2015, kterým odstranila nedostatek pasivní legitimace na straně žalované v souvislosti se změnou žalobního návrhu, který původně byl návrhem na určení neplatnosti smluv, jež žalobkyně (insolvenční dlužnice) uzavřela s Ing. Jiřím anonymizovano (novým žalovaným), který si pohledávky z těchto smluv přihlásil do insolvenčního řízení jako věřitel žalobkyně a posledním upřesněním žaloby z 6. 5. 2015 žalobu změnila na žalobu na určení, že pohledávky, přihlášené tímto žalovaným do insolvenčního řízení, nejsou pohledávky pravé.

Proti tomuto usnesení podal odvolání nový žalovaný Jiří anonymizovano a navrhl v něm, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil, respektive záměnu na straně žalované nepřipustil. Je přesvědčen, že záměnu účastníků v tomto sporu soud neměl připustit s ohledem na § 17 insolvenčního zákona (dále jen IZ), který stanoví, že vstup do řízení a záměna účastníka řízení nejsou v insolvenčním řízení přípustné. Má za to, že toto ustanovení se vztahuje v plném rozsahu i na incidenční spory 196 ICm 2156/2013 MSPH 96 INS 19663/2011 vyvolané insolvenčním řízením. Soud neměl připustit záměnu účastníků na straně žalované též pro nedostatek podmínek stanovených v § 107 a) o.s.ř., podle něhož lze záměnu účastníků navrhnout pouze v případě, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníků řízení, což se v dané věci nestalo. Dále poukazoval na to, že veškeré pohledávky, jež přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na žalobkyni, jsou pohledávkami vykonatelnými, veškeré pohledávky byly na přezkumném jednání zjištěny a nikým nepopřeny, takže žaloba je zjevně nedůvodná. Kromě toho má za to, že soudu zatím není zřejmé, čeho se žalobkyně domáhá, zda jde vůbec o incidenční spor a zda je tudíž krajský soud jako soud prvního stupně ve věci, věcně příslušný.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c ) o.s.ř. a odvolání neshledal důvodným.

Důvodnost odvolání je podle názoru odvolacího soudu třeba zvažovat především v souvislosti s tím, že žalobkyně k opakované výzvě soudu I. stupně, podle § 43 odst. 1 o.s.ř., podáním ze dne 4. května 2015 (č.l. 64-65 spisu), upřesnila a také změnila svou původní žalobu, a to jak pokud jde o označení účastníků sporu, s čímž souvisí její návrh na připuštění změny v osobě žalovaného ve smyslu § 92 odst. 2 o.s.ř., ale též pokud jde o žalobní návrh, který vymezila tak, že se již nedomáhá určení neplatnosti smluv, které uzavřela s věřitelem Jiřím anonymizovano , ale žalobou se jednoznačně dovolává určení, že pohledávky tohoto věřitele nejsou pohledávky pravé. I když o připuštění změny žalobního petitu musí též rozhodnout soud prvního stupně, což dosud neučinil, je pro rozhodnutí odvolacího soudu za této situace nepochybné, že v řízení jde o žalobu na popření pravosti pohledávek věřitele, proti němuž vždy musí žaloba osoby oprávněné takovou žalobu podat, směřovat.

V této situaci pro procesní rozhodnutí o záměně účastníků incidenčního sporu na straně žalované je zcela nerozhodné to, zda žalobkyně může být s takovou žalobou úspěšná z důvodů věcných či nikoliv, nebo zda jde o žalobu opožděnou, ale rozhoduje pouze to, že žaloba na popření pohledávek Jiřího anonymizovano směřuje proti tomuto věřiteli, který si sporné pohledávky do insolvenčního řízení přihlásil, byť jde v současné době o pohledávky zjištěné.

Jestliže soud prvního stupně za této skutkové situace rozhodl o záměně účastníků na straně žalované, učinil tak správně a včas, neboť souhlas nového žalovaného ke vstupu do řízení není třeba, soud prvního stupně zatím nezačal jednat ve věci samé a smyslem záměny účastníků řízení na straně žalované je odstranění nedostatku pasivní legitimace, který by jinak vedl k zamítnutí žaloby jen z tohoto důvodu. 196 ICm 2156/2013 MSPH 96 INS 19663/2011

Připuštění záměny účastníka řízení soudem podle § 92 odst. 2 o.s.ř. je možné i v incidenčních sporech, neboť § 17 IZ se vztahuje jen na záměnu účastníků ve vlastním insolvenčním řízení a nikoliv ve sporech jím vyvolaných. Incidenční spory jsou upraveny v insolvenčním zákoně v §§ 159-164 a není-li v těchto ustanoveních IZ stanoveno jinak, pak podle § 7 IZ se pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř. o sporném řízení.

Rozhodnutí o záměně účastníků podle § 92 odst. 2 o.s.ř. nelze zaměňovat s § 107 a) o.s.ř., jak to činí odvolatel ve svém odvolání, neboť důvodem, pro který žalobkyně podala návrh na záměnu osoby žalovaného, není její tvrzení, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinností účastníků řízení, o něž v řízení jde, ale její návrh je výlučně odvozen ze změny žalobního návrhu, o jehož připuštění musí soud prvního stupně rovněž rozhodnout.

Z těchto všech důvodů, shledal odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku věcně správným, a proto jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má- li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 12. ledna 2016

JUDr. František Kučera,v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Zdeňka Petáková