101 VSPH 840/2015-14
139 ICm 2539/2014 101 VSPH 840/2015-14 (KSPL 20 INS 28861/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci žalobkyně: Dominique anonymizovano , anonymizovano , bytem Svatošská 303/25, Karlovy Vary, proti žalované: Českomoravská zdravotní spořitelna, a.s., IČO: 49241397, sídlem Vinohradská 3218/169, Praha 10, o popření pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 2539/2015-9 ze dne 30. září 2015,

t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 2539/2015-9 ze dne 30. září 2015 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Plzni ve výroku uvedeným usnesením odmítl žalobu Dominique anonymizovano (dále jen dlužnice) na popření pravosti pohledávky, již žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí (dále jen Pohledávka), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že: 1) na přezkumném jednání konaném dne 4. 6. 2015 (č.d B-12) popřela dlužnice Pohledávku, 2) usnesením ze dne 22. 7. 2015 (č.d. B-14) soud neschválil oddlužení dlužnice a na její majetek prohlásil (nepatrný) konkurs (dále jen Usnesení o neschválení oddlužení), 3) proti Usnesení o neschválení oddlužení podala dlužnice odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto.

Při zkoumání toho, zda byly splněny procesní předpoklady, za nichž se lze zabývat důvodností žaloby, vyšel soud zejména z toho, že dle ust. § 192 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění, ledaže by šlo o situaci předvídanou v ust. § 410 IZ, kdy trvají účinky schválení oddlužení. Jelikož oddlužení dlužnice nebylo schváleno, uzavřel soud, (KSPL 20 INS 28861/2014)

že její žaloba na popření Pohledávky je jednak předčasná, jednak podána osobou, která není (nebyla) aktivně legitimována. Žalobu podle ust. § 160 odst. 4 IZ proto odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž upozornila na to, že na přezkumném jednání jí soud poučil o tom, že je legitimována podat incidenční žaloby k nezajištěným pohledávkám do 30 dnů , což také učinila. Vyjádřila názor, že dle ust. § 160 odst. 4 IZ soud žalobu odmítne toliko tehdy, kdy je podána opožděně, nikoli předčasně. Poukazovala rovněž na to, že IZ nespecifikuje, že v jisté chvíli jsem neoprávněná osoba podat incidenční spor a v jisté chvíli zase jsem . Podle žalobkyně měl soud žalobu dočasně zastavit (do doby než bude rozhodnuto o schválení oddlužení), nikoli odmítnout. Zejména z těchto důvodů požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 192 odst. 3 věty před středníkem IZ nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění, není-li dále stanoveno jinak.

IZ stanoví jinak, jak správně dovodil soud prvního stupně, v ust. § 410 odst. 2 IZ, které určuje, že popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žaloby vždy proti dlužníku.

Odvolací soud považuje v první řadě za nutné uvést, že z obsahu spisu plyne, že usnesením ze dne 30. 9. 2015 (č.d. B-18), které nabylo právní moci dne 3. 11. 2015, bylo odvolání dlužnice směřující proti Usnesení o neschválení oddlužení pro opožděnost odmítnuto. Usnesení o neschválení oddlužení tak (ke dni 14. 8. 2015) nabylo právní moci, a účinky schválení oddlužení proto nenastaly.

Popěrný úkon dlužnice tudíž nemá (neměl) vliv na zjištění Pohledávky, a dlužnice proto vskutku není (nebyla) osobou oprávněnou k podání incidenční žaloby o popření pravosti Pohledávky. Jestliže takovou žalobu přesto podala, insolvenční soud postupoval (procesně) správně, pokud ji podle ust. § 160 odst. 4 IZ odmítl jako podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna. Dlužno dodat, (KSPL 20 INS 28861/2014)

že v situaci, kdy je žalovaná zajištěným věřitelem, by dlužnice nebyla oprávněna podat žalobu ani v případě, že by účinky schválení oddlužení nastaly (trvaly).

Odvolací soud proto napadené usnesení dle ust. § 219 OSŘ jako věcně správné potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 OSŘ s přihlédnutím k tomu, že dlužnice nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalované v něm podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

Proti bodu II. výroku tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 14. prosince 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná