101 VSPH 576/2014-56
50 lCm 2123/2013 101 VSPH 576/2014-56 (KSPH 42 INS 31742 / 2012)

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. lng. Jaroslava Zelenky, PhD., V právní Věci žalobce: Tibor anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Karmeli 145/13, Mladá Boleslav, zastoupený JUDr. Ing. Světlanou Semerádovou, advokátkou, sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2, proti žalovaným: 1) Mgr. Jana Payne, M. iur. Comp., sídlem Perucká 2196/14, Praha 2, bývalá insolvenční správkyně dlužníka Ing. Miloše Prücknera, 2) Ing. David Jánošík, sídlem Gočárova 1105, Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka Ing. Miloše Prücknera, o určení pravosti pohledávky a o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobce a 2) žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 50 lCm 2123/ 2013-38 ze dne 18.července 2014, takto:

Usnesení Krajského soudu V Praze č.j. 50 ICm 2123/2013-38 ze dne 18.července 2014 se mění tak, že řízení se nepřerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. 48 T 10/2012.

Odůvodnění

Krajský soud v Praze jako soud l.stupně ve výroku uvedeným usnesením přerušil spojená řízení o žalobě na určení pravosti pohledávek a na vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka do skončení trestního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. 48 T 10/2012, v němž je insolvenční dlužník jedním ze spoluobžalovaných.

Své rozhodnutí odůvodnil tím, že nemovitosti, jejichž vyloučení se žalobce domáhá v řízení podle § 225 IZ, byly zajištěny k zajištění případné náhrady škody

(KSPH 42 INS 31742/2012) poškozených v trestním řízení a proto výsledek tohoto řízení bude určující pro další postup soudu v řízení o obou incidenčních sporech.

Proti tomuto usnesení podali odvolání žalobce a 2) žalovaný. Žalobce ve svém odvolání poukázal na to, že v rámci trestního řízení, v němž dlužník figuruje jako jeden z obžalovaných, bude rozhodováno o vině či nevině obžalovaných a o případném trestu a může jim být též uložena povinnost uhradit poškozeným náhradu škody, avšak v žádném případě v trestním řízení nebude soud meritorně rozhodovat o otázkách týkajících se určení vlastnického práva k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka, tím spíše o určení pravosti pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení. Není-li postaveno najisto, kdo je Vlastníkem pozemku zajištěného k případným nárokům poškozeného na náhradu škody, nemělo by být probíhající trestní řízení překážkou pro rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva v rámci řízení civilního a to v rámci tohoto incidenčního sporu. Žalobce je přesvědčen, že jak postupem státního zástupce v trestním řízení, tak i postupem soudu v tomto sporu, byl porušován princip spravedlivé rovnováhy práv a povinností, dochází k zasahování do jeho práv a na pokojné užívání majetku podle listiny základních práv a svobod, čímž v důsledku těchto obou řízení žalobce již osm let nemůže vykonávat svá vlastnická práva ke sporným nemovitostem. Navrhl proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a řízení nepřerušoval.

Stejný návrh učinil v rámci svého odvolání 2) žalovaný, který poukázal na to, že skutečnost, že sporné nemovitosti jsou zajištěny kzajištění případné náhrady škody poškozených v trestním řízení, v němž dlužník figuruje jako jeden z obžalovaných, nemůže mít Význam pro rozhodnutí o určení pravosti popřené pohledávky žalobce, která s vedeném trestního řízení vůbec nesouvisí, ani pro posouzení oprávněnosti soupisu sporných nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka, když podle katastru nemovitostí se prokazatelně jedná o majetek dlužníka a existence zajištění nemovitostí v rámci trestního řízení na tom nemůže ničeho změnit.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a odvolání shledal důvodnými.

Odvolací soud se zcela ztotožňuje svývody žalobce i 2) žalovaného obsaženými v jejich odvolání o tom, že nejsou dány zákonné podmínky § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., aby tento incidenční spor byl přerušován do pravomocného skončení řízení v trestní Věci vedené proti insolvenčnímu dlužníku jako jednomu z obžalovaných ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., protože pro rozhodnutí o určení pravosti popřené pohledávky žalobce, ani pro posouzení o oprávněnosti soupisu sporných nemovitostí do soupisu majetkové podstaty dlužníka nemůže pravomocný rozsudek vydaný v rámci trestního řízení ničeho ozřejmit, takže vedené trestní řízení nemá z tohoto pohledu pro rozhodnutí soudu v tomto incidenčním sporu žádný Význam a není v něm řešena otázka, která může mít Význam pro rozhodnutí soudu v tomto incidenčním sporu.

(KSPH 42 INS 31742/2012)

Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu l.stupně změnil tak, že se toto řízení nepřerušuje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu V Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která V rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 6.ledna 2015 JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kočičková Dominika