101 VSPH 795/2015-25
56 ICm 738/2015 101 VSPH 795 /2015-25 (KSPA 56 INS 26864/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: Česká insolvenční v.o.s., sídlem Fráni Šrámka 1139/2, Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka Martina Nohela, zast. Mgr. Zuzanou Zlatohlávkovou, advokátkou, sídlem Fráni Šrámka 1139/2, Hradec Králové, proti žalované: Komerční banka, a.s., IČO 45317054, sídlem Na Příkopě 33, Praha 1, zast. JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem, sídlem Lukavecká 1732, Praha 9, o popření pohledávky, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. 56 ICm 738/2015-14 ze dne 30. července 2015

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. 56 ICm 738/2015-14 ze dne 30. července 2015 se ve výroku pod bodem II. o nákladech řízení mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením pod bodem I. zastavil řízení o žalobě insolvenčního správce na popření pravosti pohledávky žalované přihlášené do insolvenčního řízení jako pohledávky vykonatelné, poté, kdy žalobce vzal předtím, než soud začal jednat o věci samé, a to dne 14. července 2015, žalobu zpět. Důvodem zpětvzetí žaloby bylo to, že žalovaná vzala v insolvenčním řízení zpět svou přihlášku sporné pohledávky, která je předmětem tohoto sporu. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení o incidenční žalobě zastavil.

Pod bodem II. napadeného usnesení soud uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 10.200,-Kč, což jsou náklady, jež žalobci vznikly v souvislosti s jeho zastoupením advokátkou. Své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil tím, že žalovaná procesně zavinila zastavení řízení, a je proto podle § 146 odst. 2 o.s.ř. povinna hradit náklady, jež vznikly žalobci. Při svém závěru vyšel soud prvního stupně z toho, že žalobce vzal zpět přihlášku sporné pohledávky podáním, které bylo doručeno insolvenčnímu soudu již 12. února 2015, ale v insolvenčním rejstříku bylo zveřejněno až 24. února 2015, tedy až poté, kdy žalobce podal incidenční žalobu, což se stalo 20. února 2015.

Proti tomuto usnesení, a to jen proti výroku pod bodem II. o nákladech řízení, podala žalovaná včas odvolání. Poukázala v něm na to, že vzala svou přihlášku sporné pohledávky v popřeném rozsahu zpět už dne 12. února 2015, přičemž žalobu podal žalobce až 20. února 2015, tedy zjevně až po zpětvzetí přihlášky sporné pohledávky žalovaným, takže nelze dovodit, že žaloba by byla podána důvodně. Naopak k tíži žalobce nelze přičítat, že zpětvzetí přihlášky sporné pohledávky bylo v insolvenčním rejstříku soudem zveřejněno až 24. února 2015, tedy po podání žaloby. Navrhla, aby odvolací soud v napadeném výroku usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud v rozsahu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. a odvolání žalované shledal důvodným. 101 VSPH 795 /2015 (KSPA 56 INS 26864/2014)

Z insolvenčního spisu vyplývají tyto skutečnosti, jež jsou navíc mezi účastníky nesporné: sporná přihlášená pohledávka žalovanou byla žalobcem popřena na přezkumném jednání 26. ledna 2015, zpětvzetí přihlášky sporné pohledávky žalovaným bylo doručeno insolvenčnímu soudu 12. února 2015, incidenční žalobu podal žalobce u soudu 20. února 2015, zpětvzetí přihlášky sporné pohledávky bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 24. února 2015.

Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce podal incidenční žalobu u soudu po zpětvzetí přihlášky sporné pohledávky žalovanou, ale v době, kdy zpětvzetí přihlášky nebylo ještě zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Zbývá tak posoudit procesní zavinění účastníků incidenčního sporu na jeho zastavení v důsledku zpětvzetí incidenční žaloby žalobcem, k němuž došlo 17. července 2015.

Podle názoru odvolacího soudu pro posouzení procesního zavinění na zastavení řízení podle § 146 odst. 2 o.s.ř. je podstatné, zda v době podání incidenční žaloby byly dány zákonné podmínky pro její podání, tzn., zda sporná pohledávka žalovaného byla ještě dne 20. února 2015 pohledávkou přihlášenou do insolvenčního řízení a tudíž pohledávkou, jež by mohla v insolvenčním řízení uspokojovat. Tato podmínka splněna nebyla, neboť před podáním žaloby, a to již dne 12. února 2015, žalovaná doručila insolvenčnímu soudu zpětvzetí přihlášky sporné pohledávky. To, že zpětvzetí přihlášky insolvenční soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku až 24. února 2015, tedy po podání incidenční žaloby správcem, nemůže jít k tíži žalované, a nelze tedy dovodit, že by za nastalé situace důvodem zpětvzetí žaloby bylo chování žalované po podání žaloby ve smyslu § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., či že žaloba byla podána důvodně.

Z těchto důvodů odvolací soud změnil napadené usnesení ve výroku o nákladech řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Při tomto svém rozhodnutí vycházel z toho, že procesní zavinění na zastavení řízení nese žalobce, kterým je ovšem insolvenční správce, takže proti němu žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve sporech o pravost, výši či pořadí pohledávky, což platí i v případě, že incidenční řízení je zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby insolvenčním správcem.

Stejné platí i pro rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o.s.ř.).

V Praze dne 3. listopadu 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová