101 VSPH 724/2016-14
42 ICm 3196/2016 101 VSPH 724/2016-14 (KSCB 25 INS 14279/2016)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: JUDr. Jan Paraska, soudní exekutor, sídlem Jaroslava Seiferta 2159/7, Most, proti žalované: Ing. Eva Procházková, sídlem nám. Svobody 1548/5, Znojmo, insolvenční správkyně dlužnice Miroslavy Říhové, o určení pravosti pohledávky žalobce, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 42 ICm 3196/2016-5, ze dne 6. září 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 42 ICm 3196/2016-5 ze dne 6. září 2016 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích, jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením zamítl návrh žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků v incidenčním sporu vedeném k jeho žalobě o určení pravosti pohledávky přihlášené jím do insolvenčního řízení vedeného proti dlužnici Miroslavě Říhové, kterou žalovaná při přezkumném jednání popřela.

Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce zdůvodňoval svou žádost o osvobození od placení soudních poplatků s tím, že výše soudního poplatku je nepřiměřená a navíc je osobou osvobozenou od placení soudního poplatku ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, což však nejsou zákonné důvody pro posouzení návrhu poplatníka na osvobození od soudních poplatků. Poukázal na to, že soudní poplatek vyměřil žalobci podle položky 13 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků, který je součástí zákona o soudních poplatcích a žalobce-exekutor, není v tomto sporu osobou osvobozenou ze zákona od placení soudních poplatků, neboť žalobce v tomto sporu nepředstavuje státní orgán České republiky, na kterou se osvobození od soudního poplatku vztahuje, ale nevztahuje se na pohledávky žalobce, které mu vznikly při výkonu jeho exekuční činnosti.

Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání, ve kterém opakoval své námitky o nepřiměřeně vysokém soudním poplatku 5.000 Kč za situace, kdy předmětem sporu je pohledávka jen ve výši 7.870 Kč, takže by soud měl stanovit pouze soudní poplatek ve výši 1.000 Kč podle pol. 12 sazebníku zákona, tedy jako v incidenčním sporu, jehož předmětem je peněžitá částka. Poukázal na to, že žalovaná jeho pohledávku popřela svévolně a považuje za nespravedlivé v rozporu se zásadou rovnosti účastníků to, že insolvenční správce je od podobného poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. n) a o) zákona o soudních poplatcích, zatímco věřitel musí zaplatit soudní poplatek ve výši představující 70% uplatněné pohledávky. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že žalobce od soudního poplatku osvobozuje, eventuálně, aby jej zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí o soudním poplatku. isir.justi ce.cz 43 ICm 1608/2016 101 VSPH 568/2016 (KSCB 44 INS 17439/2014)

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobce neshledal důvodným.

Žalobce nezdůvodňuje svou žádost o osvobození od soudních poplatků důvody uvedenými v § 138 o.s.ř., tedy svými nepříznivými majetkovými, výdělkovými, nebo osobními poměry, které mu brání zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, nýbrž tím, že poplatkovou povinnost nemá, neboť je osobou ze zákona od jeho placení osvobozenou podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích a na této argumentaci stojí i jeho odvolání s poukazem na nepřiměřenou výši soudního poplatku stanovenou zákonem a na to, že žalovaná popřela jeho pohledávku svévolně.

Tato tvrzení žalobce však nemohou vést soud k tomu, aby mu přiznal osvobození od soudních poplatků ve sporu o určení pravosti jeho pohledávky, neboť jím uváděné důvody nelze podřadit pod zákonné důvody uvedené v § 138 o.s.ř. Odvolací soud sdílí právní závěr soudu prvního stupně, že žalobce není osobou ze zákona osvobozenou v incidenčním sporu o určení jeho pohledávky popřené insolvenčním správcem při přezkumném jednání. Při rozhodování o návrhu účastníka na osvobození od soudních poplatků nepřísluší soudu ani předběžně zkoumat, zda popření pohledávky žalobce žalovanou bylo důvodné, či nikoliv, tím méně může stanovit soudní poplatek v jiné (nižší) výši, než jak to stanoví zákon u incidenčních žalob na určení pravosti pohledávky sazebníku soudních poplatků v pol. 13 písm. a) toto položky, kde je výslovně uvedeno, že ve sporu o pravost, výši, nebo pořadí přihlášené pohledávky činí poplatek v incidenčním sporu 5.000 Kč a zákon neumožňuje soudu sazby soudních poplatků stanovených zákonem zvyšovat, ani snižovat.

Z těchto všech důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 10. listopadu 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela