101 VSPH 755/2015-154
61 ICm1630/2015 101 VSPH 755/2015-154 KSPH 61 INS 1652/2015

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: QI investiční společnost, a.s., IČO 27911497, sídlem Rybná 682/14, Praha 1, zastoupených JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem, sídlem Týnská 1053/21, Praha 1, proti žalované: JUDr. Věra Sedloňová, sídlem Letní 69, Praha 10, insolvenční správkyně dlužníka Martina Kincla, o určení pravosti a pořadí pohledávek, o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 61 ICm 1630/2015-144 ze dne 21. července 2015

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 61 ICm 1630/2015-144 ze dne 21. července 2015 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výrocích pod bodem I. až VII. určil pravost pohledávek žalobce vůči dlužníkovi ve výši ve výrocích uvedené s tím, že všechny jsou pohledávkami zajištěnými a pod bodem VII. rozhodl, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se domáhal určení pravosti pohledávek uvedených v žalobě co pohledávek zajištěných zástavním právem, které žalovaná na přezkumném jednání popřela v rozsahu uvedeném v žalobě a to pokud jde o jejich pravost a zajištění.

Soud usnesením ze dne 5. května 2015 vyzval žalovanou k vyjádření k žalobě podle § 114b o.s.ř., jež byla žalované doručena 7. května 2015. V této výzvě soud žalované uložil, aby se do třiceti dnů vyjádřila k připojené žalobě a byla v něm současně poučena, že pokud se včas písemně nevyjádří, ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod ji v tom brání, bude mít soud zato, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Třicetidenní lhůta k vyjádření skončila žalované 8. června 2015, ale vyjádření žalované bylo soudu doručeno až 8. července 2015.

Za této situace soud prvého stupně dovodil, že nastala zákonná fikce uznání nároku uplatněného žalobou žalovaným, takže jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř., za splnění podmínek § 114b odst. 1 a 5 o.s.ř., a proto takovým rozsudkem o incidenční žalobě 61 ICm 1630/2015 KSPH 61 INS 1652/2015 rozhodl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvého stupně odkazem na § 202 odst. 1 Insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, protože v této věci nebyly splněny zákonné předpoklady § 153a o.s.ř. pro vydání rozsudku pro uznání. V této souvislosti poukázala na rozhodovací praxi jak Vrchního soudu v Praze, tak Vrchního soudu v Olomouci s tím, že s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 3375/2010, v řízení o určení pravosti pohledávky nelze postupovat podle § 114b o.s.ř.). Takto soudy rozhodovaly nejen ve sporech vyvolaných konkurzem, ale i ve sporech vyvolaných insolvenčním řízením podle IZ, a to proto, že soudu muselo být známo z protokolu o přezkumném jednání nejen to, že žalovaná žalobou uplatněné pohledávky popřela co do pravosti a jejich pořadí, ale důvody tohoto popření jsou řádně uvedeny v přezkumných listech, které jsou zveřejněny v insolvenčním rejstříku na č.l. B-8.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející, a to postupem podle § 214 odst. 1 písm. d) o.s.ř., neboť dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky ani pro jeho potvrzení, ani pro jeho změnu.

Podle názoru odvolacího soudu postup podle § 114b o.s.ř. ve sporném řízení předpokládá, že to odůvodňuje povaha věci a okolnosti případu a obě tyto skutečnosti se odvíjejí od povahy věci, kterou se rozumí předpokládané nároky na dokazování při jednání. Okolnosti případu odůvodňují vydání usnesení podle § 114b o.s.ř. zejména v takovém sporu, kdy dosavadní poznatky ukazují, že to jsou takové mimořádné skutečnosti, které vedou k závěru, že bez písemného vyjádření žalované ve věci nemůže být první jednání připraveno tak, aby při něm mohla být věc rozhodnuta.

Předmětem projednávané věci (incidenční žaloby) však v tomto případě není nárok, o němž by nebylo v době podání žaloby soudu a účastníkům řízení nic známo, neboť se jedná o incidenční spor vyvolaný v insolvenčním řízení, který se projednává v jeho rámci. Spor byl vyvolaný tím, že žalovaná při přezkumném jednání popřela přihlášené pohledávky žalobce za dlužníkem ve výši, jež je předmětem tohoto sporu a také popřela pořadí sporných pohledávek. Tím, že žalovaná při přezkumném jednání sporné pohledávky popřela, dala jednoznačně najevo, že má za to, že tyto pohledávky buď neexistují, nebo nejsou pohledávkami zajištěnými, a proto povaha ani okolnosti věci v tomto případě neodůvodňovaly postup soudu podle § 114b o.s.ř..

V této souvislosti odkazuje odvolací soud i na právní závěr uvedený k této problematice v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn 29 ICdo 5/2012, v němž nejvyšší soud vyslovil, že přihláškou nevykonatelné pohledávky, obsahem žaloby na určení její pravosti a popěrným úkonem insolvenčního správce, by měla být procesní 61 ICm 1630/2015 KSPH 61 INS 1652/2015 stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. naplněny zásadně nebudou. Dovolací soud sice v tomto rozsudku povolil výjimku z tohoto pravidla, ale jen pro případ, že popření pohledávek žalobce žalovaný při přezkumném jednání řádně nezdůvodnil, což se v daném případě nestalo, neboť z obsahu insolvenčního spisu a to z přezkumných listů, které jsou součástí insolvenčního spisu a jsou zveřejněny v insolvenčním rejstříku na č.l. B-8, jednoznačně vyplývá, že svůj popěrný úkon žalovaná řádně zdůvodnila.

To, že soud prvního stupně v této věci postupoval podle § 114b o.s.ř., rozhodl rozsudkem pro uznání, řízení zatížil vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a z tohoto důvodu proto odvolací soud napadený rozsudek podle § 219a odst. 1 písm. a) zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž bude vázán právním názorem odvolacího soudu o tom, že v daném případě nelze o žalobě rozhodnout rozsudkem pro uznání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím, Krajského soudu v Praze , Praze, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 14. ledna 2016

JUDr. František Kučera,v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Zdeňka Petáková