101 VSPH 680/2016-81
70 ICm 1683/2014 101 VSPH 680/2016-81 (KSPH 40 INS 6988/2009)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně: Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Polská 556, Pardubice, proti žalovanému: JUDr. Pavel Čížkovský, sídlem Václavské náměstí 18/780, Praha 1, insolvenční správce dlužníka Ing. Bedřicha Dvořáka, o vyloučení bytové jednotky z výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze, č. j. 70 ICm 1683/2014-65 ze dne 28. dubna 2016,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Praze, č. j. 70 ICm 1683/2014-65 ze dne 28. dubna 2016 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze, jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením pod bodem I. odmítl žalobu ze dne 15. 5. 2014 (bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

Své rozhodnutí o odmítnutí žaloby odůvodnil soud prvního stupně § 160 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle něhož soud žalobu odmítne, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat. Žaloba žalobkyní podaná proti insolvenčnímu správci dlužníka Ing. Bedřicha Dvořáka dne 15. 5. 2014 neobsahuje určení rozhodujících skutečností. V žalobě chybí určitý žalobní petit, z něhož by bylo zřejmé, čeho se žalobkyně domáhá, z jakých důvodů, a proto soud k odstranění vad žaloby vyzval žalobkyni usnesením z 29. 9. 2014. Na tuto výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním z 18. 10. 2014, v němž opakovala jen skutečnosti, které obsahuje už její žaloba z 15. 5. 2014, aniž by žalobu doplnila o rozhodující skutečnosti a uvedla konkrétní žalobní návrh. Jelikož žalobkyně vady žaloby, které brání jejímu projednání neodstranila, postupoval soud prvního stupně podle § 43 odst. 1 a 2 o.s.ř. ve spojení s § 160 odst. 4 IZ a žalobu pro její vady odmítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 146 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž uvedla, že se podanou žalobou brání tomu, aby insolvenční správce dlužníka prodal i její majoritní část bytové jednotky, jež není ve vlastnictví dlužníka Ing. Bedřicha Dvořáka, isir.justi ce.cz 70 ICm 1683/2014 (KSPH 40 INS 6988/2009) neboť insolvenční správce se toho proti ní domáhá žalobou, a rovněž po ní žádá vyplacení výtěžku z prodeje celého bytu a požaduje poměrnou část hypotetického nájemného, i když většinovou spoluvlastnictví bytové jednotky je žalobkyně. Žádala insolvenčního správce i insolvenční soud, aby jí umožnili, aby prodala sama 1/6 bytové jednotky náležející insolvenčnímu dlužníkovi mimo dražbu, v čemž jí soud nevyhověl. Potom soud odsouhlasil přímý prodej poloviny domu na adrese Fűgnerova 591 v Poděbradech s cenou mnohonásobně nižší, než je obvyklá cena nemovitosti, takže má podezření na skutkovou podstatu trestného činu zvýhodnění věřitele a poškozování ostatních věřitelů neznámými pachateli. Také s touto její informací insolvenční soud nijak nenaložil. V odvolání dále uvedla, že soud znovu žádá o přidělení právního zástupce pro toto řízení, neboť musí postoupit operaci a následnou lázeňskou péči. Tento zdravotní stav jí znemožňuje, aby se řízení plnohodnotně zúčastnila bez soudem přiděleného právního zástupce.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobkyně neshledal důvodným.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zrušil předchozí usnesení soudu prvního stupně z 28. 11. 2014, kterým soud odmítl žalobu z důvodu jejích vad jen proto, že argumentace obsažená v usnesení soudu prvního stupně o vadách žaloby by obstála, pokud by ovšem soud žalobu pro vady neodmítl předtím, než rozhodl o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení podle § 30 odst. 2 o.s.ř., který je obsažen v doplnění žaloby na č. l. 12 spisu. Soud proto měl o odmítnutí žaloby rozhodnout až poté, kdy by rozhodl o návrhu žalobkyně podle § 30 o.s.ř.

O návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce pro toto řízení rozhodl soud prvního stupně usnesením č. j. 70 ICm 1683/2014-55 ze dne 15. 12. 2015 tak, že žádost na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl a toto usnesení potvrdil Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením č. j. 101 VSPH 44/2016-61 ze dne 1. 3. 2016.

Tato rozhodnutí zmiňuje odvolací soud v této věci zejména proto, že pravomocná rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto řízení jsou platná a závazná pro soud i účastníky řízení po celou dobu řízení o této žalobě a brání opakovanému rozhodování o tomtéž, jak se žalobkyně v odvolání domáhá, ačkoliv opakovaný návrh na ustanovení zástupce nezdůvodňuje novými skutečnostmi vztahujícími se k jejím osobním, majetkovým, či výdělkovým poměrům. Soud prvního stupně proto nepochybil, když po bezvýsledné výzvě žalobkyni k odstranění vad žaloby žalobu odmítl podle § 160 odst. 4 IZ ve spojení s § 43 odst. 2 o.s.ř., neboť žaloba je fakticky neprojednatelná. Ze skutkových údajů v ní uvedených, ani ze žalobního petitu nelze ani výkladem dovodit, že jde o incidenční žalobu podle § 159 IZ, o níž rozhoduje insolvenční soud v rámci insolvenčního řízení, a to, že nejde o vylučovací žalobu podle § 225 IZ, vyplývá jednoznačně z údajů žaloby, kdy žalobkyně sama výslovně uvádí, že žalovaný insolvenční správce sepsal do soupisu majetkové podstaty dlužníka pouze jeho spoluvlastnický podíl k bytové jednotce ve výši 1/6, nikoliv také její vlastnický podíl ve výši 5/6. Ve sporném řízení zásadně nelze rozsudkem ukládat 70 ICm 1683/2014 (KSPH 40 INS 6988/2009) insolvenčnímu správci povinnosti, jak má postupovat při zpeněžení majetku dlužníka, neboť to náleží insolvenčnímu soudu jen v rámci jeho dohledové činnosti podle § 10 IZ.

Z těchto všech důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn tím, že v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 3. října 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela