101 VSPH 79/2012-226
yíslo jednací: 46 ICm 63/2010 101 VSPH 79/2012-226 (KSUL 46 INS 8725/2009)

yESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z p edsedy JUDr.Františka Ku ery a soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ivy Novotné v právní vďci žalobce: Citibank Europe plc, reg. v rejst íku spole ností v Irské republice pod. reg. . 132781, se sídlem North Wall Quay 1, Dublin, Irsko, provozující svou obchodní innost v yeské Republice prost ednictvím Citibank Europe plc, Evropská 423/178, 166 40 Praha 6-Vokovice, Iy 281 98 131 zast. Mgr. Robertem Nďmcem, LL.M, advokátem se sídlem Jáchymova 2, 110 00 Praha 1 proti žalovaným: 1) JUDr. Soěa Rákosová, Dobďtická 2332/1, 400 01 Ústí nad Labem, insolven ní správkynď dlužníka Jitky anonymizovano , anonymizovano , Nádražní 159, 410 02 Chotďšov, 2) Jitka anonymizovano , anonymizovano , ehlovice 117, 403 13 ehlovice, o ur ení pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. 46 ICm 63/2010-180 ze dne 22.listopadu 2011 ve znďní opravných usnesení téhož soudu .j. 46 ICm 63/2010-211 ze dne 19.dubna 2012 a .j. 46 ICm 63/2010-214 ze dne 10.srpna 2012, takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. 46 ICm 63/2010-180 ze dne 22.listopadu 2011 ve znďní opravných usnesení téhož soudu .j. 46 ICm 63/2010-211 ze dne 19.dubna 2012 a .j. 46 ICm 63/2010-214 ze dne 10.srpna 2012 se v bodu II.výroku mďní jen tak, že se ur uje, že pohledávka žalobce za žalovanou 2/ ve výši 4.950,-K je po právu, ve zbývající ásti bodu II.výroku a v bodu III.výroku se potvrzuje.

II. Žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Od vodnďní

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 22.11.2011 .j. 46 ICm 63/2010-180 ve znďní opravného usnesení ze dne 19.dubna 2012 .j. 46 ICm 63/2010-211 a ze dne 10. srpna 2012 .j. 46 ICm 63/2010-214 v bodď I. výroku zastavil ízení v ásti o ur ení pohledávky žalobce p ihlášené do insolven ního ízení dlužnice Jitky anonymizovano (dále jen žalovaná 2/) vedeného pod sp. zn. KSUL 46 INS 8725/2009 ve výši 64.209,24 K a v bodď II. výroku zamítl žalobu na ur ení pravosti nevykonatelné pohledávky žalobce ve výši 9.900,- yíslo jednací: 46 ICm 63/2010 (KSUL 46 INS 8725/2009)

K p ihlášené v témž ízení jako nárok ze smluvní pokuty sjednané v souvislosti s uzav ením smlouvy o vydání kreditní karty EUROTEL (CITI) . 5101360006721000. Dále soud v bodu III. výroku žádnému z ú astník nep iznal právo na náhradu náklad ízení.

Soud I. stupnď p itom vycházel ze zjištďní, že žalobce se svou žalobou doru enou soudu dne 08.04.2010 domáhal nejprve ur ení pravosti souboru svých p ihlášených pohledávek v insolven ním ízení žalované 2/ ve výši 74.109,24 K , následnď však žalobu vzal áste nď zpďt s od vodnďním, že kromď pop ené pohledávky ze smluvní pokuty je pohledávka zjištďna. V ásti ízení, v níž byla žaloba vzata zpďt, proto soud I. stupnď rozhodl v bodu I. výroku o zastavení ízení. Spornou z stala nadále jen pohledávka ve výši 9.900,-K .

P i projednání této ásti žaloby soud vycházel ze zjištďného skutkového stavu, podle nďhož byla na p ezkumném jednání dne 22.03.2010 pop ena pohledávka žalobce do výše 9.900,-K žalovanými 1/ a 2/ a žalobce byl o pop ení pohledávky vyrozumďn dopisem správkynď dne 29.03.2010. D vodem pop ení této pohledávky žalovanými bylo to, že smluvní pokutu ve sjednané výši považovaly za odporující dobrým mrav m. Tvrdily, že ve vztahu k výši zajiš ovaného plnďní je ástka 550,-K mďsí nď neúmďrnď vysoká, nebo zajiš ovaná výše mďsí ní dlužné splátky inila p ibližnď 2.000,-K . V pomďru k zajiš ovanému plnďní tak iní její výše 27,5% mďsí nď.

Dále soud zjistil, že dlužnice požádala na formulá i ze dne 25.07.2005 o vydání Eurotel kreditní karty . Na rubové stranď formulá e, kde uvedla své identifika ní a kontaktní údaje, potvrdila m.j. i to, že obdržela sazebník a obchodní podmínky, s nimiž souhlasí. Kreditní karta byla žalobcem dlužnici zaslána a dlužnicí aktivována. Výše sjednaného úvďrového rámce inila 70.000,-K . Kromď možnosti erpat úvďrový rámec si sjednala žalovaná 2/ též pojištďní úvďru, jehož platby byly splatné mďsí nď spolu s povolenými minimálními splátkami erpaného úvďrového rámce. Pro p ípad porušení povinností žalované 2/ spo ívajících v p e erpání povoleného úvďrového limitu nebo opoždďné úhrady minimálních povolených splátek ( l. 6.3 obchodních podmínek) byla stanovena smluvní pokuta ve výši dle sazebníku 550,-K ( l. 7.2 obchodních podmínek).

Na základď provedeného dokazování soud I. stupnď dospďl k závďru o tom, že smluvní pokuta byla uzav ena v souvislosti se smlouvou o vydání kreditní karty, která se ídí režimem spot ebitelských smluv. Poukázal na judikaturu Evropského soudního dvora vedoucí soudy k posuzování p imď enosti smluvních ujednání u tohoto typu smluv a ujednání o smluvní pokutď soud shledal neplatné pro rozpor s § 56 odst. 3 písm. h) ob . zákoníku. Tento závďr opíral p edevším o skute nost, že ujednání týkající se pojištďní, p evzetí obchodních podmínek a sazebníku, jsou uvedena malým písmem na zadní stranď formulá e a v obchodních podmínkách jsou ustanovení porušující vyváženost práv a povinností obou smluvních stran. Odkázal p itom na ustanovení, jimiž byly sjednány pouze podmínky sankcí, u nichž není možnost je jakkoliv mďnit nebo upravovat ze strany klienta. Rovnďž nabídka smlouvy je postavena tak, že klient m že kartu pouze nepoužívat a vypovďdďt a úroky a sankce jsou stanoveny jen odkazem na sazebník. Srozumitelné dle soudu I. stupnď nejsou ani mďsí ní výpisy z kreditního ú tu, nebo v nich není uvedeno, za jaké období je dlužník v prodlení a od kdy do kdy jsou poplatky z prodlení a pokuty ú továny. Nevýhodné pro klienta shledal i další ustanovení smlouvy, která nutí klienta init úkony, aby zabránil ú inku zmďn ve smlouvď, ustanovení umožěující odstoupení žalobce od smlouvy a další. yíslo jednací: 46 ICm 63/2010 (KSUL 46 INS 8725/2009)

Proto v souvislosti s posuzovanými okolnostmi a podmínkami sjednané smlouvy o vydání kreditní karty shledal i ujednání o smluvní pokutď soud I. stupnď jako nevyvážené a vedoucí ke skrytď ziskovému protiplnďní ze strany klienta v kombinaci se sjednanou výší úroku a úroku z prodlení. Výši smluvní pokuty vyhodnotil jako odporující dobrým mrav m i samotnému ú elu smluvní pokuty jako právního institutu vedoucího zejména k zajištďní, kompenzaci a prevenci neplnďní smlouvy. Žalobu proto v uvedeném rozsahu zamítl.

Proti rozsudku soudu I stupnď se v rozsahu bodu II. a III. výroku v as odvolal žalobce, jenž jako odvolací d vod uplatnil to, že soud I. stupnď nep ihlédl ke všem jím tvrzeným skute nostem, neúplnď zjistil skutkový stav vďci, dospďl k nesprávným právním závďr m a nesprávnému právnímu posouzení vďci. Navrhoval zmďnu rozsudku tak, aby jeho pohledávka byla shledána po právu, p ípadnď zrušení rozsudku.

Zejména namítal, že smlouva o vydání Eurotel karty byla sjednána platnď, žalovaná 2/ na jejím základď p evzala platební kartu, z níž erpala celkem 222.859,24 K a z toho ástku ve výši 74.109,24 K neuhradila. yástka veškerých úrok a poplatk iní od srpna 2005 do zá í 2009 ástku 104.155,47 K . Tvrdil, že žalovaná 2/ neplatila p edepsanou výši minimální mďsí ní splátky od b ezna 2008 do zá í 2009 (18 mďsíc ) a nárok na ú tování smluvní pokuty žalobci vznikl d vodnď, což prokázal listinami, které soud I. stupnď provedl jako d kaz. Upozornil na skute nost, že aktuální výše kreditního limitu, minimální splátky, z statku a další pot ebné informace mďla dlužnice k dispozici z mďsí ních výpis , obchodní podmínky i sazebník p i podpisu návrhu smlouvy p evzala a kreditní kartu adu let používala. Namítal, že závďr soudu o nep imď enosti smluvní pokuty se opírá o nesprávný výpo et, nebo její výši není možné vztáhnout jen k jednotlivým mďsí ním opoždďným platbám, ale k celkové výši vy erpaných prost edk , z nichž mďsí ní splátky inily jen minimální povolené plnďní žalované 2/.

K podanému odvolání se vyjád ila žalovaná 1/, jež žádala potvrzení rozsudku soudu prvního stupnď maje p edevším za správné závďry týkající se hodnocení neplatnosti ujednání o smluvní pokutď a nep imď enosti její výše.

Odvolací soud p ezkoumal napadený rozsudek v etnď p edcházejícího ízení a dospďl k závďru, že odvolání je áste nď d vodné.

Jak vyplývá ze spisu, žalované 1/ a 2/ nezpochyběovaly nárok žalobce v rozsahu nesplacené jistiny úvďru a jejího p íslušenství. Spornou z stala toliko smluvní pokuta ve výši 9.900,-K . Povinnost plnit smluvní pokutu nastává dle l. 7.2 obchodních podmínek na stranď žalované 2/, pokud nezaplatí minimální mďsí ní splátku dle l. 6.3 obchodních podmínek v p edepsané výši do dne splatnosti. Minimální splátka je dle l. 6.3 obchodních podmínek tvo ena 3,2 % aktuálního z statku kreditního limitu žalované 2/, ástku, o kterou žalovaná 2/ p e erpala sv j kreditní limit, nesplacené z statky minulých minimálních splátek a smluvní pokutu. Žalobce prokázal, jaká byla výše minimálních mďsí ních splátek i to, že žalovaná 2/ nesplatila p edepsanou výši minimální mďsí ní splátky od mďsíce b ezna 2008 do zá í 2009 (18 mďsíc ). Výše smluvní pokuty dle sazebníku inila 550,-K mďsí nď.

Lze uzav ít, že žalobce s žalovanou 2/ uzav el na základď její žádosti o vydání kreditní karty (Eurotel kreditní karta) smlouvu o úvďru dle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku, jejíž sou ástí byly obchodní podmínky, v jejichž rámci byla sjednána i smluvní yíslo jednací: 46 ICm 63/2010 (KSUL 46 INS 8725/2009) pokuta pro p ípad neplnďní podmínek smlouvy žalovanou 2/. Smluvní pokuta byla sjednána v pevné mďsí ní výši 550,-K a byla ú tována za každý mďsíc, kdy žalovaná 2/ nehradila sjednanou výši minimální mďsí ní splátky úvďru.

Pokud se jedná o prejudiciální závďr soudu o neplatnosti celé smlouvy o vydání kreditní karty, odvolací soud jej nesdílí. Od smlouvy lze oddďlit ujednání (o úroku, o úroku z prodlení, o smluvní pokutď apod.), jichž by se námitky neplatnosti pro nevyváženost subjektivních práv a povinností ú astník spot ebitelské smlouvy dle ustanovení hlavy 5. ásti I. ob . zákoníku (soust e ujících institut ochrany spot ebitele) mohly týkat, a není d vodu vztahovat p ípadné takové d vody neplatnosti na smlouvu jako celek, zvláštď za situace, kdy oba subjekty tohoto právního vztahu dle smlouvy adu let postupovaly bez zjevných nejasností nebo spor .

Odvolací soud rovnďž nesdílí stanovisko soudu prvního stupnď o neplatnosti samostatného ujednání o smluvní pokutď ve výši 9.900,-K podle lánku 6.3 obchodních podmínek z hlediska § 39 ob . zákoníku a p edevším poukazuje na to, že dohodnutá smluvní pokuta, resp. smlouva o ní, není sou ástí smlouvy o spot ebitelském úvďru, svým obsahem není spot ebitelskou smlouvou, ale jde o samostatnou smlouvu o zajištďní závazku z úvďrové smlouvy, takže na obsah smlouvy o smluvní pokutď (by uzav ené sou asnď se smlouvou o úvďru v jedné listinď) nelze vztahovat ustanovení daná k ochranď spot ebitele v ob anském zákoníku, i ve speciálních právních p edpisem o ochranď spot ebitele.

Z § 261 odst.3 písm.d) obch.zák. vyplývá, že smlouva o úvďru uzav ená s dlužníkem -nepodnikatelem je tzv. absolutním obchodem, a vztahují se proto na ni, jakož i na vztahy vzniklé ze zajištďní (§ 261 odst.4 obch. zákoníku) ustanovení obchodního zákoníku o závazkových vztazích.

Soudní praxe se ustálila na názoru, podle nďhož ujednání o smluvní pokutď není možno v obchodnďprávních vztazích považovat za neplatné podle § 39 ob . zákoníku pouze z d vodu nep imď enosti sjednané výše smluvní pokuty, když takovou situaci eší § 301 obch. zákoníku upravující modera ní oprávnďní soudu (srov. nap . rozsudek Nejvyššího soudu yR sp.zn. 31 Cdo 2707/2007 ze dne 14.10.2009) a dále, že, na rozdíl od právní úpravy smluvní pokuty v ob anskoprávních vztazích, lze posuzovat neplatnost smluvní pokuty v obchodnďprávních vztazích z d vod rozporu s dobrými mravy podle § 39 ob . zákoníku pouze v p ípadech, kdy se dobrým mrav m p í ily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i p ípadnď ve spojení se skute ností, že byla sjednána v nep imď ené výši (rozsudek Nejvyššího soudu yR sp.zn. 33 Cdo 4960/2008 ze dne 30.11.2010).

Pokud žalované 1/ a 2/ namítaly, že smluvní pokuta byla sjednána jen v ustanoveních obchodních podmínek a její výše vyplývá pouze z aktuálního sazebníku, soud tyto námitky neshledal d vodnými. Pro p ijetí podmínek úvďrové smlouvy bylo t eba aktivního úkonu žalované 2/, kterým aktivovala kreditní kartu p ed samotným erpáním finan ních prost edk do výše sjednaného limitu. Žalovaná 2/ mďla možnost do aktivace karty se seznámit s obchodními podmínkami i aktuálním sazebníkem, jehož p evzetí navíc potvrdila v žádosti o vydání kreditní karty. Zp sob sjednání smluvní pokuty proto dle názoru odvolacího soudu nevybo uje z bďžné obchodní praxe. Žalovaná 2/ byla uživatelkou karty již od roku 2005 a o stavu svého kreditního ú tu byla pravidelnď informována v mďsí ních výpisech z ú tu. Obdobným zp sobem byla v as informována o výši minimální splátky svého dluhu a termínu splatnosti. D vod, pro neplnila sjednanou smlouvu, netkvďl yíslo jednací: 46 ICm 63/2010 (KSUL 46 INS 8725/2009) v neur itosti sjednaných podmínek nebo v jejím nepochopení smluvních podmínek (relativnď složitých).

V daném p ípadď proto odvolací soud uzavírá, že ujednání o smluvní pokutď zajiš ující pohledávku žalobce ze spot ebitelského úvďru není sama o sobď ujednáním nemravným ve smyslu § 39 ob . zákoníku proto, že smluvní pokuta byla dohodnuta v nep imď ené výši, ale podle § 301 obch. zákoníku m že soud nep imď enď vysokou smluvní pokutu snížit s p ihlédnutím k hodnotď a významu zajiš ované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Z tohoto d vodu pak neobstojí závďr soudu I.stupnď, že smluvní pokuta byla sjednána v rozporu s dobrými mravy.

P i úvaze o p imď ené výši smluvní pokuty podle lánku 6.3 obchodních podmínek vycházel odvolací soud z jejího podp rného významu, dále z toho, že faktická výše kreditního limitu inila ástku od 70.000,-do 74.206, 24 K , výše minimálních splátek, jež žalovaná 2/ neplatila ve sjednané výši se pohybovala mďsí nď v rozmezí do 4.206,24 K , že vedle sporné smluvní pokuty bylo p ihlášeno p íslušenství sestávající se z dlužného úroku a úroku z prodlení a žalovaná 2/ se snažila splácet dlužný minimální z statek. S p ihlédnutím k tďmto okolnostem a k tomu, že smluvní pokuta byla sjednána v pevné mďsí ní ástce, která neodráží shora uvedené okolnosti p ípadu, jeví se odvolacímu soudu p imď ená smluvní pokuta jen ve výši poloviny sjednané mďsí ní ástky, tj. smluvní pokuta za 18 mďsíc prodlení po 275,-K , tedy celkem 4.950,-K .

Z d vod shora uvedených odvolací soud napadený výrok pod bodem II. rozsudku soudu prvního stupnď zmďnil jen tak, že žalobce má za žalovanou 2/ pohledávku ve výši 4.950,-K z titulu smluvní pokuty podle bodu 6.3 obchodních podmínek, jinak rozsudek soudu prvního stupnď v této ásti potvrdil, stejnď jako v akcesorickém výroku o náhradď náklad ízení mezi ú astníky, nebo je ve výroku správný (§ 219 o.s. .). Ani po zmďnď výroku rozsudku soudu prvního stupnď není totiž procesní úspďch žalobce takový, aby od voděoval p iznání by ásti náhrady náklad ízení proti žalované 2/ dle ust. § 142 odst. 2 o.s. . a ve vztahu k žalované 1/ (insolven ní správkyni) mu náhrada náklad ízení nep ísluší dle § 202 insolven ního zákona. Ze stejných d vod soud nep iznal žádnému z ú astník ani právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Pou ení: Proti té ásti rozsudku, v níž byl rozsudek soudu prvního stupnď zmďnďn, lze podat dovolání do dvou mďsíc od jeho doru ení k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Proti té ásti rozsudku, v níž byl rozsudek soudu prvního stupnď potvrzen, není dovolání p ípustné, ledaže na základď dovolání podaného do dvou mďsíc od jeho doru ení k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospďje dovolací soud k závďru, že napadený rozsudek má ve vďci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 4. íjna 2012 JUDr. František K u e r a, v.r. Za správnost vyhotovení: p edseda senátu Hana Bulínová