101 VSPH 568/2016-21
43 ICm 1608/2016 101 VSPH 568/2016-21 (KSCB 44 INS 17439/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Ladislava Derky v právní věci žalobce: NLB Factoring, a.s. v likvidaci , sídlem Gorkého 3072/2, Ostrava, IČO 47677881, zast. Mgr. Markem Indrou, advokátem, se sídlem Čechyňská 16, Brno, proti žalovanému: Ing. Lukáš Vlašaný, sídlem Vančurova 2904, Tábor, insolvenční správce dlužníka ČOV Český Krumlov, s.r.o., o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 43 ICm 1608/2016-10, ze dne 3. června 2016,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 43 ICm 1608/2016-10 ze dne 3. června 2016 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích, jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením pod bodem I. odmítl žalobu na určení pravosti pohledávky žalobce přihlášené pod P-10 ve výši 450.000 Kč pro opožděnost a pod bodem II. rozhodl, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Své rozhodnutí o odmítnutí žaloby odůvodnil soud prvního stupně tím, že incidenční žalobu žalobce doručil insolvenčnímu soudu 9. 5. 2016. Přezkumné jednání, na kterém byla pohledávka žalobce, která je předmětem žaloby, (dále jen sporná pohledávka) popřena, se konalo u insolvenčního soudu 26. 2. 2016. Na tomto přezkumném jednání byla sporná pohledávka žalobce popřena insolvenčním správcem a vyrozumění o popření sporné pohledávky bylo žalobci doručeno 22. 3. 2016. Zákonná lhůta k podání žaloby na určení pravosti sporné pohledávky ve smyslu § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, tak žalobci uběhla dne 6. 4. 2016 a jestliže žalobu doručil soudu až 9. 5. 2016, pak tak učinil až po uplynutí zákonné lhůty, takže platí, že se ke sporné pohledávce nepřihlíží. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně tím, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. isir.justi ce.cz 43 ICm 1608/2016 (KSCB 44 INS 17439/2014)

Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání, v němž zejména uvedl, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalobu podal opožděně. Poukázal na to, že sporná pohledávka byla přezkoumána na přezkumném jednání konaném 26. 2. 2016, které nařídila a vedla soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Jana Hrabová, která však nebyla zákonným soudcem oprávněným podle rozvrhu práce v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. 44 INS 17439/2014 jednat a rozhodovat. Podle platného rozvrhu práce zákonným soudce v tomto insolvenčním řízení je JUDr. Miroslav Veselý a přidělení insolvenčního spisu předsedou Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Janě Hrabové bylo nezákonné, neboť k němu nedošlo změnou rozvrhu práce. Proto také později na základě opatření předsedy soudu insolvenční věc, jíž se sporná pohledávka týká, byl přidělen zpět zákonnému soudci JUDr. Miroslavu Veselému. To vede žalobce k závěru, že na přezkumném jednání 26. 2. 2016 rozhodoval nezákonný soudce, takže celé toto přezkumné jednání musí být zrušeno a nařízeno nové přezkumné jednání a všechny pohledávky musí být znovu přezkoumány zákonným soudcem JUDr. Miroslavem Veselým. Z těchto důvodů má za to, že žalobci nezačala běžet zákonná lhůta k podání incidenční žaloby v této věci, neboť přezkumné jednání nařízené nezákonným soudcem nemůže mít účinky předvídané insolvenčním zákonem, neboť nesprávným postupem soudu došlo k porušení ústavního principu práva na zákonného soudce. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobce neshledal důvodným.

Základním argumentem žalobce v odvolání je to, že přezkumné jednání konané dne 26. 2. 2016 bylo nařízeno a vedeno nezákonným soudcem, takže s ním nejsou spojeny žádné účinky a tudíž žalobci nezačala běžet zákonná lhůta k podání této incidenční žaloby.

To, kdo je zákonným soudcem k jednání a rozhodování ve vlastním insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích proti insolvenčnímu dlužníku ČOV Český Krumlov, s.r.o. vyřešil Vrchní soud v Praze v usnesení č. j. 2 VSPH 963/2016-B-30, kterým zrušil usnesení o prohlášení konkursu na majetek tohoto insolvenčního dlužníka, protože napadené usnesení vydala JUDr. Jana Hrabová, ačkoliv předtím byla věc podle rozvrhu práce přidělena JUDr. Miroslavu Veselému. Ovšem ke dni 11. 1. 2016 došlo ke změně v obsazení soudce rozhodnutím předsedy krajského soudu a odvolací soud dovodil, že usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka vydal nezákonný soudce-JUDr. Hrabová, protože zákonným soudcem je podle rozvrhu práce JUDr. Veselý. Na to reagoval předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích opatřením ze dne 24. 6. 2016, kterým na základě právního názoru shora uvedeného rozhodl tak, že věc sp. zn. 44 INS 17439/2014 přiděluje zpět JUDr. Miroslavu Veselému. Tím je vyřešeno, že zákonným soudcem ve vlastním insolvenčním řízení ve věci dlužníka ČOV Český Krumlov, s.r.o. je JUDr. Veselý. 43 ICm 1608/2016 (KSCB 44 INS 17439/2014)

To, že předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích postupoval při výkonu správy soudu v rozporu s rozvrhem práce a insolvenční řízení přidělil mimo tento rozvrh JUDr. Janě Hrabové, která také nařídila a vedla přezkumné jednání, na kterém byla přezkoumána a popřena sporná pohledávka žalobce, nebylo vadou řízení, mající vliv na práva a povinnosti věřitelů insolvenčního dlužníka, jejichž pohledávka by byla na tomto přezkumném jednání přezkoumána. K tomu by došlo jen tehdy, pokud by JUDr. Hrabová při tomto přezkumném jednání vydala o pohledávce žalobce nějaké rozhodnutí, neboť jen taková vada řízení je odvolacím důvodem ve smyslu § 219a odst. 1 o.s.ř., či důvodem k podání žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e) o.s.ř., pokud se promítla do vlastního rozhodnutí soudu v dané věci, tedy do nějakého rozhodnutí vydaného JUDr. Janou Hrabovou při přezkumném jednání konaném 26. 2. 2016. To se však nestalo.

To, že přezkumné jednání nařídila soudkyně, které byl insolvenční spis přidělen předsedou krajského soudu v rozporu s rozvrhem práce nemá a nemůže mít za následek, že se takové přezkumné jednání nekonalo, že sporná pohledávka žalobce na něm nebyla přezkoumána a popřena insolvenčním správcem. O tom, zda pohledávka věřitele na přezkumném jednání bude zjištěna, či popřena nerozhoduje insolvenční soudce, který přezkumné jednání pouze řídí, nýbrž rozhodují o tom osoby, jež insolvenční zákon přiznává takové popěrné právo a těmi jsou insolvenční správce, dlužník a ostatní přihlášení věřitelé.

Jinak řečeno to, že přezkumné jednání nařídil nezákonný soudce, nemá žádný vliv na zjištění a popření přezkoumávaných pohledávek insolvenčním správcem na přezkumném jednání konaném 26. 2. 2016 a žalobci začala běžet zákonná propadná lhůta k podání incidenční žaloby ve lhůtě stanovené v § 198 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Z insolvenčního spisu vyplývá a mezi účastníky je nesporné, že žalobce se přezkumného jednání konaného 26. 2. 2016 nezúčastnil, že mu insolvenční správce zaslal písemné vyrozumění o popření jeho nevykonatelné pohledávky, v níž žalobce informoval, že spornou pohledávku popřel co do pravosti a ve vyrozumění správce je obsaženo poučení o tom, že žalobce může uplatnit své právo k popřené pohledávce žalobou na určení její pravosti u insolvenčního soudu do 30 dnů od konání přezkumného jednání, a že tato lhůta neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. K vyrozumění je připojena doručenka o jeho doručení zástupci žalobce dne 22. 3. 2016.

Je proto správný závěr soudu prvního stupně, že lhůta k podání incidenční žaloby uplynula žalobci ve středu 6. 4. 2016. Jestliže žalobce incidenční žalobu doručil insolvenčnímu soudu až dne 9. 5. 2016, pak to bylo po uplynutí zákonné propadné lhůty k podání takové žaloby, což má za následek nevyvratitelnou právní domněnku, že k pohledávce žalobce popřené co do pravosti se nepřihlíží (§ 198 odst. 1 IZ). 43 ICm 1608/2016 (KSCB 44 INS 17439/2014)

Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení za situace, kdy úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn rovněž tím, že žalovanému, jež měl v odvolacím řízení úspěch, žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 1. listopadu 2016 JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela