101 VSPH 678/2016-26
179 ICm 1089/2016 101 VSPH 678/2016-26 (MSPH 79 INS 4498/2015)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně: Ing. Hana Slavíková, sídlem Skálova 466, Turnov, insolvenční správkyně dlužníka Gravity Group, a.s., proti žalovanému: SCF SERVIS, s.r.o., IČO: 27680339, sídlem Pražákova 1008/69, Brno, o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 179 ICm 1089/2016-12 ze dne 6. června 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 179 ICm 1089/2016-12 ze dne 6. června 2016 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením pod bodem I. odmítl žalobu insolvenční správkyně dlužníka Gravity Group a.s. o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka uvedeného v žalobě doručené soudu dne 31. 3. 2016 a pod bodem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Své rozhodnutí o odmítnutí žaloby odůvodnil soud prvního stupně odkazem na § 160 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle něhož soud postupuje i tehdy, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat. Soud prvního stupně dovodil, že žaloba takové vady, bránící projednání žaloby, má, neboť neobsahuje podrobně popsaný skutkový děj, z něhož by bylo možno dovodit, jaký právní úkon dlužníka je předmětem odpůrčí žaloby, v žalobě není uvedeno, zda v době odporovaného úkonu se dlužník již nacházel v úpadku, a žalobkyně nedoložila, že úkon dlužníka je úkonem neúčinným ve smyslu § 235 a násl. IZ, včetně toho, kterou ze skutkových podstat neúčinnosti žalobkyně v jednání dlužníka spatřuje. Soud proto vyzval žalobkyni usnesením z 26. 4. 2016, postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř., aby tyto vady žaloby odstranila, a v usnesení ji poučil o důsledcích nesplnění výzvy stanovených v § 43 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně ve svém podání z 16. 5. 2016 znovu uvedla čísla faktur, které vystavil dlužník žalovanému, a zopakovala, že pohledávky byly zastaveny ve prospěch banky, které měl žalovaný plnit, a u nichž měl k dispozici námitku započtení, jiné skutečnosti neuvedla.

Poté soud dospěl k závěru, že žaloba má vady, které ji činí neprojednatelnou a které brání tomu, aby soud o ní věcně rozhodl. To proto, že žalobkyně neuvedla, kdy k jednostrannému zápočtu žalovaného vůči dlužníku mělo dojít, v čem spočívá neúčinný úkon dlužníka proti jednostrannému zápočtu žalovaného, a tím neosvědčila, zda odpůrčí žalobu podala včas v propadné lhůtě podle § 239 odst. 3 IZ. isir.justi ce.cz 179 ICm 1089/2016 (MSPH 79 INS 4498/2015)

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž tvrdila, že již v žalobě uvedla, že neúčinnost započtení pohledávek žalovaného vůči dlužníkovi vyplývá z toho, že pohledávky, které byly předmětem započtení, byly zastaveny ve prospěch banky, a žalovanému byla tato skutečnost známa, takže pohledávky dlužníka nemohly zaniknout jednostranným započtením a neúčinný právní úkon dlužníka spočívá v jeho opomenutí bránit se takovému jednostrannému zápočtu, v důsledku čehož byl žalovaný zvýhodněn na úkor ostatních věřitelů dlužníka. Je přesvědčena, že pohledávky dlužníka vůči žalovanému i jednostranný zápočet žalovaného proti těmto pohledávkám dostatečně v žalobě specifikovala, žaloba nemá vady a tudíž je projednatelná.

Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. napadené usnesení a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro postup soudu podle § 160 odst. 4 IZ ve spojení s § 43 odst. 2 o.s.ř.

Žalobkyně v odvolacím řízení doplnila žalobní návrh tak, že se domáhá určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka spočívajícího v jeho opomenutí bránit se jednostrannému zápočtu žalovaného proti jeho pohledávkám za žalovaným, což je tedy konečný žalobní návrh i skutkové tvrzení.

Z těchto všech důvodů proto odvolací soud napadené usnesení o odmítnutí žaloby pro její vady zrušil, a věc mu vrátil k dalšímu řízení o upřesněné žalobě v odvolacím řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 3. října 2016 JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela